Vědecká práce Markéty Fuksové nazvaná „Vývoj nových derivátů giberelinů vhodných ke kontrole sexuální identity a vývoji plodů u stamenless mutanta rajčete“ patří mezi první dva projekty, které podpoří Nadace Jaroslava Tupého. Finanční příspěvek využije studentka přírodovědecké fakulty na měsíční stáž ve špičkovém pracovišti na belgické Katolické univerzitě v Lovani.
„Velmi si vážím toho, že můj projekt zaujal svým obsahem správní radu a považuji to za velký úspěch. Podle mého názoru je téma rostlinných hormonů obecně tématem velice atraktivním a platí to hlavně pro rostlinné hormony giberelinového typu. Jejich využití v oblasti zemědělství směřující k vyšší produkci má budoucnost a vždy najde své uplatnění. Velmi mě těší, že tento projekt dostal pomyslnou zelenou od nadačního fondu a umožní nám posunout další vývoj v této oblasti kupředu. Největší poděkování patří mému vedoucímu práce Jiřímu Pospíšilovi, který mě v rámci výzkumu velmi podporuje,“ uvedla Markéta Fuksová.
Studentka experimentální biologie se v bakalářské a následně i diplomové práci, kterou provádí v Laboratoři růstových regulátorů (LRR) pod vedením Jiřího Pospíšila, věnuje přípravě a identifikaci struktury nově izolovaného rostlinného růstového hormonu patřícího právě do třídy giberelinů. Cílem je potvrdit strukturu nedávno detekovaného endogenního giberelinu, která byla navržena Peterem Heddenem (Rothamsted Research, UK) a Jiřím Pospíšilem. Prozatím se o této látce ví pouze to, že neodpovídá žádnému ze 137 známých giberelinů.
„Při práci na syntéze tohoto giberelinu, který se stal cílem mé bakalářské a následně i diplomové práce, jsem připravila zajímavou knihovnu syntetických derivátů těchto látek,“ řekla Markéta Fuksová. Tyto látky jsou zcela nové, a proto u nich Markéta Fuksová ve spolupráci s Lucií Rárovou z LRR otestovala protinádorové a protizánětlivé účinky. „Některé výsledky byly zajímavé, ale obecně jsou tyto výsledky důležité zejména z hlediska bezpečnosti potravin, pakliže dané látky budou aplikované v zemědělství,“ dodala.
V té době navštívila Univerzitu Palackého Muriel Quinet z UCLouvain z Belgie, jejíž výzkum je zaměřen na studium společensky zajímavých rostlin, jako jsou rajčata, brambory či pohanka, a to za stresových podmínek. Rostliny se musí vyrovnat například se suchem, vysokou salinitou půdy, a dokonce i beztížným stavem.
„Následně jsme se s Muriel Quinet dohodli, že bychom mohli otestovat moji knihovnu giberelinových derivátů na jedné zajímavé odrůdě rajčat, která vlivem giberelinů A3 a A4 mění sexuální identitu. Tyto dva gibereliny jsou ale jedny ze čtyř biologicky aktivních, takže jejich aplikací dojde u rostlin k ovlivnění celé škály faktorů a nejenom k nastartování změny sexuální identity. Myslíme si, že díky našim giberelinovým derivátům nalezneme vhodnou molekulu, která bude umět to samé, ale bez dalších zásahů do růstu rajčat,“ řekla Markéta Fuksová.
Jakmile se podaří nalézt vhodnou molekulu pro cílovou přeměnu sexuální identity, vědci již budou znát chování této molekuly na živočišných buňkách. „My tedy budeme nejenom vědět, že daná látka má kýžený efekt u rostlin, ale také že je pravděpodobně neškodná v případě jejího styku s živočichy. Pakliže celkově zhodnotím svůj projekt, tak jsem se posunula od syntetické chemie (příprava neznámého giberelinu) do biologie (testování biologické aktivity),“ doplnila Markéta Fuksová.
Finanční podpora od nadačního fondu pokryje výdaje měsíční stáže na hostujícím pracovišti na UCLouvain v Belgii. „Výjezd tak podpoří začínající spolupráci mezi našimi skupinami, která by měla vést k identifikaci nových giberelinů řídících vývoj květů a plodů, ale především ke zlepšení chápání hormonální regulace reprodukce rostlin,“ uzavřela Markéta Fuksová.
Ústav experimentální botaniky AV ČR založil za podpory americké firmy Varieties International LLC. nadační fond pojmenovaný na počest doktora Jaroslava Tupého, významného biologa a šlechtitele, který v ústavu celý život pracoval. Cílem fondu je podporovat výzkumné aktivity studentů a mladých vědců v oboru rostlinné biologie. Letos byly vybrány k financování první dva projekty. Týkají se medicínsky zajímavých látek z kapradin a vývoje nových sloučenin odvozených od rostlinných hormonů giberelinů.