David Fiedor a Filip Kovařík z katedry geografie PřF se ve své výzkumné činnosti věnují tématu hazardních her. David Fiedor je od roku 2023 hlavním řešitelem Juniorského grantu UP Soft forms of gambling: popularity, availability, and risk level in relation to the development of gambling careers, v rámci kterého spolupracuje s Filipem Kovaříkem i s katedrou psychologie Filozofické fakulty UP.
David Fiedor v roce 2023 úspěšně zakončil habilitační řízení v oboru Politická a kulturní geografie. Ve své výzkumné činnosti se tak dlouhodobě věnuje tématu hazardních her, což částečně reflektují i témata závěrečných kvalifikačních prací studentů. Filip Kovařík vystudoval bakalářské i navazující studium v oboru Regionální geografie. V současné době studuje stejnojmenný doktorský studijní program. Ve svém výzkumu se zaměřuje na hazardní hry a především na jejich geografickou perspektivu a podmiňující faktory v reálném geografickém prostředí.
Čím konkrétně se zabýváte?
David Fiedor: Zabýváme se tím, jakým způsobem člověk svým chováním, legislativou či dalšími faktory ovlivňuje prostor a zároveň to zkoumáme i z druhé strany. Jak to, co je rozmístěno v prostoru, zpětně ovlivňuje chování lidí. Tím chci říct, že kdyby sázkové kanceláře, herny nebo kasina kolem nás nebyly a nechodili bychom kolem nich, tak by nás například nenapadlo jít si vsadit nebo hrát.
V rámci výzkumu máte podchycenou celou Českou republiku?
David Fiedor: Věnujeme se Olomouckému kraji, některé věci řešíme na úrovni celé České republiky. Občas zabrousíme i do zahraničí, ale tam je složitější získat data.
Který region je, co se týče hazardních her, nejpostiženější?
David Fiedor: To je složitá otázka, protože typů hazardních her je mnoho. Pokud bychom se koncentrovali na kasina, tak ta se nejvíce vyskytují na hranicích s Německem nebo Rakouskem, protože cílí na zahraniční klientelu. Stejně tak je můžeme nalézt ve velkých či lázeňských městech, protože se tam nachází spousta turistů. Sázkové kanceláře jsou pak rozmístěny do urbánního městského prostoru. Málokterou sázkovou kancelář najdete v obci, která nemá více než tisíc obyvatel. Nejrozšířenějším druhem hazardu v Česku jsou ale stírací losy, které jsou nejdostupnější a jsou rozmístěny velmi rovnoměrně.
Jaké faktory člověka nejvíce ovlivňují, aby začal sázet?
Filip Kovařík: Je to velmi individuální. Mimo jiné je to jedna z části, které se ve výzkumu věnujeme. Co se týče online prostoru, online sázení, to se v posledních letech rozšířilo velmi razantně. Odmazává se tím reálná dostupnost, protože online hry jsou dosažitelné kdykoliv a kdekoliv. Co se týče možnosti, kde se člověk může účastnit hazardních her, tak to jistě ovlivňuje umístění provozoven v prostoru, např. zda se nachází kamenná pobočka na cestě do práce, na běžných komunikacích či v nákupních centrech. V nich se koncentruje centrum zábavy, kina, restaurace, obchody, a tím pádem i trafiky, kde je možnost zakoupení losu nebo tam jsou sázkové kanceláře. Znamená to, že se veškeré služby včetně hazardních her koncentrují do jednoho místa, aby naplnily svůj potenciál a přitáhly pozornost potenciálních hráčů.
Co další faktory, jako jsou nezaměstnanost a touha po rychlé výhře?
David Fiedor: Jednoznačně. V tomto kontextu už druhým rokem spolupracujeme s kolegy z katedry psychologie na filozofické fakultě, kteří řeší i další faktory, jako jsou pohlaví, věk, status člověka, sociálně ekonomické postavení, typ zaměstnání apod. Mezioborová spolupráce je velmi důležitá, protože my jako geografové dokážeme přispívat tím prostorem, ale jednoznačně to není jediný faktor, který ovlivňuje hráčské chování.
Pozorujete vzestupnou tendenci v rámci online sázení?
Filip Kovařík: Od roku 2009, kdy u nás online trh nastoupil, pozorujeme neustálý nárůst procentuální části vložených financí. Online prostor začíná dominovat. Co se týče objemu financí, který byl vložený do hazardních her a kurzovních sázek, tak od roku 2012 sledujeme nepřetržitý meziroční nárůst. Z posledních dat například vychází, že čeští obyvatelé v roce 2023 vložili do legálních hazardních her přes 810 miliard korun, což je oproti předloňskému roku rekordní částka. V roce 2022 to bylo 760 miliard korun.
Jak jsou na tom čeští obyvatelé ve srovnání s ostatními státy?
David Fiedor: Myslím, že na to je těžké odpovědět. Když se podíváme na data do zahraničí, málokde najdeme informace o množství prosázených peněz, aby to bylo srovnatelné. Ale například ještě před 12 a 13 lety jsme patřili do TOP 10 zemí na světě v počtu automatů.
Celý rozhovor s Davidem Fiedorem a Filipem Kovaříkem si můžete poslechnout v podcastu Echo Přírody.