Na půdu fakulty tělesné kultury se po třech letech vrátila konference Psychologie sportu v praxi. Ačkoliv její podtitul mohl svádět k myšlenkám o konfrontaci mezi sportovními psychology a mentálními kouči, šlo o inspirující setkání, které nabídlo pestrou paletu pohledů na psychickou přípravu nejen sportovců.
Během dvoudenní události se u mikrofonu vystřídali vedle sportovních psychologů a mentálních koučů také lékaři nebo sportovní novináři. Mluvilo se o konkrétních případech z praxe či o střevním mikrobiomu coby druhém mozku, padla ale i slova jako šarlatánství nebo umění. Použil je hned v úvodním příspěvku organizátor Michal Šafář.
„Jeden z mých, pro mě důležitých vyučujících vždycky říkal, že psychologie je něco mezi vědou a uměním. Čím jsme blíže v praxi klientovi, tím více má naše práce aspekty umění a je někdy hodně složité rozpoznat, jestli to, co tam děláme, je tvořivá aplikace vědy, anebo už je to podvádění toho klienta,“ zmínil sportovní psycholog z pořádající fakulty, který je i předsedou Asociace psychologů sportu ČR.
Šimrání v břiše
Jan Vojáček z pražské kliniky funkční medicíny přítomným představil názor, že životní štěstí není tak úplně o hlavě, že důležité je šimrání v břiše. „Zkusme dělat co nejvíce pro to, aby se hlava zapínala co nejméně, díky tomu budeme mít přístup k intuici, to je rozhodující pro to, jestli budeme mít v životě štěstí a budeme podávat vysoký výkon,“ uvedl.
Tím mimo jiné navázal na vystoupení „sporthackera“ a zastánce celostního přístupu k přípravě sportovců Víta Schlesingera, který mluvil o důležitosti stravy a jejím vlivu na regeneraci a psychiku. Novináři František Suchan a František Prachař společně s cyklistou Tomášem Bábkem zase představili projekt Bez frází, který je do jisté míry pro zpovídané sportovce psychoterapií. Na přednášky navázaly i tematicky zaměřené workshopy.
„Jsem hrozně rád, že má tato konference tradici. Sám jsem trenér a myslím si, že dnes jsou výkony sportovců natolik vyšponované, že po stránce technické už není moc co zlepšovat, ale tím jazýčkem na vahách je právě mentální úroveň jedince. Už jen z tohoto důvodu považuji toto setkání za velmi důležité,“ prozradil ve své zdravici v úvodu konference děkan fakulty Zbyněk Svozil, který trénuje ploutvové plavce.
Inspirace pro trenéry i studenty
Právě trenéři tvořili v zaplněné aule fakulty tělesné kultury většinu obecenstva, mimo jiné v plénu usedl trenér ženské házenkářské reprezentace Jan Bašný, kterého před několika dny ocenil Český olympijský výbor jako druhého nejlepšího trenéra týmových sportů roku 2017, nebo kouč plavecké reprezentace Vlastimír Perna.
A nechyběli ani studenti. „Mile mě překvapil odborný přesah přednášejících, míra vlivu, který ve sportovním výkonu dávají ne vždy racionálním faktorům, jako je intuice, anebo důraz na další aspekty životního stylu, jako je strava nebo otužování, což je mi blízké,“ prozradila doktorandka Kamila Banátová.
Přestože konference byla dlouho dopředu „vyprodaná“, panovalo údajně mezi organizátory vnitřní napětí. „I když to tak z pohledu laika nevypadá, setkání sportovních psychologů a mentálních koučů je potenciálně konfliktní. Jde totiž o lidi, kteří se v podstatě dělí o stejnou práci a v tomto směru se na sebe dívají trochu nevraživě. Všechno ale do sebe hezky zapadlo, myšlenkově se potkávalo, byť to účastníci vyjadřovali různým způsobem a jazykem, atmosféra byla dobrá a vůbec to bylo fajn,“ shrnul konferenci Michal Šafář.
