Je tisíce kilometrů daleko, a přesto pomáhá ve své vlasti. Díky internetu a mnohým komunikačním platformám se do pomoci lidem v České republice pružně zapojila Barbora Sedláková, doktorandka Klinické psychologie Filozofické fakulty UP. Ze své stáže v americkém Portlandu pomáhá prostřednictvím iniciativy #delamcomuzu.
„Iniciativa shromažďuje něco málo přes šest set školených terapeutů a já jsem součástí jejího koordinačního týmu. Zaměřuji se především na první linii, konkrétně na to, aby o její činnosti byly informovány například nemocnice a další zdravotnická zařízení a asociace,“ uvedla Barbora Sedláková. Dodala, že společně s dalšími se snaží, aby podporu využili i profesionálové, na které je kladen velký nátlak. V rámci iniciativy je zapojená i jako terapeutka pro online debriefing pro pracovníky v první linii. Připravuje webinář zaměřený na zvládání strachu a posílení odolnosti v aktuální pandemii.
Na stáži v americkém státě Oregon je Barbora Sedláková několik měsíců a krize ji v souvislosti s novým typem koronaviru zastihla poprvé letos v lednu. To byla zrovna součástí organizačního týmu pětitýdenního mezinárodního kurzu. Už tehdy měli podle ní lidé z Asie obavy z návratu domů. „V této souvislosti jsem si poprvé uvědomila, že vzhledem k tomu, jak je svět otevřený, je jen otázka času, než se virus rozšíří. Jsme v situaci, která je pro nás velkou neznámou a která přináší výzvy v mnoha oblastech života. Máme strach, zažíváme nejrůznější ztráty anebo obavy ze ztrát, ať už lidských životů, zaměstnání, ale i vizí a plánů, které jsme měli. Jsme ve stresu. Pandemie je pro nás nová a šokující jednak v tom, že zasáhla celý svět, ale také v tom zvláštním neznámu – nevíme, co bude za pár týdnů, měsíců, jaká bude ekonomika a kdy se svět vrátí zpět do ´normálu´ a jestli vůbec,“ řekla mladá psycholožka a terapeutka z UP.
Přestože už delší dobu působí na jiném kontinentě, stále má pocit, že se část její bytosti nachází doma. Proto když se o činnosti iniciativy #delamcomuzu dozvěděla, neváhala a nabídla svou spolupráci.
„Odborníci poskytují terapeutickou pomoc a debriefing, a to jak formou online, tak i po telefonu. Z posledního výzkumu, kterého se zúčastnilo 1 506 respondentů, vímé, že 57,3 % u sebe pozoruje zhoršení psychického stavu, více přitom ženy než muži. Lidé se přitom nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (50,2 %), následují pocity izolace či samoty (42, 3 %), poté obavy ze ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace (30,7 %) a na čtvrtém místě jsou to obavy o vlastní život či zdraví (20,1 %). Z emocí, se kterými se lidé nejčastěji potýkají, dominují výkyvy nálad (38,3 %), úzkost (33,9 %), smutek (33,5 %), stres (32,8 %). Psychické problémy, které odhalil průzkum, jsou však zřejmě jen špička ledovce a v mnoha případech mohou prohloubit předchozí obtíže. Přes 80 % respondentů průzkumu uvedlo, že se o svou psychohygienu stará více než obvykle, nejčastěji pomocí manuální práce, sportu, relaxace a sebevzdělávání. To tedy ukazuje na to, že máme více než kdy jindy potřebu pečovat o své duševní zdraví. Přibližně však pouze 10 % lidí vyhledalo v této souvislosti odbornou pomoc. Zde vnímám velmi pravděpodobný vliv jedné z charakteristik naší české nátury, a to snažit se vše zvládnout vlastními silami, což na nás na jednu stranu velmi oceňuji, na druhou stranu to ale nemusí být vždy efektivní. Myslím si, že v tomto jako národ mnohdy zbytečně dlouho trpíme, než psychologickou podporu využijeme. Domnívám se také, že je u nás psychoterapie stále zastřená stereotypy a asi i obavami z neznáma, také to může souviset se sebekritikou, že nejsme dostatečně silní situaci vyřešit vlastními silami a v neposlední řadě zde mohou být i obavy z kritiky od okolí, které si o nás pak bude myslet, že pokud potřebujeme psychologa, tak už musíme mít opravdu velký problém. Tady bych chtěla říci, že se v #delamcomuzu snažíme tyto stereotypy a hranice k využití psychologické podpory zmírnit a přinést osvětu například tím, že mapujeme, co se s psychikou lidí v době pandemie děje a že jsme tady od toho, abychom pomohli tímto nejistým obdobím snadněji projít," uvedla doktorandka katedry psychologie FF UP.
