Knihovnu Milady Horákové na právnické fakultě zdobí dílo akademického sochaře Otmara Olivy. Odhalení Památníku JUDr. Milady Horákové se uskutečnilo u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, v den výročí popravy Milady Horákové. Součástí slavnostního setkání byl také podpis Memoranda o partnerství a spolupráci mezi Univerzitou Palackého a neziskovou organizací Post Bellum.
„Milada Horáková je symbolem neskutečné odvahy, vnitřní síly a odhodlání do posledního dechu bojovat proti bezpráví. Její životní příběh bychom si měli neustále připomínat, a jsem proto rád, že na univerzitě – a právě na naší právnické fakultě – nyní máme památník nesoucí její jméno a připomínající hodnoty, které hájila a pro které také zemřela,“ řekl rektor UP Martin Procházka, který se slavnostního setkání účastnil. Mezi pozvanými hosty byli mimo jiné zástupci pamětnických organizací, města Olomouce, kraje, partnerských institucí právnické fakulty, její zaměstnanci nebo podporovatelé a příznivci organizace Post Bellum.
O umístění uměleckého díla, které bude jako memento připomínat Miladu Horákovou a oběti komunismu, uvažovala fakulta krátce poté, co před třemi lety paní Jana Kánská, dcera Milady Horákové, souhlasila s pojmenováním knihovny. Při hledání vhodného autora se fakulta snažila zohlednit několik požadavků – vztah sochaře k Olomouci, provázanost s osudem a odkazem Milady Horákové, uměleckou hodnotu výsledného díla a originalitu. „Zakázku nakonec získal olomoucký rodák, výtvarník Otmar Oliva. Práce se od počátku zhostil s neuvěřitelným nadšením a pokorou,“ vzpomněl Václav Stehlík, děkan právnické fakulty.
Zdobná část plastiky stojí na žulovém podstavci s podpisem Milady Horákové a vytesaným rokem její popravy. Hlavní část díla tvoří stéla z červeného onyxu ve tvaru jehlanu, po kterém se vinou bronzové stuhy s vybranými slovy z posledních dopisů Milady Horákové rodině. Dílo završuje plastika českého lva lámajícího mříže. „Památník odkazuje k hodnotám, které ctila právnička Milada Horáková, ke svobodě, demokracii a boji proti bezpráví, a současně k české státnosti. Ke stejným hodnotám, na jejichž základě byla obnovena naše fakulta a které se snažíme šířit. Je pro nás ctí, že právě tohle dílo na fakultě máme,“ dodal Václav Stehlík.
Otmar Oliva pracoval na uměleckém díle ve svém ateliéru na Velehradě průběžně od loňského jara. Úzce spolupracoval s kamenosochařem Petrem Novákem, cizelování svěřil svému příteli Luboši Smílkovi a stříbření měla na starost firma AMATI Kraslice.
Památník obsahuje všechny rysy Olivova uměleckého vyjádření – dynamiku, uměřenost a práci s textem – a je odrazem vnitřní autorovy zkušenosti a pravdivosti. „Pro mě je zázrak, že jsem mohl pracovat na tomto díle, že tu dnes můžu být,“ prozradil Otmar Oliva, který byl po studiích místo toho, aby zahájil sochařskou kariéru, zatčen pro šíření Charty 77. Ve vězení strávil celkem dva roky. „Hned, když jsem přijel domů z první schůzky se zadavatelem, vedením právnické fakulty, jsem měl v hlavně nápad, jak bude dílo vypadat. Chtěl jsem něco klasického, prověřeného časem, ať už jde o tvar, nebo o materiály. Pak jsme ladili detaily, například jsme společně vybírali slova na stuhy,“ popsal Otmar Oliva.
Partnerství s Post Bellum
Krátce předtím, než si Památník JUDr. Milady Horákové mohli prohlédnout hosté slavnostního setkání, podepsala UP memorandum o partnerství s neziskovou organizací Post Bellum. Díky němu by se měla rozvinout oboustranně prospěšná spolupráce při natáčení a dokumentování příběhů pamětníků klíčových událostí 20. století. Podpořit má též výchovu mládeže, publikační a vzdělávací činnosti, propagační činnosti a další aktivity vedoucí k rozvoji mládeže a celé občanské společnosti ve všeobecném historickém přehledu.
„Uchovávání autentických vzpomínek pamětníků má velký význam pro celou naši společnost. Každá další generace má díky nim šanci se s důležitými okamžiky naší nedávné historie seznámit a udělat si na ně svůj vlastní názor. Právě univerzita, která se věnuje vzdělávání a bádání, by na tom měla mít obzvlášť zájem a měla by se na sběru vzpomínek aktivně podílet. S Institutem Paměti národa Střední Morava spolupracujeme už delší čas, řada osobností spojených s Univerzitou Palackého je zařazena mezi těmi, jejichž osudy už byly zaznamenány. Těší mě, že nyní můžeme tuto spolupráci oficiálně potvrdit a také rozšířit o další aktivity, které pomohou udržovat povědomí o naší minulosti a přispějí k naplnění třetí role, v rámci níž má univerzita sloužit společnosti a rovněž na ni přímo působit,“ zhodnotil rektor Martin Procházka, který memorandum podepisoval společně s Martinem Kroupou, předsedou správní rady Post Bellum.
„Dokument vnímám jako potvrzení funkční a dlouhodobé spolupráce, kterou má naše regionální pobočka s Univerzitou Palackého. Je to dobrá zpráva pro celý neziskový sektor a pro nás důležitý krok. Velmi si ho vážíme a těšíme se na společné aktivity,“ řekl Martin Kroupa, předseda správní rady Post Bellum.
