Více praxe i znalostí moderních trendů by měla přinést reforma přípravy učitelů. Jejím cílem je proměna vzdělávání budoucích kantorů tak, aby byli lépe připraveni na práci s žáky a na podporu jejich učení. Shodli se na tom zástupci českých fakult připravujících učitele, včetně děkanky PdF UP Libuše Ludíkové, spolu s ministrem školství Robertem Plagou a podepsali Memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů v ČR.
Podpis memoranda je výsledkem několikaměsíčních jednání, během nichž představitelé fakult, zástupci ministerstva a experti z oblasti vzdělávání připravovali konkrétnější podobu reformy. „Společné memorandum je velkým krokem kupředu, protože i když jsme doposud komunikovali s ministerstvem o různých věcech, na tak velké reformě jsme společně nikdy nepracovali. Poprvé se také povedlo, že se spojily nejen všechny pedagogické fakulty, ale připojily se k nám i Asociace filozofických fakult a Asociace přírodovědných fakult, které také vzdělávají na některých univerzitách učitele,“ uvedla Libuše Ludíková, děkanka PdF.
Ministerstvo školství se spolu se zástupci fakult připravujících učitele zavázali ke konkrétním krokům v následujících třech letech, které mají pro přípravu učitelů vytvořit adekvátní podmínky, kterých fakulty skutečně využijí v souladu s cíli reformy. Ta se rozběhne již během letošního podzimu a má za cíl proměnit podobu praxí studentů učitelství, podpořit inovace jejich přípravy a rozvoj oborových didaktik.
„Příprava učitelů je jedním z nejdůležitějších bodů celého systému našeho vzdělávání. Cíle Strategie vzdělávání ČR 2030+ nemůžeme naplnit, aniž bychom podle nich připravovali budoucí učitele. Proto je reforma přípravy učitelů jednou z hlavních priorit a jedním z prvních výrazných kroků implementace Strategie vzdělávání ČR 2030+,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.
Všechny učitelské studijní programy v Česku přitom budou směřovat k jednotnému kompetenčnímu profilu absolventa, který fakultám pomůže jejich výuku lépe zacílit, vyhodnocovat a postupně zlepšovat. „Znamená to, že absolventi – učitelé v České republice by měli mít zhruba stejné kompetence sledující moderní trendy, jako je například podpora výuky gramotnosti čtenářské, finanční či digitální. Tyto znalosti jsou pro dnešní život nezbytné a dříve ve školách příliš podporovány nebyly,“ nabídla konkrétní příklad, kudy povede vzdělávání budoucích učitelů, děkanka olomoucké pedagogické fakulty.
Jak připomněla, reforma výrazně akcentuje i praxi budoucích učitelů, stejně jako proměnu internacionalizace. „Nezůstalo by jen u dosavadních zvyklostí, kdy student v rámci Erasmu vyjíždí na jeden semestr do zahraničí. Chceme podporovat krátkodobější výjezdy skupin studentů i s vyučujícím na konkrétní školy, kde by viděli, jak vypadá výuka, vyzkoušeli by si tam práci s žáky. A k nám by přijížděli ze zahraničí pedagogové na krátkodobé didakticky orientované stáže,“ nastínila děkanka PdF UP. Reforma by podle ní měla vytvářet i prostor pro výzkum orientovaný na pedagogické vědy, jehož výsledky by pak byly uplatnitelné ve školské praxi.
„Pedagogické fakulty vítají vznik vize pro kontinuální zvyšování úrovně kvality přípravy učitelů. Je to zájem, který samy dlouhodobě sledují a prosazují jednotlivě i společně. Vznikající společenství všech, kteří hledají optimální cestu ve věci pregraduální přípravy budoucích učitelů, přispěje k otevřenosti systému, k úzkému propojení všech aktérů a k ještě užšímu propojení s praxí. Věříme, že se nám všem podaří naplňovat hlavní směry vize tak, aby naši budoucí učitelé byli co nejlépe připraveni pro vzdělávání ve společnosti 21. století,” doplnila předsedkyně Asociace děkanů pedagogických fakult Helena Koldová z Jihočeské univerzity.
Memorandum podepsalo celkem 10 zástupců asociací děkanů pedagogických, filozofických a přírodovědných fakult. Jeho text včetně podpisů naleznete ZDE, přílohu Memoranda s manažerským shrnutím pak ZDE.