Je absolventkou Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP. Učí třídu dětí s mimořádným intelektovým potenciálem v olomoucké Základní škole Hálkova, která je zároveň i fakultní školou PdF UP. Díky svým žákům se v nedávné době stala finalistkou ankety Zlatý Ámos. Pro Lenku Baše byla profese učitele inspirativní od dětství. Dnes může být její práce inspirativní pro jiné.
Koronavirová krize ukázala, co je v obsahu vzdělávání důležité. Učitelé byli během roku donuceni vyselektovat, co má a nemá smysl děti učit, v neuvěřitelně krátkém čase museli zvládnout i práci s moderními komunikačními technologiemi a naučit se komunikovat na dálku. Vznikla velká zásobárna nových materiálů a aplikací, které si své místo jistě ještě najdou. I podle Lenky Baše, absolventky Univerzity Palackého a zároveň třídní 5.C v olomoucké ZŠ Hálkova, pandemický rok ukázal, čeho je pedagogická platforma schopná a že má co nabídnout.
„Během své pedagogické praxe jsem prošla určitým vývojem v přístupu ke vzdělávání. Nejdřív jsem tvořila velké množství materiálů a pracovních listů, které byly určeny právě k podpoře a rozvoji nadání v klíčových oblastech vzdělávání, k rozvoji metakognitivních strategií a samostatnosti žáků. Postupem času jsem přehodnotila svůj přístup a začala se orientovat kromě obsahu i na osobnostně sociální rozvoj jedince, na komunikaci s žáky a na rozvoj jejich měkkých dovedností a leadershipu,“ říká Lenka Baše a doplňuje, že moderní metody ve vzdělávání se snaží vyvažovat klasickým frontálním přístupem v duchu britského modelu.
„Pracuji s myšlenkou, že dnešní děti si informace najdou. To, co je jednou bude odlišovat od ostatních, bude umění nabídnout své nejlepší dovednosti a profilovat se v nich, dále kreativita myšlení, schopnost neustále reagovat na změny a rychle se jim přizpůsobovat, spolupracovat, komunikovat a případně vést tým či znát své místo v něm a vědět, co obnáší. Cítím, že mým ukolem je rozvíjet tyto prvky jejich osobnosti již od nejútlejšího věku tak, aby byli co nejlépe připraveni,“ dodává sympatická absolventka olomoucké pedagogické fakulty a zdůrazňuje přitom, že většinu metod používá jak v prezenční, tak v distanční formě vzdělávání.
Lenka Baše – pro profesi učitele se rozhodla již na základní škole. Je absolventkou oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogika se státnicemi z tyflopedie a surdopedie. Začala pracovat jako asistentka pedagoga ve třídě s rozšířenou výukou skupiny předmětů pro děti s mimořádným intelektovým potenciálem na FZŠ Hálkova Olomouc. V následujícím roce se stala třídní učitelkou.
„Moje výuka tedy žádných extrémních změn nezaznamenala, jen se přesunula do jiného prostoru. Neustále hledám cesty, jak s žáky komunikovat a sdílet naše společné zážitky i mimo vydefinovaný rozvrh. Jak jim umožnit akci i na dálku – třeba onlinové besedy, virtuální prohlídky památek nebo soutěže. Osvědčily se mi dlouhodobé tematické projekty, které prolínáme naprosto do všech předmětů s důrazem na psychohygienu. Zařazuji pravidelně i tematické dny či hodiny, které reflektují aktuální dění, výročí či významné dny tak, aby byla výuka pestrá, zajímavá, zábavná. Bez motivace a společných zážitků ke sdílení to nejde. Nejen žáci, ale i jejich rodiče musí cítit, že to, co děláme a jak to děláme, dává smysl,“ doplňuje Lenka Baše. Letos se coby třídní učitelka loučila se svými páťáky a je na ně pyšná. „Je až neuvěřitelné vidět, jaký kus práce za nimi je, jak jsou samostatní, zodpovědní, uvědomělí. Díky sebehodnocení dokážou prezentovat své cíle i potřeby a přesně ví, kam směřují,“ říká.
V době studia na PdF UP si myslela, že bude i nadále trasérkou atletických sportů pro děti se zrakovým postižením při Speciálně pedagogickém centru. V té době byla i pevně rozhodnutá pro práci se zrakově a sluchově postiženými žáky. Pak ale přišla nabídka pracovat jako asistentka pedagoga ve třídě s rozšířenou výukou skupiny předmětů pro děti s mimořádným intelektovým potenciálem ve fakultní Základní škole Hálkova Olomouc a její profesní cesta nabrala jiný směr.
„První třídu s rozšířenou výukou skupiny předmětů otevřela na FZŠ Hálkova před patnácti lety tehdejší ředitelka Božena Vítková. Svým odvážným krokem tak poskytla jedinečnou možnost vzdělávat se nadaným žákům 1.–5. tříd odpovídajícím způsobem s ohledem na jejich potřeby. Soustřeďujeme se na projektovou výuku, zážitkovou pedagogiku, badatelsky orientovanou výuku s využitím moderních komunikačních technologií. Nezapomínáme ani na rozvoj osobnostně sociální roviny a podporu a rozvoj měkkých kompetencí,“ vysvětluje Lenka Baše. Ve vybraném třídním kolektivu je podle dnes již zkušené učitelky každý žák jedinečný. Každý z těchto žáků má své osobité a často až velmi specifické zájmy, také pracovní tempo, někdy i hluboké jednooborové či multioborové znalosti a většinou je zároveň silnou osobností. I proto je práce s takto složeným kolektivem podle Lenky Baše extrémně náročná. Spontánní reakce jejích páťáků ji však utvrdila, že se jí práce daří. Sami ji tajně přihlásili do ankety Zlatý Ámos, soutěže, která hodnotí oblíbenost českých učitelů a jejich žáků.
„Během soutěže jsme natočili a sestříhali několik videospotů, animací, sepsali pár básní, slohových i písňových textů. Až do samého finále jsme pracovali týmově dnem i nocí. Úspěch v semifinále žákům dokázal, že jejich úsilí má smysl a dovolil jim si připustit, že mohou vyhrát. O to tvrdší byl potom náraz ve finále, kdy se tak nestalo. Ale zvládli jsme to,“ vzpomíná Lenka Baše na anketu plnou emocí. Zdůraznila přitom i to, co všechno je soutěž naučila.
„Takřka přes noc jsme si osvojili práci s novými komunikačními technologiemi i práci v nových aplikacích, bleskový rozvoj jsme zaznamenali i ve spolupráci a tandemové práci na vyšší úrovni, také v komunikaci a sdílení výsledků doslova na počkání, nejpozději do tří dnů. Soutěž nám přinesla i neuvěřitelný rozvoj společné kreativity, práce v realizačním týmu, práce pod tlakem a ve stresu, rozvoj zodpovědnosti, samostatnosti a dokončování požadované práce v termínu. Všichni odcházíme posíleni i o negativní zkušenost vyrovnání se s kolektivním ´neúspěchem´, i když už samotná účast ve finále byla pro nás – coby nejmladší a nejméně početný třídní kolektiv – ohromným úspěchem,“ vypočítává třídní učitelka 5.C ze Základní školy Hálkova. Obsáhlejší verzi textu najdete na portálu Učitel21.