Pučálkový salát s mrkví, dýňová polévka s jablky a ořechy, bulgur se zeleninovým špízem a jahelník s jablky. Právě tyto pokrmy se servírovaly ve středu na Odpovědné večeři v Pevnosti poznání, která završila třídenní festival o jídle Země na talíři. Během hodování se účastníci dozvěděli třeba to, zda mohou techniky molekulární biologie a genetiky pomoci s výživou lidstva, kde lze získat v Olomouci potraviny bez obalu, jak zdravě vařit nebo co je potravinová banka.
„Festival se konal v rámci programu Potraviny pro budoucnost, což je jeden z programů Akademie věd ČR, které se věnují palčivým problémům společnosti. Náš program se nezabývá jen genetikou, šlechtěním rostlin a produkcí potravin, ale také jejich distribucí, využíváním a zdravotními aspekty. Tomu odpovídala i Odpovědná večeře, na níž jsme se zaměřili na zdravou výživu a způsoby, jak šetřit potraviny. Myslím, že výběr hostů byl šťastný a velmi dobré bylo to, že si lidé mohli vychutnat i veganské menu,“ uvedl vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR Jaroslav Doležel, který je i vědeckým ředitelem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Význam šlechtitelů a rostlinných genetiků
Světově uznávaný rostlinný genetik v úvodu večeře hovořil mimo jiné o nutnosti zvýšit v souvislosti s nárůstem populace produkci zemědělských plodin a zajistit tak lidstvu dostatek zdravé a výživné potravy. „Zásadním řešením je šlechtění odrůd, které budou výnosnější, ale musíme přihlížet i ke změnám klimatu. Chtěl jsem poukázat na to, že šlechtění ani nejnovější vědecké metody nejsou nic, co bychom neznali z přírody. Už první domestikované rostliny vznikaly tak, že docházelo k mutacím dědičných informací. Další pokrok ve šlechtění a zvyšování výnosů povede jen přes techniky molekulární biologie, a to je oblast výzkumu, jíž se v Olomouci věnujeme,“ uvedl profesor Doležel. Připomněl, že asi desetina lidstva trpí nedostatkem potravin.
O odpovědném vaření, které spoléhá zejména na lokální, kvalitní a nejlépe i sezónní suroviny hovořila kuchařka Lenka Rejtharová. Zakladatelka bezobalového obchodu v Olomouci Renata Placková objasnila, že tento způsob nákupu je šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i k našim peněženkám. Socioložka Jarmila Pilecká se podělila o výsledky dotazníkového šetření na téma plýtvání potravinami a Petr Prinz přiblížil fungování Potravinové banky.
Studenti sbírali nové zkušenosti
K pořadatelům Odpovědné večeře i celého festivalu Země na talíři patřil vedle ÚEB AV ČR a společnosti Glopolis i studentský spolek Udržitelný Palacký. „Protože řešíme environmentální otázky, problematika jídla nás logicky zajímá. Proto jsme chtěli udělat osvětu o této oblasti a podívat se na ni z různých stran. Byla to pro nás výzva v tom, že jsme dosud nikdy neřešili tak složitou organizaci ve spolupráci s dalšími partnery,“ prozradila členka spolku Nikola Michálková.
Nápad propojit osvětu s konzumací zdravých a chutných pokrmů nadchl i mnohé účastníky večeře. „Přišla jsem s kamarády a moc se nám to líbilo. Snažím se jíst zdravě, a proto jsem chtěla vědět, jak a co vaří někdo jiný. Večeře mi moc chutnala a překvapily mě i přednášky. Ani jsem netušila, že program bude tak pestrý a zajímavý,“ pochválila organizátory i kuchaře jedna z účastnic Gabriela Gajová.
Festival Země na talíři se konal v Olomouci poprvé. Nabídl rovněž projekci pěti dokumentárních filmů, besedy a workshopy.