Katedra dějin umění Filozofické fakulty UP má vůbec prvního hostujícího profesora ve svých porevolučních dějinách. Stefan Albl z univerzity ve Vídni přednáší v Uměleckém centru UP o Tizianovi i o tom, jak bylo a je jeho dílo chápáno. Jeho přednášky jsou určeny především studentům dějin umění, navštěvují je i vyučující a do naplnění kapacity sálu jsou přístupné také širší veřejnosti.
O Tiziana se Stefan Albl zajímal už během studií ve vídeňském Institutu dějin umění, kde s velkou pozorností sledoval přednášky profesora Hanze Aurenhammera a profesora Artura Rosenauera. Kromě univerzity strávil mnoho hodin i v Kunsthistorisches Museu, které je se svými sbírkami benátského renesančního malířství vynikajícím místem pro poznávání Tizianovy malby.
Tizian (1488/90–1576) byl nejvýznamnějším benátským malířem období renezance. Jeho duchovní i světské malby, stejně jako jeho portréty byly velmi žádané nejen v Itálii, ale i pro celé Evropě už za dob jeho života. Stal se modelem umělce, kterého obdivovaly a napodobovaly budoucí generace malířů.
Během letního semestru si pro Univerzitu Palackého připravil šest setkání, během nichž přednáší nejen o životním díle výjimečného benátského malíře, ale zejména o recepci Tizianova díla ze strany dalších slavných umělců 17. století, jako byli například Carracciové, Rubens, Guido Reni nebo Anthony van Dyck. V přednáškách se zabývá mimo jiné též souvislostmi 17. století, v nichž se tato recepce a navazování na Tizianovo dílo i charakteru umělcovy práce událo.
„Uchvacuje mě jeho dovednost nově interpretovat dřívější obrazové tradice a prostřednictvím vize svých děl nasměrovat zobrazovací zvyklosti svých současníků novým směrem. U Tiziana se spojuje náročná práce s nedostižným citem pro barvy. Je třeba vyzdvihnout i jeho talent využívat společenských kontaktů a pracovat tak pro klienty z nejvyšších společenských vrstev. Tizian dokázal na svých plátnech barvami a formami zvěčnit krásu lidí,“ uvedl odborník na italské malířství 16. a 17. století Stefan Albl. Již dříve působil jako stipendista nadace Roberta Longhiho ve Florencii i jako vědecký pracovník v Římě, v Bibliotheca Hertziana – Max Planck Institute for Art History. V letech 2017–2019 pracoval v Center for Advanced Study v National Gallery of Art ve Washington D.C., na katedře dějin umění univerzity ve Vídni přednáší od roku 2019.
Kromě přednáškového cyklu se Stefan Albl společně s Janou Zapletalovou, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP, věnuje i vědecké práci, konkrétně společně připravují studii o obrazu slavného italského barokního malíře Lucy Giordana, který záměrně vytvořil padělek Albrechta Dürera. Tento obraz se nachází v arcibiskupské obrazové sbírce v Kroměříži.
„Velmi si vážíme toho, že se nám díky systematickému budování mezinárodní vědecké spolupráce podařilo získat na katedru kolegu, který patří ke světové elitě ve své specializaci, tedy studiu italského malířství 16. a 17. století,“ doplnila Jana Zapletalová a potvrdila, že přednášky Stefana Albla jsou určeny studentům všech pěti ročníků studia dějin umění i doktorandům a že dvou již uskutečněných setkání se zúčastnila i většina vyučujících katedry, stejně tak že i následující setkání jsou přístupná do zaplnění Auditoria maxima všem studujícím Univerzity Palackého, akademikům i širší veřejnosti.
Stefan Albl působí na katedře v letním semestru i díky stipendiu AKTION ČR – Rakousko. O termínech přednášek a jejich obsahu více zde.
