Odborná monografie Zážitková pedagogika je jedinečným pokusem o hlubší teoretickou analýzu oboru zaměřeného na osobnostní a týmový rozvoj prostřednictvím přímých prožitkových situací. Dva roky na ní pracoval Ivo Jirásek z katedry rekreologie fakulty tělesné kultury.
„Předchozí publikační počiny, které se zabývaly tématem výchovy v přírodě nebo možnostmi, jak prožitek využít pedagogicky, se zabývaly zejména metodickými rozměry, deskriptivními charakteristikami, případně historickými souvislostmi. Ale nebyl tady pokus o nějaký hlubší teoretický rozbor toho, co se děje, co to znamená, jakým způsobem vztáhnout aktivity zážitkových kurzů k pedagogickým nebo sociálním teoriím. Minimálně v České republice jde o první takovou analýzu a teoretické zpracování oboru,“ uvedl autor, který se odborně zabývá zážitkovou pedagogikou, filozofickou kinantropologií a fenoménem spirituality.
V knize se Ivo Jirásek mimo jiné snaží terminologicky upřesnit, že ne všechno, co je postavené na hře a prožitku a nazývá se zážitkovou pedagogikou, je skutečně možné takto označit. Odkazuje přitom na historický vývoj pobytu a výchovy v přírodě, na ideje skautingu, woodcraftu, specificky českého foglaringu nebo na pozdější tábornické školy. A samozřejmě na aktivity Prázdninové školy Lipnice, s níž dlouhodobě spolupracoval.
„Chtěl jsem zejména odlišit samotnou zážitkovou pedagogiku jako teorii od praxe, pro kterou používám označení holistická nebo celostní výchova. Její nejrůznější programové prostředky od pohybových aktivit přes psychologické hry, diskuze či kulturní pořady zasahují celou osobnost, člověka v celém rozměru jeho bytí, není to jen záměrný rozvoj kognice jako ve škole. Zároveň do těchto aktivit vstupuje i přírodní prostřední a kulturní zázemí. Proto holistická výchova. V knize se odvažuji používat i termín spiritualita. Jsem totiž přesvědčený, že za tou jevovou rozmanitostí, na kterou se často povrchně soustředíme, když sledujeme výrazy lidí nebo vnímáme přírodní scenérii kurzů, je něco, co lze vnímat jako vertikální rozměr výchovy, což zatím stálo stranou pozornosti. Tím je duchovní či spirituální podloží prováděných aktivit,“ vysvětlil Ivo Jirásek.
Kniha je výsledkem dvouleté práce v rámci projektu GA ČR, která zahrnovala i podrobné studium množství starých materiálů, metodických listů, knih či časopisů. „Věřím, že z obsažených teoretických reflexí i shrnutí vývoje oboru se může leccos zajímavého dozvědět i člověk, který se o toto téma zajímá jen okrajově. Primární cílovou skupinou díla jsou pedagogové volného času, instruktoři a lektoři, kteří prvky zážitkové pedagogiky využívají ve své činnosti či volnočasových aktivitách. I když jsem nechtěl slevit z odbornosti, snažil jsem se, aby text byl čtenářsky přístupnější a sdílnější. První zpětné vazby naznačují, že se to povedlo,“ dodal autor.
Jak ale Ivo Jirásek přiznal, iniciační zásluhu na knize má jeho kolega z Nadačního fondu Gymnasion Miroslav Hanuš. Právě on totiž před dvěma lety s nápadem na tento počin přišel. A nyní se stal i kmotrem knihy, když ji pokřtil šampaňským společně s autorem a Pavlou Le Roch, redaktorkou nakladatelství Portál, kde publikace vyšla.