Slyšeli jste někdy o Trstenické stezce? Říká se tak staré dálkové cestě, která měla být páteřní komunikací na území Čech a Moravy a umožňovala obchodní styky i s dalšími zeměmi. I když se dodnes vedou debaty, kudy přesně vedla, v oblasti česko-moravského pomezí se často uvádí směřování půvabným údolím řeky Křetínky, které střeží hrad Svojanov. A právě sem se v tomto tipu na výlet podíváme. A také třeba do zaniklých lesních lázní nebo do malebné Poličky.
Královské město Polička, zvané též někdy jako severní brána Vysočiny, je známé především dochovaným věncem středověkých hradeb, který obepíná celé historické centrum a chybí mu v podstatě jen městské brány, také jako rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů a pivaři jistě znají zde vyráběný zlatavý mok. K pivu asi není třeba nic více psát, snad jen že se tu vaří od založení města a podniková prodejna pivovaru je otevřená denně. Památné hradby si lze prohlédnout například v městském parku nebo v uličce Na Bídě, kde jsou k vysokým kamenným zdem přilepeny malé domky dřívější městské chudiny, dnes v nich najdete třeba stylový šenk.
Po hradbách se lze ale také projít s komentovanou prohlídkou, kterou je možné si objednat v muzeu – Centru Bohuslava Martinů. Tam je také možné zakoupit vstupenku do rodné světničky známého skladatele, která se nachází ve věži kostela sv. Jakuba – otec Bohuslava Martinů byl totiž pověžný, hlídal město před ohněm, zvonil klekání a staral se o věžní hodiny. Na nedalekém hřbitově je pak Martinů pochován spolu se svou manželkou Charlotte. Významnými památkami Poličky jsou také barokní radnice a morový sloup na hlavním náměstí. Sloup prý stojí v místě silného vodního pramene a chrání tak město před zatopením.
Méně známou skutečností je, že hned za Poličkou začínaly Sudety, respektive Hřebečsko s většinově německým obyvatelstvem, a že v době protektorátu byla Polička pohraničním městem. Ostatně trasa našeho výletu, který lze absolvovat na kole i pěšky, částečně přes někdejší hřebečské území vede. Červená turistická značka od Horního Předměstí dovede po cyklostezce až do Baldského lesa, kde se mimo jiné nachází oblíbený dětský tábor s vrátnicí v podobě muchomůrky a také zaniklé lázně Balda, německy Goldbrunn. Z lázní, kde si léčila neduhy vrchnost z nedalekého Bystrého, také němečtí podnikatelé ze širého okolí nebo třeba Jaroslav Vrchlický, dodnes moc nezbylo, jen poutní kaple, myslivna a stále zurčící osvěžující pramen vody. Ve stínu stromů je možné tu chvíli posedět, cesta pak dále pokračuje podél soustavy rybníků k Jedlové. Ta se může pochlubit mimo jiné památným gotickým kostelíkem se zvonicí.
Z Jedlové, která se ještě řadila k hřebečským obcím, to není přes kopec a podél pastvin daleko do městečka Bystré, které jistě je povědomé milovníkům filmu – režisér Vojtěch Jasný sem (a také do několika dalších vsí v okolí) totiž umístil děj slavného snímku Všichni dobří rodáci. Barokní kostel i radnice, dvě dominanty města, ve filmu ani v reálu nelze přehlédnout, v ulicích stojí také řada dochovaných lidových stavení a významnou památkou je i zdejší, původně renesanční zámek, který sloužil jako ústav sociální péče, v brzké budoucnosti by ale měl být přístupný turistům. Z městečka vyrazíme po zelené značce, která dovede až na hrad Svojanov. Ještě předtím ale upoutá například hartmanická poutní kaple sv. Jana Nepomuckého, od níž je na Bystré pěkný výhled.
Pak už trasa pozvolna klesá do údolí Křetínky, odkud ale je nutné zase vystoupat nahoru – těžko by se jinak návštěvník na hrad Svojanov dostal, leda že by mu stačil pohled z městečka v podhradí, který ale také stojí za to, ne že ne. Návštěvu hradu, který patřil mimo jiné Záviši z Falkenštejna a který Karel IV. ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil mezi jedenáct nejvýznamnějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány nebo zastaveny, by ovšem byla škoda vynechat. Jde totiž o jedinečnou ukázku spojení středověké gotiky a empíru z 19. století u nás, která uchvátí například terasovitými zahradami nebo výhledem z hradní hlásky. Při prohlídce nahlédnete také do života posledních majitelů hradu nebo do temného sklepení s mučírnou. Pokud při tom člověku vyhládne, na hradě funguje restaurace a dokonce se tu dá i ubytovat.
Pokud ale raději spíte ve své posteli doma, nezbývá než sejít do malebného městečka v Podhradí s řadou roubených domů, stařičkou radnicí či kostelem sv. Petra a Pavla. A tady buď nasednout na autobus do zpět do Poličky či do Svitav k autu či na vlak domů, anebo jste-li na kole, pak odtud pokračovat dále údolím Křetínky až do Letovic. Užívat si je rozhodně čeho.
Tip na výlet z Poličky na hrad Svojanov
Trasa: 21,5 km / mapa
Takřka celá navržená trasa vede po silnicích, cyklostezkách či zpevněných lesních a polních cestách vhodných jak kolo, tak i pro putování s dětským kočárkem. Jen při výstupu k hradu je třeba případně zvážit malou zacházku/zajížďku.
Jak tam?
Autem je to z Olomouce do Poličky po dálnici D35, resp. silnici I/35 (do Svitav) a následně I/34 zhruba hodina a čtvrt cesty.
Vlakem cesta zabere kolem dvou hodin, a sice s přestupy v České Třebové a ve Svitavách.
Ze Svojanova do Poličky je možné se vrátit autobusem. Pokud ale vyrazíte na trasu z Poličky na kole, můžete projet pěkným údolím Křetínky až k Letovicím, kde můžete naskočit do vlaku.
Odkazy
Informační centrum Polička
Centrum Bohuslava Martinů Polička
Turistické informační centrum Bystré
Hrad Svojanov
Stránky o Hřebečsku