Vyléčit ji nelze, pouze zmírnit její projevy a následky. Řeč je o Parkinsonově chorobě, obávaném onemocnění centrální nervové soustavy postihujícím pohybové ústrojí. Již prakticky po tři desetiletí rutinně využívají lékaři v boji s projevy Parkinsonovy choroby metodu hluboké mozkové stimulace. Její nejmodernější a nejméně invazivní způsob mají k dispozici odborníci na Neurochirurgické klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. A to jako první v Evropě a teprve druzí na světě.
Protože se Parkinsonova nemoc nedá vyléčit, terapie se zaměřuje zejména na zmírnění jejích nepříjemných projevů a minimalizaci zdravotního postižení. Metoda hluboké mozkové stimulace k tomu využívá pravidelné elektrické impulsy prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených hluboko do mozku. Díky tomu dokáže zase na několik let vrátit pacientům a jejich rodinám ztracenou kvalitu života a psychickou pohodu, i když zbavit je všech potíží nedovede. Tato technika nahradila dříve využívané operace s nevratnými následky a řadou nežádoucích účinků. Terapie je plně hrazena zdravotními pojišťovnami.
Zavedení elektrod do mozku představuje jeden z náročnějších neurochirurgických výkonů. Ve Fakultní nemocnici Olomouc pomáhá specialistům při tak náročné implantaci nejmodernější přístrojové vybavení, jako je navigační, plánovací a zobrazovací systém, jež dokáže sloučit předoperační snímky z magnetické rezonance s aktuálními snímky z takzvaného O-ramena (perioperativního rentgenu umožňujícího snímkování v rozsahu 360 stupňů a následné 3D zobrazení přímo při operaci) k přesné orientaci při operaci a v neposlední řadě bezrámový systém NexFrame, přes který se samotné elektrody do mozku zavádějí. Díky těmto technickým vymoženostem je olomoucká neurochirurgie prvním pracovištěm v Evropě a teprve druhým pracovištěm na světě, které provádí bezrámovou implantaci systému hluboké mozkové stimulace bez použití registračních pinů pro navigaci. Svým technickým vybavením se tak řadí k nejmodernějším operačním sálům na světě.
Navigační systém lékařům umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku, precizně zacílit požadované místo umístění elektrod a přesně sledovat směr chirurgických nástrojů během celé operace. V součinnosti se zobrazovacím systémem navigační systém vizualizuje anatomii pacienta během operace a doslova vede lékaře na potřebné místo s vysokou přesností. Celý systém tak funguje podobně jako GPS navigace. Namísto mapy se lékařům zobrazuje mozek a tělo pacienta s přesně naplánovanými body operačního zákroku. „Implantace elektrod a neurostimulátoru jsou i šest hodin trvající výkony. Výhodou nové metody je i to, že zkrátila délku operace zhruba o polovinu. Operace je pro pacienta méně invazivní, komfortnější a rychlejší, pacient nemá v průběhu operace hlavu pevně fixovanou v rámu,“ vysvětluje primář Neurochirurgické kliniky David Krahulík.
Hlubokou mozkovou stimulaci provádějí odborníci na této klinice od roku 2008, za minulých šest let se tato metoda dělá bezrámově a za poslední rok s použitím O-ramena. „První centrum, které tuto technologii využívá, se nachází v USA, my jsme druzí na světě. Pro pacienty to znamená, že nemají nic namontováno na hlavě a také samotná operace je zhruba o třetinu kratší než stejný výkon při použití starších technologií. Vzhledem k našemu vybavení působíme i jako tréninkové centrum pro celou Evropu, Blízký východ a Asii v oblasti hluboké mozkové stimulace,“ zmiňuje docent Krahulík unikátnost olomouckého postupu.
Samotná implantace elektrod probíhá v lokální anestezii; pacient je tedy po celou dobu při vědomí, aby mohli lékaři průběžně kontrolovat jeho motorické a kognitivní schopnosti. Musí například vyjmenovat všechny měsíce v roce nebo hýbat rukou podle pokynů lékařů. Mozek samotný totiž nebolí, neobsahuje příslušné receptory. Tkáně, které je obsahují, jsou znecitlivěné anestetikem. Po zavedení elektrod následuje implantace neurostimulátoru pod klíční kost, která již probíhá v celkové anestezii.
Nastavení parametrů hluboké mozkové stimulace pak již provádějí lékaři Neurologické kliniky, kde je dále pacient pravidelně sledován a kontrolován. Při adekvátním nastavení stimulace a úpravě medikamentózní léčby dochází k výraznému zlepšení kvality života pacientů s Parkinsonovou chorobou. Ačkoliv choroba je i nadále jejich doživotním průvodcem a operace nezastaví ani její další progresi, tak díky působení hloubkové mozkové stimulace se na několik let většinou významně utlumí její nepříjemné příznaky a pacienti se znovu dokážou zapojit do plnohodnotného života. Jsou schopni se o sebe sami postarat, nejsou odkázáni na své okolí, mnozí se vrátí zpět do práce, mohou se věnovat svým koníčkům a žít prakticky běžný život. Terapie hloubkové mozkové stimulace je kromě Parkinsonovy choroby využitelná i pro léčbu dystonie či esenciálního tremoru.