„Velmi si cením toho, že je v rámci iniciativy #delamcomuzu veškerá pomoc v ČR zdarma. Jen pro srovnání, v USA sice existuje podobná iniciativa, ale služby zpoplatňuje, i když s nižší sazbou, než je běžné. V tomto skutečně oceňuji všechny, kdo v Česku, ať už jakkoliv – šitím roušek, nákupem pro souseda, vyslechnutím či vlídným slovem atd., nabídnou kousek ze svého času a energie se záměrem pomoci,“ zdůraznila mladá psycholožka.
Ve srovnání se životem v ČR si denní režim v USA nastavila víc ve prospěch svého biologického rytmu. Pracovat začíná v 9 hodin a končí mezi 19. a 20. hodinou. Pokud to jde, jednou týdně vyráží do přírody načerpat novou energii, protáhnout tělo a taky ulevit očím od obrazovky. Její denní rutinou je ranní cvičení metody Wima Hofa, jógová a posilovací sestava a krátká meditace. Takřka každý den vyráží na podvečerní běh v parku.
Její hostitelská vzdělávací a terapeutická organizace River’s Way Clinic, Process Work Institute plynule přešla na online režim, takže pracuje z domu. „Pracuji na terapeutické klinice, máme pravidelnou skupinovou supervizi, několik online meetingů a seminářů, jsem v každodenním online spojení s #delamcomuzu přes slack, kde se průběžně domlouváme, co je třeba. Pracuji také na dizertační práci, ve které zpracovávám výzkum z Procesové práce s tělesnými symptomy. I vzhledem k tématu mé dizertace a dlouhodobému zájmu o psychoterapeutickou práci s tělem a tělesnými symptomy jsem nadšená, že jsem v USA zrovna teď. Dává mi to jedinečnou příležitost zaměřit se na to, jak je možné COVID-19 a vše, co způsobuje, uchopit z psychologického a psychoterapeutického hlediska,“ dodala.
Tato, stejně jako každá jiná světová krize přináší podle Barbory Sedlákové samozřejmě rizika, ale i výzvy. Společnost a svět se podle ní mohou mnohé naučit a posunout se ve svém uvědomění a způsobu bytí.
„Přes mnohá rizika nastalou situaci vnímám jako výzvu pro každého z nás. Může nás to vést například k revizi našeho dosavadního života a uvědomění si toho, co je pro nás opravdu důležité a jak každý z nás spoluvytváříme svět, například tím, jak se staráme o sebe, o své emoce, jak se staráme o klima, jak ovlivňujeme druhé skrze naše vztahy, jak ovlivňujeme svět skrze práci, kterou vykonáváme. A i když nevíme, jak bude svět vypadat za pár měsíců, tak kéž si toto uvědomění udržíme a nevrátíme se příliš rychle k tomu předchozímu, mnohdy převážně individualistickému způsobu bytí. Svět je totiž tím, kým jsme my,“ dodala.
Iniciativa #delamcomuzu vznikla ve spolupráci s Českou asociací pro psychoterapii. Její snahou je zmírnit dopady koronavirové krize. Nabízí terapii, krizovou intervenci, debriefing, osvětu a plánuje webináře. Pomáhá jak široké veřejnosti, tak pracovníkům v přímé linii. Společně s linkou Anténa je v dané oblasti největší v ČR. Linka psychologické pomoci je na telefonním čísle 116 123 dostupná nonstop. Více ZDE