V den svých třicátých narozenin odvážně oslovil se svým rukopisem jedno z nejprestižnějších světových akademických nakladatelství orientovaných na společenské vědy – britský Routledge. Chtěl zkusit vyšší úroveň práce na vydání odborné publikace. Odvaha a pracovitost se Ondřeji Filipcovi z katedry politologie a společenských věd právnické fakulty vyplatila. U Routledge mu nyní vyšla monografie The Islamic State: From Terrorism to Totalitarian Insurgency.
„Je to v podstatě taková sonda do nitra takzvaného Islámského státu, který je prozkoumán v kontextu politologických teorií,” přibližuje svou knihu politolog Ondřej Filipec, odborník na mezinárodní bezpečnost a Evropskou unii. Zajímat by podle něj mohla nejen odbornou akademickou veřejnost, ale také například novináře, humanitární pracovníky, pracovníky neziskových organizací nebo bezpečnostní analytiky.
Ve své knize jste se zabýval takzvaným Islámským státem. Co přesně jste zkoumal?
Kniha zkoumá do jaké míry kvazi-státní entita vytvořená touto teroristickou organizací naplňuje autoritářské, resp. totalitní prvky vládnutí, ať již jde o politické instituce, ideologii, společnost, propagandu, roli násilí nebo i takové oblasti jako je právo, ekonomika nebo kultura. Ta kniha je docela provokativní a odvážná, jelikož aplikuje ustálené teorie, mnohdy desítky let staré, na něco zcela novodobého a hybridního. K tomuto účelu samozřejmě dochází k určité derivaci a adaptaci těchto teorií pro vytvoření použitelného analytického rámce. To na jednu stranu otevírá prostor pro inovaci, na straně druhé „vyzobávání” funkčních částí teorií a jejich rozvolňování se nemusí úplně líbit konzervativně nastaveným politologům. Kromě prozkoumání jednotlivých domén (ne)fungování takzvaného Islámského státu kniha nabízí i genezi této organizace, která je zasazena do prostředí rozpadajícího se Iráku a Sýrie.
Jak dlouho jste na monografii pracoval a jak náročná to byla práce?
Na knížce jsem pracoval něco přes pět let. Výzev bylo hned několik. Z počátku to byl hlavně nedostatek kvalitních zdrojů, rychlý vývoj situace a rapidní proměna prostředí. Hodně času zabralo studium pramenů a literatury. Nejnáročnější byla asi část věnována islamismu, kde bylo potřeba nastudovat opravdu mnoho publikací od autorů, kteří významnou měrou přispěli k rozvoji dílčích aspektů této rozmanité ideologie. Byla to také nejproblematičtější část v rámci recenzního řízení, protože mezi akademiky z různých částí světa nepanuje shoda na tom, kde začíná a končí radikální islamismus a jaká je jeho podstata. Případně, jak se prolíná se saláfismem, islámským fundamentalismem nebo politickým islámem. Zkrátka zasazovat ideologii takzvaného Islámského státu do kontextu radikálního islamismu není úplně jednoduchý úkol.
Kniha vyšla v angličtině a vzhledem k tématu jste musel pracovat například i s arabštinou. Ani po jazykové stránce to asi nebylo snadné?
Problémy se vyskytly s transliterací arabských termínů, často archaismů, do angličtiny. Nebýt doktora Viktora Bielického z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze asi by publikace nikdy nevyšla. Obdobně, bez anglické jazykové korektury kolegy Iana Bella z naší právnické fakulty by vše bylo mnohem komplikovanější.
Téma takzvaného Islamského státu poměrně silně rezonuje společností a médii. Komu je vaše práce určena?
Publikace je určena všem se zájmem o problematiku terorismu a takzvaného Islámského státu obzvláště. Vzhledem k tématu je okruh potencionálních čtenářů poměrně velký. Přestože monografie je zpracována vědecky a dochází zde k aplikaci teoretických konceptů, publikace by mohla zajímat i širší veřejnost. Proto jsme s editory z Routledge připravili verzi v měkké vazbě pro asijský trh. Publikace kromě akademiků a studentů může zajímat i třeba novináře, humanitární pracovníky, pracovníky neziskových organizací, bezpečnostní analytiky. Ten okruh je opravdu široký.
Není zcela běžné, aby prestižní vydavatelství Routledge vydalo knihu mladému českému politologovi. Jak jste je přesvědčil?
Začalo to e-mailem a návrhem projektu. V té době už byl rukopis hotový. Respektive, jsem si myslel, že je hotový. Ve skutečnosti to byl úplný začátek. Asi jsem měl štěstí, že jsem k návrhu projektu poslal i dvousetstránkový rukopis a byla příhodná doba. Titulky o takzvaném Islámském státě plnily přední stránky světových médií, takže moje téma mělo nepochybně mimo vědeckého i komerční potenciál. Po úpravě rukopisu ho poslali do recenzního řízení a dostal jsem hned tři posudky: velmi pozitivní, zamítavý a něco mezi. A tak jsme se dohodli na spolupráci.
U prestižního nadnárodního vydavatele předpokládám, že šlo o speciální přístup k autorovi a trochu „jinou“ spolupráci.
Spolupráce byla výjimečná vstřícností editorů a servisem, který Routledge nabízí. Za některé služby je potřeba platit, ale pokud si je autor chce udělat sám, poskytnou mu přesný návod. Rovněž mě překvapila profesionalita a velká pozornost věnována i sebemenším detailům, ať již jde o gramatiku, stylistiku, význam slov, dokonce jsme řešili i konotaci barev na obálce. Recenzní řízení ale bylo poměrně striktní a mou publikaci čekaly hned dvě kola. Celkem jsem četl šest posudků, což v praxi znamenalo hodně přepracovávání a stovky hodin času navíc.
Co pro vás osobně vydání této monografie znamená?
Mít knížku publikovanou v Rougledge by chtěl asi každý, kdo působí v sociálních vědách. Předtím jsem napsal devět monografií, z toho čtyři ve spoluautorství. Řekl jsem si, že zkusím trochu vyšší level. A možná i proto jsem v den svých třicátých narozenin oslovil hlavní editorku Routlege s návrhem projektu a rukopisem. Takže publikaci určitě považuji za velký úspěch a věřím, že se mi podaří časem publikovat i další svou práci.
Můžete být konkrétnější?
S vydavatelstvím mám podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí, takže už pomalu promýšlím další projekt o proti-teroristických politikách v Evropě. Tomu bych se rád věnoval i v rámci habilitační práce.