Zneužívání tradičních i nově populárních návykových látek jako jsou kratom, nikotinové sáčky, konopné produkty CBD a HHC či energetické nápoje v souvislosti s osobními hodnotami a trávením volného času – to je ústřední téma nové odborné publikace nazvané Návykové látky v české populaci mezi lety 2018–2023. Autory jsou akademici z olomoucké teologické fakulty PhDr. Ivana Olecká, Ph.D., a PhDr. Jiří Pospíšil, Ph.D. Monografie prezentuje výsledky mezioborového výzkumného šetření z období 2018 až 2023. Autoři v knize analyzují široké souvislosti abúzu návykových látek a navrhují také formy prevence a intervence sociální práce a sociální pedagogiky u ohrožených skupin. Nabízejí zcela nový pohled na problematiku abúzu a přinášejí reprezentativní, dosud jinde nepublikovaná data o nově populárních návykových látkách. Publikace vyšla v prosinci 2023 jako e-book ve Vydavatelství UP, tištěná kniha vyjde počátkem nového roku.
„Abúzus návykových látek jako významná determinanta zdraví a sociální pohody ovlivňuje všechny aspekty lidského života od nejstarších dějin lidstva. Účinky opia, kokainu a hašiše znali naši předkové tisíce let před naším letopočtem. Diskuze o jejich prohibici, legalizaci i kriminalizaci se vedou napříč společností,“ uvedla dr. Ivana Olecká.
Autoři monografie přistoupili k problematice závislostí tak, aby bylo možné na základě dat poukázat na vztah míry abúzu návykových látek a vnímaného ohrožení abúzem návykových látek k hodnotovým preferencím a volnočasovým aktivitám současné společnosti.
„Hodnotové preference a volnočasové aktivity představují klíč k volbě odpovídající metody sociální prevence a intervence v období, kdy se závislost vyskytuje pouze ve fázi rozpoznaného ohrožení. Ambicí výzkumu bylo analyzovat souvislosti mezi sociodemografickými charakteristikami, širokou škálou vnímaných sociálních a zdravotních ohrožení, hodnotovými preferencemi a volným časem respondentů,“ vysvětlil dr. Jiří Pospíšil.
Výsledky ukazují, že s abúzem návykových látek jsou pozitivně spjaty hodnoty, které odkazují na touhu po dobrodružství a pestrých zážitcích. Toto spojení je v souladu se všemi předpoklady o hodnotových orientacích lidí s abúzem drog, kdy droga symbolizuje novou cestu, naplňuje potřebu odpoutání se od zažitých stereotypů, je projevem rebelie vůči šedi každodennosti. Tyto hodnoty jsou vysoce preferovány u osob s abúzem, a naopak nízko hodnoceny u osob, které s danou látkou měli problémy v minulosti, ale v současné době abstinují.
„Zásadní výzvu pro intervence v oblasti sociální pedagogiky spatřujeme v pozitivní korelaci hodnoty kamarádství/přátelství s abúzem tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků. Znovu se potvrzuje, že problémem české společnosti není jen samotná vysoká tolerance k abúzu, ale že abúzus je sociální normou. Analýza hodnotových preferencí tak opět potvrzuje předpoklad, že abúzus legálních návykových látek je společenskou záležitostí, prostředkem k navazování kontaktů, způsobem, jak se lidé navzájem sbližují,“ upřesnil Pospíšil.
Kratom, nikotinové sáčky, konopné produkty a energetické nápoje
Specifickým tématem jsou nově populární legální návykové látky. Jejich nabídka je pestrá, aktuálně se diskutuje o bezpečnosti jejich užívání. Dle očekávání autorů je v populaci největší zkušenost s užíváním energetických nápojů. Pouze 40,6 % respondentů uvedlo, že energetický nápoj nikdy nezkusilo. Naopak zatím nejmenší zkušenost je s kratomem, který dosud nezkusilo 91,6 % populace. Zkušenost s nikotinovými sáčky nemá 87,5 % populace a zkušenost s konopnými produkty CBD, HHC nemá 83,2 % populace.
„Primární prevence není dostatečně účinná. Její účinnost lze zvýšit pouze integrací hodnotového kontextu do preventivních programů tak, aby neusilovala pouze o zabránění abúzu, ale aby současně působila výchovně. Jak ukazují výsledky výzkumu, prokazatelně existují hodnoty, jež jsou intenzivně posíleny u respondentů, kteří dokázali své problematické užívání návykové látky ukončit a abstinují. Těchto hodnot si cení dokonce více než lidé, kteří se těmto látkám vyhýbají celoživotně. Posilování právě těchto hodnotových preferencí v rámci sekundární prevence je vhodnou cestou k trvalé změně chování a postojů. Vhodnou cestou k prevenci mohou být rovněž kompenzační volnočasové aktivity působící vůči specifickým druhům abúzu protektivně,“ dodala Olecká.
Návrhy konkrétních programů prevence a jejich budoucí realizace bude vyžadovat hlubší analýzu jednotlivých hodnot v kontextu sociálního fungování rizikových skupin. Klíčovým úkolem sociální práce a sociální pedagogiky bude využít tuto analýzu a její dopady k vytvoření nových programů prevence. Ty by byly věnovány účinnému posilování hodnot ovlivňujících postoje k abúzu návykových látek.
Monografie vyšla za podpory grantového projektu IGA_CMTF_2023_008 Hodnotový kontext sociálního fungování III realizovaného na Oddělení sociální práce s dětmi a mládeží Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
