Stanislav Sucharda. Emoce národa je název nové výstavy, která se zařadila do programu oslav jubilea hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Autorem této výstavy, zaměřující se na Suchardovu pomníkovou tvorbu, je historik umění Martin Krummholz z katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
V Městské galerii v Litomyšli byla slavnostně otevřena výstava Stanislav Sucharda. Emoce národa. Je součástí projektu Smetanova výtvarná Litomyšl 2024, připomínajícího letošní dvousté výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884).
„Ačkoliv byl sochař Stanislav Sucharda o dvě generace mladší než Smetana, vycházela zejména jeho raná tvorba vesměs z ideálů českého národního obrození, a tedy i podobných námětů, kterým se v hudbě věnoval adorovaný skladatel. Oběma umělcům byla z národních dějin blízká především období pohanství a husitství,“ uvedl Martin Krummholz. Poukázal mimo jiné na to, že celou Suchardovou tvorbou prostupují náměty kněžny Libuše a Jana Husa, a to od raného období vyznačujícího se myslbekovsko-alšovským sentimentem přes ovlivnění tvorbou A. Rodina až po závěrečné modernistické experimenty.
„Především postava Libuše nejlépe ilustruje pozoruhodný vývoj sochařova stylu. V jeho rámci se původně obřadně stylizovaná slovanská panovnice stává exaltovaně vzrušenou kněžkou či výsostně eroticky pojatou ploditelkou celého českého národa. Do těchto originálních a vlastně až šokujících námětových variant se otiskla fascinace Rodinem, vliv dobové filozofie a v neposlední řadě Suchardovo bytostné sokolství. Libuše – nebo jí se podobající démon či génius českého národa – se tak opakovaně objevuje na množství kresebných a sochařských skic Stanislava Suchardy, včetně jeho pomníkových návrhů hudebních skladatelů Bedřicha Smetany a Karla Bendla,“ dodal kurátor výstavy a zároveň historik umění z Univerzity Palackého.
Vstupní část expozice věnoval Martin Krummholz šesti finálním modelům hlav pro pomník Františka Palackého. Ty jsou vystaveny jako celek vůbec poprvé. Jejich výrazná expresivita vyplývá jak z monumentálního měřítka, tak z umístění většiny figur v rámci dynamicky pojaté kompozice pražského pomníku vysoko nad zemí. Silné emoce hlav přitom odrážejí jednotlivé etapy českého národního obrození: Zemdlení, zoufalství, útisk, probuzení, nadšení, touhu, politický boj a konečné vítězství. Vystavené plastiky tematicky doplňují související umělcovy kresby a dobové fotografie. Většina plastik byla díky předchozím badatelským aktivitám Martina Krummholze v nedávné době restaurována litomyšlskou Fakultou restaurování Univerzity Pardubice.
Výstavu lze zhlédnout do 15. září v Městské galerii v Litomyšli (v domě U Rytířů).
