Téma uvolňování žákyň a žáků z tělesné výchovy, kterému se na Univerzitě Palackého dlouhodobě věnují Ondřej Ješina z fakulty tělesné kultury a Maxim Tomoszek z právnické fakulty, si vzala za své i Kancelář veřejného ochránce práv. Během kulatého stolu, který nyní kancelář uspořádala, diskutovali své zkušenosti mimo jiné učitelé, pediatři, zástupci institucí a odborných společností a byly představeny výsledky realizovaného výzkumu a také chystané metodiky ministerstva školství.
Kulatý stůl ve spolupráci s FTK a PF UP uspořádal zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, který zdůraznil, že pohyb je zdravý a potřebný. „O to víc bychom měli usilovat, aby právě žáci s postižením nebo jiným zdravotním znevýhodněním měli dostatek možností k pohybovým aktivitám, zvlášť když je zpravidla sami mít chtějí a chtějí přitom být se svými spolužáky,“ uvedl.
Problematiku uvolňování žáků z tělesné výchovy přítomným přiblížili právě akademici z Univerzity Palackého, kteří již v roce 2017 v unikátním mezioborovém výzkumu se zapojením vyučujících a studentů z katedry aplikovaných pohybových aktivit (APA) FTK UP a z předmětu Lidskoprávní klinika vyučovaného na PF UP upozornili na to, že současná praxe v této oblasti není v souladu s trendy společného, inkluzivního vzdělávání a také například Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením (viz tento článek).
„Paragrafy školského zákona, kde je explicitně uvedena možnost uvolnit žáka z tělesné výchovy na základě posudku registrujícího lékaře, de facto umožňují obcházet systém podpůrných opatření. Dochází tak ke dvojkolejnosti, protože děti, které mají nějaké zdravotní znevýhodnění či speciální vzdělávací potřeby, by měly projít diagnostikou školského poradenského zařízení. Základním východiskem vzdělávacího procesu je, že škola má dohlížet na zdárný fyziologický vývoj člověka, ale ve chvíli, kdy vytvoří podmínky pro jeho neúčast v tělesné výchově, jako by tím říkala, že organizovaná pohybová aktivita není součástí zdravého vývoje,“ podotkl Ondřej Ješina z katedry APA FTK UP.
Maxim Tomoszek se věnoval lidskoprávním a procesním aspektům uvolňování z tělesné výchovy. „Je nutné si uvědomit, že uvolnění z tělesné výchovy představuje omezení ústavně garantovaného práva na vzdělání, a mělo by tedy být využíváno jen v nezbytných případech a v minimální míře. Tomu musí odpovídat přístup všech aktérů v procesu uvolňování,“ shrnul své vystoupení. Jako možná východiska navrhli účastníci kulatého stolu zrušení či zrevidování zmiňovaných paragrafů, také zapojení odborných, zejména tělovýchovných lékařů a jejich spolupráci se školskými poradenskými zařízeními. Hovořilo se také o zdravotní a aplikované tělesné výchově.
Další vhled do problematiky nabídly předběžné výsledky výzkumu, který realizovala Kancelář veřejného ochránce práv. Šetření mimo jiné potvrdilo, že školy, ale i lékaři k institutu uvolnění z tělesné výchovy přistupují různě, přičemž převládá úplné uvolňování žáků nad částečným, a také že se v tělocviku podpůrná opatření nevyužívají v takové míře, jako by mohla.
Zástupci ministerstva školství na jednání představili metodický pokyn k zařazování a začleňování žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do tělesné výchovy. „Nemá smysl žáky z tohoto předmětu vyčleňovat. Naopak musíme hledat cesty, jak je v maximálně míře zapojit. Proto jsme se rozhodli vytvořit metodiku, která by měla napomoci k odstranění rozdílných postupů škol,“ řekl ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý. Metodický pokyn by měl být zveřejněn v řádu týdnů.
Své zkušenosti během kulatého stolu sdíleli také učitelé, lékaři i absolventi středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi účastníky byli i zástupci České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, Národní sportovní agentury nebo České společnosti tělovýchovného lékařství. Všichni přítomní se shodli, že důležitou a nezbytnou roli hraje osvěta, a to jak škol, lékařů, rodičů, tak i samotných žáků. Jedině tak je možné každému žákovi vytvořit odpovídající podmínky pro zapojení do tělesné výchovy.
Účastníci se přitom mohli také krátce seznámit s aktivitami Centra APA, které funguje při katedře APA a díky podpoře Olomouckého kraje poskytuje školám v regionu, jejich pedagogům a žákům poradenství a podporu v oblasti společného vzdělávání v tělesné výchově.
„Během jednání zaznělo několik podnětů pro další diskuze. Jedním z nich je zřízení krajských center pohybové gramotnosti pro všechny, která by po vzoru právě našeho Centra APA a našich konzultantů APA zabezpečovala v regionech koordinaci vzdělávání pedagogických pracovníků a průběžnou práci se žáky se zdravotním znevýhodněním v terénu. Aktuálně toto centrum již zřizuje Moravskoslezský kraj,“ dodal Ondřej Ješina.