Nevidomí jako diváci v divadle, význam hudby pro osobní pohodu, vliv firmy Sigma na architektonickou podobu Lutína nebo výzdoba divadelních budov vzniklých za totality. Konference Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder Filozofické fakulty UP nabídla opravdu pestrou směs témat. Porotu nejvíce zaujaly příspěvky Jana Florentýna Báchora, Filipa Faji a Martina Janečky, kteří obdrželi Cenu děkana FF UP.
Jan Florentýn Báchor z katedry dějin umění mluvil o fenoménu funkcionalismu v Hradci Králové a jeho projevech v půdorysech bytů, Filip Faja z katedry divadelních a filmových studií se zase zabýval konstrukcí vyprávění v auditivním díle pro generaci alfa, tedy lidi narozené po roce 2010.
Martin Janečka z katedry muzikologie vzal přítomné v Divadelním sále Uměleckého centra UP na krátkou exkurzi do subžánrů metalu, nešetřil při ní hudebními ukázkami. „Že jsem zaujal publikum i porotce, jsem upřímně velmi rád. Mým cílem ale vůbec nebylo tady zvítězit. Spíše jsem chtěl ukázat, že i v extrémním metalu se dá bádat, že jsou na to metody, že v zahraničí to funguje a může i u nás. Zkrátka chtěl jsem vzbudit akademický zájem o toto téma. I proto jsem svou prezentaci pojal trochu zábavně,“ uvedl student muzikologie, který tvrdou hudbu poslouchá od dětství, od gymnázia o extrémním metalu také píše a jako muzikant i sám tvoří – najít ho můžete pod pseudonymem Shinseiji.
„Velmi rád bych pokračoval doktorským studiem a šířil v české muzikologii osvětu, aby více lidí začalo psát hudební analýzy právě na metal. Existuje už sice spousta článků a rozborů metalových skladeb z hlediska estetiky nebo religiozity, ale hudbě jako takové se zatím nikdo moc nevěnuje,“ dodal.
Studentská odborná soutěž má na třech uměnovědných katedrách FF UP již poměrně dlouhou tradici, tu však v minulých letech poznamenala mimo jiné epidemie covidu-19. „Oproti dřívějším ročníkům se obměnil organizátorský tým a rozhodli jsme se konferenci pojmout trochu neformálněji a přátelštěji, i proto jsme zvolili jako místo konání Divadelní sál. Změna se dotkla i poroty, kterou jsme sestavili z jednoho vyučujícího a jednoho doktoranda nebo doktorandky za každou katedru,“ přiblížil za koordinátory soutěže Martin Krummholz z katedry dějin umění.
Nově také porota z desítky příspěvků při hodnocení vybrala tři nejlepší bez stanovení pořadí. „Roli pro nás hrála schopnost řečníka představit téma tak, aby zaujalo, také to, jestli dotyčný mluvil spatra a jestli se vešel do časového limitu 15 minut, protože tak to funguje na konferencích. Originalita tématu pak mohla sehrát také svou roli, ale jen v součtu s ostatními jmenovanými parametry. Na třech oceněných jsme se z drtivé většiny při hodnocení hned shodli,“ doplnil Martin Krummholz s tím, že takováto soutěž jako forma přípravy nejen na vystupování na „velkých“ konferencích má určitě smysl.
