Při příležitosti 220. výročí narození významného historika a politika Františka Palackého, které připadá na dnešní den, uspořádala včera Univerzita Palackého ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR ve Slovenské republice v Bratislavě přednášku Jiřího Fialy, emeritního profesora dějin české literatury z katedry bohemistiky FF UP. Uskutečnila se na Základní škole Matky Alexie, jež sídlí v Palackého ulici a v jejímž areálu se nachází busta Františka Palackého z roku 1931.
Přes třicet žáků deváté třídy se na přednášce dozvědělo, proč František Palacký získal titul Otec národa a proč je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví. „Představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu i koncepci národa. Český národ chápal jako jednotku nezávislou na německé říši,“ uvedl profesor Jiří Fiala.
Často si nechal šít obleky a uměl mnoho jazyků
O Františkovi Palackém přednášející prozradil i to, že byl výborný tanečník a že si často nechal šít nové obleky. Žáci se dozvěděli i podrobnosti o jeho životě na Slovensku. V letech 1809–1812 byl totiž žákem latinské evangelické školy v Trenčíně a do roku 1818 byl studentem evangelického lycea v Prešpurku (dnešní Bratislavě). "Tehdy studoval také privátně angličtinu, italštinu a korigoval slovinské vydání Nového zákona. Ve svém postavení musel umět perfektně latinsky, německy i maďarsky. Dále se naučil také řecky, portugalsky, francouzsky či rusky,“ vyjmenoval uznávaný bohemista, nezatajil mladistvým posluchačům ani to, že v Prešpurku Palacký prožil velkou lásku k uherské šlechtičně Anně (Nině) Zerdahelyové, která byla o osmnáct let starší než on.
Profesor Fiala sdělil i to, proč Univerzita Palackého v Olomouci nese po svém obnovení v roce 1946 právě název po Františku Palackém. „Původně bylo mimo jiné navrhováno pojmenování po Josefovi Dobrovském, ale tehdejší ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý prosadil, že bude nazvána po Moravanovi Palackém. V letech 1827 až 1860 se olomoucké vysoké učení nazývalo C. k. Františkova univerzita,“ připomněl historii univerzity Jiří Fiala.
Významná osobnost pro Česko i Slovensko
Ředitelka ZŠ Matky Alexie Adriana Šišková připomněla, že k pomníku Františka Palackého před základní školou na začátku roku pokládal kytici rektor UP Jaroslav Miller s bývalou velvyslankyní Livií Klausovou. „Je milé, že se výročí narození Františka Palackého připomíná přednáškou. Jsme moc rádi za tuto vzácnou návštěvu z Univerzity Palackého v Olomouci,“ řekla.
Přednášku pomohlo domluvit Velvyslanectví ČR ve Slovenské republice, se nímž olomoucká univerzita dlouhodobě spolupracuje. „Jsme rádi, že se připomněla významná osobnost, která je důležitá jak pro Česko, tak pro Slovensko," řekl Ondřej Pometlo, 1. tajemník Velvyslanectví ČR. Podle nynějšího vedoucího diplomatické mise ČR na Slovensku, olomouckého rodáka a absolventa UP Pavla Sladkého, je důležité připomínat, že František Palacký pobýval i v Prešpurku a že to byl rovněž významný politik. „Jeho řeč na říšském sněmu v Kroměříži v roce 1848 byla zcela mimořádná,“ zdůraznil.
František Palacký
Český historik, politik, spisovatel a organizátor kulturního a vědeckého života. Autor monumentálního historického díla Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě. Narodil se 14. června 1798 v Hodslavicích u Nového Jičína. Byl přítomen u zrodu Matice české, spolku Svatobor nebo Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury. V roce 1848 byl zvolen do říšského sněmu, později zastával post poslance v českém zemském sněmu a panské sněmovny říšské rady jako představitel staročeského křídla. Od padesátých let 19. století se podílel na snahách postavit české národní divadlo. Roku 1868 mu bylo svěřeno první slavnostní poklepání na základní kámen Národního divadla, které bylo dokončeno až po jeho smrti. Zemřel 26. května 1876 v Praze na otok plic a selhání srdce, jeho pohřbu se účastnilo na 50 tisíc lidí. Byl pochován v Lobkovicích u Mělníka. Je vyobrazen na bankovce s nominální hodnotou tisíc korun českých.