Rekordní počet odborných sekcí, na tři sta účastníků ze tří kontinentů a dva dny věnované aktuálním právním otázkám. Takový byl 12. ročník Olomouckých právnických dnů, nejvýznamnější událost v oblasti vědecké činnosti na právnické fakultě.
Konferenci zahájila děkanka pořádající fakulty Zdenka Papoušková. K uvítání účastníků využila citát O. F. Bablera. „Uvědomovat si hodnoty minulosti, znamená těžit z nich sílu pro přítomnost, abychom v této přítomnosti mohli pracovat pro budoucnost. Chci vás požádat, abyste podle tohoto citátu postupovali, pracovali, jednali, a to nejen na této platformě,“ řekla Zdenka Papoušková a nenuceně tak uvedla hlavní téma plenární sekce: 100 let od vzniku Československa – kontinuita a diskontinuita práva.
Civilizační mise práva
Organizačnímu týmu se podařilo do plenární části pozvat dva špičkové právní teoretiky Jiřího Přibáně z Cardiff Law School, University of Wales, a Jana Kuklíka, děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jiří Přibáň se ve svém příspěvku pokusil o mini genealogii pojmů národ, stát, ústava a demokracie. Připomněl práci a odkaz Františka Palackého a T. G. Masaryka, pochvalně hovořil o preambuli české ústavy, nebál se kritiky některých současných politiků a několikrát zmínil významnou civilizační misi práva, která se podle něj podceňuje. „To, co se povedlo za posledních třicet let v České republice, se nepovedlo v žádné jiné nové demokratické zemi ve střední Evropě. Povedlo se tu vybudovat právní ústavní stát, naše republika je na tom dobře,“ zakončil svůj příspěvek Jiří Přibáň. Na olomoucké právnické fakultě byl poprvé. „Děkuji za pozvání a organizátorům za skvěle odvedenou práci. Jak jsem mohl vidět, konference je odbornou akcí s pořadatelsky i obsahově vysokým kreditem,“ dodal.
Ani po vystřídání řečníků odborná úroveň příspěvku nijak neklesla. Jan Kuklík velmi poutavě a věcně rozebíral recepční zákon z roku 1918 a připomněl období v našich dějinách typická právě principy kontinuity a diskontinuity práva. Mluvil o roku 1938, 1948 nebo 1968.
„Na plenární část mám výborné ohlasy. Vzhledem ke zvolenému tématu jsme sáhli po skvělých expertech. Odvedli jsme kus dobré práce a já musím pochválit celý organizační tým”, zhodnotila děkanka Zdenka Papoušková.
Rekordní počet sekcí
Na dvě úvodní přednášky navázala jednání v sekcích pod vedením oborových garantů. Počet sekcí se letos rozrostl na rekordních patnáct.
Premiéru měla například Sekce mezinárodního práva veřejného, na jejíž přípravě se podíleli zástupci Speciálních sil Armády ČR. Garantem byl Martin Faix, proděkan pro zahraniční záležitosti. Spolu s kolegy řešili mimořádně aktuální problematiku hybridních hrozeb a otázky užití ozbrojené síly v reakci na tato nebezpečí, například na kybernetické útoky. Mezi osmnácti vystupujícími byla řada špičkových specialistů z akademické sféry, mimo jiné Aurel Sari z Velké Británie nebo Martha Bradley z Jihoafrické republiky, které doplňovali příslušníci ozbrojených sil ČR a USA a zástupci relevantních státních institucí, včetně Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost ČR. „Kvalita příspěvků i různorodost perspektiv zaručily odbornou diskuzi na té nejvyšší úrovni. Konference navázala na dlouhodobou spolupráci naší fakulty a Armády ČR a stala se součástí aktivit, které fakulta v oblasti užití síly a práva ozbrojených konfliktů realizuje,“ zhodnotil Martin Faix.
K povedeným a hojně vyhledávaným sekcím, a to i odborníky z jiných právních odvětví, patřila Sekce ústavního práva. Společně řešili lidská práva v praxi ústavních soudů.
Olomoucké právnické dny si nenechal ujít například Juraj Vačok, který přijel z Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. „Na tomto sympoziu jsem asi už popáté. Úvodní plenární sekce se mi moc líbila. Oba řečníci mě nadchli jak po stránce odborné, tak svým přirozeným vystupováním. Rád se do Olomouce vracím, líbí se mi zdejší atmosféra,“ uvedl Juraj Vačok, který měl příspěvek v Sekci správního práva.
Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy v květnu, již od roku 2006. Původně pod názvem Monseho právnické dny. V posledních pěti letech se na ně přihlašuje okolo 300 účastníků, vzrůstající podíl mezi nimi mají hosté ze zahraničí. Letos přijeli ze Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska, Dánska, Velké Británie, Francie, USA a Jihoafrické republiky. „Právě skončený ročník považuji za vydařený. Sympozium opět přineslo velmi živou a plodnou vědeckou debatu. Účastníci odjížděli s novými kontakty a plni podnětů, které promítnou nejen do vědecké práce a výzkumů, ale třeba i do výuky,“ dodala Blanka Vítová, proděkanka pro vědu a výzkum PF UP a hlavní organizátorka konference.
