O možnostech, jak ještě více zlepšit spolupráci s fakultními školami, debatovali v pondělí koordinátoři fakultních škol a zástupci vedení přírodovědecké fakulty. Fakultní “vyslanci“ se také blíže seznámili s projektem Badatel a na programu byla i prezentace aktivit Pevnosti poznání.
„Smyslem setkání bylo informovat o všech aktivitách, které můžeme fakultním školám nabídnout. Naším cílem je poskytnout středoškolákům co nejvíce příležitostí k tomu, aby naši fakultu poznali, dozvěděli se o nabídce oborů, možnostech budoucího uplatnění i výsledcích, kterých dosahujeme v pedagogické i vědecké činnosti. Koordinátoři si mohli navzájem předat zkušenosti,“ uvedla vedoucí oddělení vnějších a vnitřních vztahů Dagmar Petrželová.
Jednou z velmi efektivních cest, jak povzbudit studenty k vědecké činnosti, je projekt Badatel. Koordinátorům jej na schůzce přiblížil Martin Kubala z Centra regionu Haná. „Chceme, aby iniciativa přišla ze strany studentů. Na internetu najdou seznam témat, jimž se mohou věnovat. Mohou ale i sami nějaké téma navrhnout a my se jim pak snažíme sehnat vhodného supervizora. Zjistili jsme, že když mají studenti zájem a potřebné podmínky, jsou schopni vypracovat velmi dobré projekty. Až na výjimky jsou srovnatelné s bakalářskými pracemi a ty nejlepší bychom mohli považovat i za slušné diplomky,“ uvedl docent Kubala. Za deset let Badatel vyslal 48 studentů do celostátního kola SOČ, středoškoláci přivezli řadu medailí i z mezinárodních klání. Tři z účastníků projektu získali titul Česká hlavička.
Se spoluprací se školami má bohaté zkušenost i Pevnost poznání. Podle programového ředitele Jakuba Ráliše ale cílí velká část programu spíše na děti ze základních škol. „Navštěvují nás ale i střední školy, některé se opakovaně vracejí. Učitelé z fakultních škol mohou přijít a zdarma si expozici prohlédnout, vytipovat co by mohli využít při výuce a následně s sebou vzít i studenty,“ nabídl Ráliš.
Podle jednoho z koordinátorů Jana Hercika z katedry geografie se osvědčilo stavět při spolupráci s fakultními školami na osobních kontaktech. „Ředitelé jsou často zaneprázdněni, proto je mnohem lepší cílená spolupráce s konkrétními učiteli, často našimi absolventy. Na naší katedře máme vytipované i naše studenty z vyšších ročníků, kteří jsou pak středoškolákům schopni předat informace pro ně přístupnější formou. Vždy je ale předem proškolíme, aby měli například přehled o všech oborech na přírodovědecké fakultě,“ objasnil Hercik.
Přírodovědecká fakulta má 45 fakultních škol v pěti krajích. Pravidelný kontakt s nimi zajišťuje 28 studentských koordinátorů a 28 akademických pracovníků.