Nelehký osud posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. přiblížila konference, kterou u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP společně se Státním oblastním archivem v Praze. Její účastníci se podívali i do kostela Panny Marie Sněžné, jehož posvěcení po opravách byl panovník přítomen při své návštěvě Olomouce v roce 1917.
Jak už název konference Blahoslavený Karel I. – panovník, exulant, voják, hospodář napovídal, vystupující představili osobnost císaře, který byl papežem Janem Pavlem II. blahořečen za úsilí o mír v době první světové války, z různých pohledů. Důraz byl kladen na císařovy stopy na českém území, zejména na jeho vazby s městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Opomenuta nezůstala ani návštěva Olomouce coby významného vojenského města monarchie.
„Karel I. navštívil Olomouc 16. prosince 1917. Dopoledne přijel do města vlakem, byl slavnostně uvítán a zúčastnil se slavnostního posvěcení kostela Panny Marie Sněžné, který prošel uměleckou obnovou. Z kostela se přesunul na radnici, následně do arcibiskupské rezidence a pak na posádkový hřbitov v Černovíře, odkud se vydal na zpáteční cestu na nádraží,“ shrnula organizátorka Jitka Jonová s tím, že podrobně o císařově pobytu v Olomouci na konferenci referoval její kolega z CMTF Tomáš Parma a Karel Podolský z Vlastivědného muzea Olomouc. V rámci jejich příspěvku si téměř stovka účastníků mohla i prohlédnout někdejší univerzitní kostel, který panovník navštívil.
Během konference se hovořilo také o císařově šlechtické politice, vztahu se Svatým stolcem nebo exilu na ostrově Madeira, kde v roce 1922 zemřel. V aule CMTF vystoupil například Jiří Pernes z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, Jan Županič z Univerzity Karlovy nebo Marie Macková z Univerzity Pardubice. Prostřednictvím předtočené zdravice k účastníkům promluvil také vnuk Karla I. Karel Habsbursko-Lotrinský, který mimo jiné připomněl, že se dědeček vždy řídil křesťanskými zásadami a hodnotami. Závěrečnou přednášku o víře a spiritualitě Karla I. proslovil brněnský pomocný biskup Pavel Konzbul. Na ni navázala mše celebrovaná v katedrále sv. Václava olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, který převzal nad konferenci záštitu a podle kterého má Karel I. a jeho počínání co říct i současným politikům.
„Podnět k uspořádání konference dala Modlitební liga blahoslaveného Karla Rakouského za mír mezi národy. Vedení CMTF souhlasilo s uspořádáním, následně jsme se domluvili na spolupráci s kolegy ze Státního oblastního archivu v Praze, který má ve správě fond Velkostatek Brandýs nad Labem. V době příprav jsme si nebyli jisti, jak se vyvinou protiepidemická opatření, moc se nám nechtělo uspořádat konferenci online. Jsme rádi, že přísná protiepidemická opatření již pominula, nenastaly nějaké jiné komplikace a mohli jsme se takto osobně setkat. A za organizátory nás velmi potěšil zájem, se kterým se konference setkala,“ uvedla Jitka Jonová.
Z toho, co na konferenci zaznělo, ji zaujala diskuze k tématu osobní přítomnosti Karla I. na bojišti a nutnosti zajistit jeho bezpečný ústup v případě, že by hrozilo zajetí. „Na jedné straně mohlo být pro vojáky povzbuzující, že je osobně přijel navštívit a pozdravit, ale na druhou stranu to bylo určité nebezpečí, aby v případě zajetí nedošlo ke komplikacím,“ dodala docentka katedry církevních dějin a církevního práva CMTF.
Výstupy z konference budou po dohodě se spolupořádajícím Státním oblastním archivem v Praze publikovány v odborném recenzovaném časopise Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí.
Karel I. se nyní do Olomouce symbolicky vrátil. Do olomoucké katedrály sv. Václava byly totiž po konferenci uloženy ostatky čtyř významných osobností evropských i světových dějin, které za svého života Olomouc navštívily – papeže Jana Pavla II., sv. Matky Terezy, sv. Adama Chmielowského a právě posledního rakouského císaře a českého krále, blahoslaveného Karla I.
