Americká psycholožka Ramani Durvasula v prosinci přijala pozvání Katedry psychologie a patopsychologie PdF UP, aby proslovila přednášku na vysoce aktuální téma narcismu ve společnosti a v partnerských vztazích. Tu si přišla poslechnout řada studentů nejen z pedagogické fakulty. Po hutné přednášce následovala diskuze.
Doktorka Durvasula obhájila svoji dizertační práci na domovské univerzitě v Los Angeles. Je autorkou knih You Are WHY You Eat: Change Your Food Attitude, Change Your Life, self-help knížka o přístupu k potravě a k životu obecně, Should I Stay or Should I Go: Surviving a Relationship With a Narcissist, a letos jí má vyjít Don’t You Know Who I Am: Staying Sane in an Era of Narcissism, Entitlement and Incivility. V obou posledně jmenovaných knihách se autorka zabývá narcismem, o kterém mluví i v naučných videích na YouTube, pravidelně je zvána také do americké televize či rádia.
Do Olomouce přiletěla přednášet na téma Zvládání narcismu: jak si uchovat duševní zdraví v náročném vztahu. Přednáška probíhala v angličtině a studentům byla konsekutivně tlumočena do češtiny. Nejprve byly definovány prvky narcismu, mezi které patří například velikášství, konfliktnost, neustálá potřeba sebepotvrzování a zdůrazňování vlastní výjimečnosti. Narcisy pak doktorka rozdělila na grandiózní – ty můžeme typicky pozorovat na sociálních sítích s mnoha vlastními portréty, toxické až zlomyslné, jež potkáváme v pozicích umanutých šéfů či politiků, nebo také skryté, zranitelné narcisy, ti jsou zvláštní tím, že zůstávají většinou doma, kde se litují a cítí křivdu, že vnější svět neoceňuje jejich výjimečnost. Ve výčtu nechyběl ani tzv. komunální narcis, který dává společnosti explicitně na odiv, na kolik charit a jiných dobročinných účelů přispívá, nebo je rovnou organizuje. Benigní narcisové (či narcisky) jsou pak podle slov dr. Durvasuly dobří na večírek, kde dokážou svojí narcistní excentricitou pobavit, ale nejsou vhodní do vztahu.
Psycholožka Ramani Durvasula se zabývá poradenstvím v partnerských vztazích, na téma vztahů s narcisy napsala i výše uvedenou knihu ve stylu návodu na přežití, což svědčí i o tom, že o klienty ve své praxi nemá nouzi. V přednášce si posluchači mohli potvrdit, že doba protkána sociálními sítěmi narcistnímu chování přeje, a že kromě sítí je to hlavně výchova, která hraje v rozvoji narcismu roli. Podle Durvasuly mohou být u už děti doma a na základní škole vedeni k co největšímu úspěchu místo toho, aby byli vedeni k smysluplným vztahům s nejbližšími a životu obecně.
V další části se přednáška dostala k možným zdravotním důsledkům života s osobou s narcistní poruchou osobnosti, které mohou vést kromě nadměrného stresu, problémů se spánkem i k depresivně-úzkostným stavům. Přednáška byla zakončena citátem Jean Paula Sartra „Může být více krásných časů, ale tenhle je náš.“ V diskuzi s posluchači pak doktorka Durvasula doplnila několik informací i praktických rad ohledně fenoménu, který se nás týká čím dál tím víc.
Zájemci si kromě zveřejněného záznamu přednášky (zde) mohou americkou psycholožku vyhledat na YouTube nebo na jejím podcastu Sexual Disorientation, věnujícím se kromě narcismu vztahům a sexualitě, (zde). V posledním díle je mj. zmíněna i její návštěva Olomouce.
Jiří Žák, student FF UP