Jsou čtyři hodiny odpoledne a kolem budov právnické fakulty se vine zhruba třicetimetrová zeď papírových krabic sahající do výšky dvou metrů plná vzkazů. Studenti krabice vytrvale lepí k sobě počasí navzdory. A „stavitelé“ stále přicházejí a krabic přibývá… Právnická fakulta tak za přispění studentů, zaměstnanců univerzity, ale i veřejnosti připomněla 30. výročí sametové revoluce a zopakovala povedený olomoucký happening z roku 1989. Tentokrát pod názvem Sametová rekonstrukce.
Před třiceti lety zeď lemovala sídlo okresního výboru KSČ. „Jsem rád za dnešní shromáždění u bývalého mocenského centra bezpráví, které po léta ovládalo náš život, navíc za dohledu sovětských vojsk. Vážím si toho, že jsem se mohl podílet na proměně tohoto centra v místo, kde se dnes učí právě právo. Myslím si, že z dnešní právnické fakulty by měl radost i můj přítel Miroslav Liberda, první děkan obnovené právnické fakulty. Chtěl bych ho odsud pozdravit a požádat ho, ať nám tam nahoře drží palce, ať jsme stále strážci demokracie a práva v právním státě,“ řekl při zahájení happeningu Josef Jařab, první polistopadový rektor Univerzity Palackého a jeden z čestných hostů Sametové rekonstrukce.
Zahájení se uskutečnilo před právnickou fakultou v improvizovaném obýváku vybaveném socialistickým nábytkem, kde na slova Josefa Jařaba navázali se svými krátkými proslovy rektor Jaroslav Miller, Martin Fafejta, aktivní účastník studentské stávky a jeden z těch, kteří zeď v roce 1989 stavěli, a Zdenka Papoušková, děkanka právnické fakulty. Ta ve své řeči vyzvala k aktivitě a hrdosti. „Nebuďme lhostejní. Buďme hrdí, že žijeme v naší krásné zemi. Nezapomeňme.“ Krabice těchto čtyř osobností se pak staly základními kameny pro papírovou zeď. K jejich čtyřem vzkazům – Buďmě lidští!, Svoboda proti totalitě., Svoboda, kreativita, přátelství., Nežijme ve lži! – záhy přibyly další.
Mezi prvními, kteří pomáhali stavět, byli žáci 5.B Základní školy Zeyerova. „Je fajn, že nás sem paní učitelka vzala. O zdi, ale berlínské, jsem věděla od mámy. Teď už něco málo tuším i o té olomoucké,“ přiznala desetiletá Amálie.
Někteří účastníci happeningu přinesli krabice své, jiní využili připravený stavební materiál a ve výtvarné dílně si krabice dotvořili. Část krabic poskládali a popsali i aktéři nedělní okupační stávky na filozofické fakultě. Ve zdi tak nyní stojí krabice s hesly jako Václav Havel forever., Svoboda vědě., Jdi do řepky., nebo Jednou skautem, navždy skautem.
Asi nejčastěji používaným slovem ve zdi se stalo slovo „svoboda.“ To na svou krabici napsala například Natália Ehnová, studentka lékařské fakulty, která přišla na happening odpoledne. „O události jsem se dozvěděla z facebookové události. Je důležité připomínat si takové okamžiky naší historie. Libí se mi i zvolená forma. Pro mě je pád komunismu velkým důvodem k oslavě.“
Zatímco krabicová zeď se vine kolem poloviny plotu, který odděluje dostavbu právnické fakulty, jeho druhou polovinu zdobí fotografie Jindřicha Štreita z cyklu Abnormalizace. V rámci něj mapoval život v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v komunistickém Československu, zejména na venkově.
Krabicová zeď by měla před právnickou fakultou stát do pátku. Záležet bude na počasí. Zájemci do ní mohou po celý týden přidávat své přinesené krabice se vzkazy. Navíc každý den po setmění budou z oken fakulty do ulice 17. listopadu svítit světla ve státních barvách.
