Na konci listopadu se na lékařské fakultě uskuteční volby děkana pro funkční období 2019 - 2023. Spolu s přesným harmonogramem je vyhlásil fakultní senát na svém prvním zasedání v tomto akademickém roce. Jeho hosty byli také rektor Jaroslav Miller a ředitel RCPTM Radek Zbořil, kteří senátory seznámili se záměrem vzniku Vysokoškolského ústavu UP.
Navrhnout kandidáta na funkci děkana může každý člen či skupina členů akademické obce fakulty do konce října. Akademický senát z nich bude vybírat ve volbách, které se uskuteční 27. listopadu.
Písemné nominace přijímá zvláštní volební komise, která bude pracovat ve složení Jiří Gallo jako předseda a členové Dušan Klos, Eva Mnacakanová a Filip Blažek. „Návrhy je třeba zaslat nejpozději do poledne 31. 10. Komise pak operativně sestaví výsledný seznam kandidátů a zveřejní jej. Následovat bude zveřejnění volebních tezí jednotlivých kandidátů,“ uvedl předseda senátu Jan Strojil. Jak dodal, oproti minulé volbě tentokrát zajišťuje souhlas kandidáta ten, který jej navrhuje. „Tím se některé lhůty zkrátily a činnost komise se zjednodušila,“ doplnil.
Své volební teze a představy o dalším směřování fakulty pak navržení kandidáti představí na setkání akademické obce 20. listopadu. Volba kandidáta na děkana se uskuteční o týden později na veřejném zasedání akademického senátu ve Velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP. „Volba je tříkolová. V případě, že ani v jednom kole nový děkan zvolen nebude, bude třeba vyhlásit opakované volby. Doufám, že k tomu nedojde a že se nám podaří zvolit nového děkana hned napoprvé a bez větších komplikací,“ uvedl Jan Strojil.
Vítězného kandidáta, jehož funkční období bude vymezeno daty 1. 6. 2019 – 31. 5. 2023, musí ve funkci potvrdit ještě rektor UP. Po jmenování nahradí ve funkci současného děkana Milana Koláře, jemuž k 31. květnu 2019 končí druhé období v čele fakulty, a kandidovat proto už nemůže.
Informace o děkanských volbách na lékařské fakultě najdete na jejích stránkách ZDE.
O vystoupení na jednání senátu LF požádal rektor Jaroslav Miller, který podal informace o důvodech plánované reorganizace velkých výzkumných center UP a představil vizi vzniku Vysokoškolského ústavu s pracovním názvem Czech Institute of Science and Technology (CIST). Impulsem se podle jeho slov staly zejména závěry auditu Evropské asociace univerzit pro oblast vědy a výzkumu, z nichž vyplynula doporučení integrovat výzkumné kapacity Regionálního centra pokročilých technologií a nanomateriálů, Centra regionu Haná a Ústavu molekulární a translační medicíny. „Na základě těchto doporučení i vnitřních diskuzí jsme přišli s návrhem částečně propojit všechna tři existující centra a především významné výzkumné překryvy, které mezi nimi existují v oblastech biotechnologií, biomedicíny a nanomateriál,“ uvedl rektor. Potenciál této spolupráce podle něj představuje nejen reálné možnosti pro financování center v příštích letech, ale i významnou šanci pro jejich další rozvoj a posílení pozice v rámci evropských i světových měřítek.
Jeho slova doplnil ředitel RCPTM Radek Zbořil ve stručném přehledu některých konkrétních parametrů navrhovaného projektu CIST. V následné diskuzi, do níž se s podporou jeho vzniku zapojili děkan Milan Kolář nebo ředitel ÚMTM Marián Hajdúch, zazněly z řad senátorů některé kritické výhrady včetně požadavků na delší časový prostor pro prostudování podkladů a zformulování argumentů. V závěru předseda senátu Jan Strojil vyjádřil přesvědčení, že jde o začátek diskuze, ve které jsou všichni připraveni konstruktivně pokračovat.
Akademický senát na svém zasedání dále schválil projekt k vytvoření podmínek pro navýšení počtu studentů všeobecného lékařství, plán realizace strategického záměru nebo změny názvů některých pracovišť. Vzal také na vědomí zprávu o přijímacím řízení pro rok 2018/2019 i informace o novém Vnitřním mzdovém předpisu.