Katedra asijských studií připravila originální výstavu s názvem „Kdo má pod čepicí“. Obsahovala pestrou škálu pokrývek a ozdob hlavy z Blízkého východu, střední a jihovýchodní Asie, Sibiře a Oceánie. Některé z nich byly v České republice vystaveny vůbec poprvé.
Ve všech kulturách představují pokrývky a ozdoby hlavy velmi důležitou součást oděvu. V České republice se tématem doposud nezabývalo žádné univerzitní pracoviště. Vědci z katedry asijských studií olomoucké univerzity se mu věnují i díky projektu Sinofonní příhraničí – interakce na okraji.
„Pokrývky a ozdoby hlavy mají velmi dlouhou historii, není vyloučeno, že již Willendorfská venuše datovaná do doby před 30 tisíci lety má na hlavě pokrývku. Zcela bezpochyby se pokrývky hlavy nosily v době bronzové, jak dokládá slavný nález Ötziho, muže z ledovce, který čepici nosil,“ uvedla Tereza Hejzlarová z katedry asijských studií. Dodala, že odpradávna se vyráběly z širokého spektra materiálů a nabývaly nejrůznějších podob.
„Někde sloužily a slouží ke zkrášlení, jinde mají praktickou funkci a jsou i chvíle, kdy mohou pokrývky hlavy říci i mnohem více. Například v Uzbekistánu bylo v minulosti možné rozpoznat podle ornamentu a barevnosti čapky zvané tubetějka, z jaké konkrétní oblasti její nositel pochází. Na ostrově Vokeo je zase speciální pokrývka hlavy určena jen plně iniciovaným mužům,“ řekla Tereza Hejzlarová. Doplnila, že téměř ve všech kulturách bylo podle pokrývky hlavy možné identifikovat, zda se jedná o svobodnou dívku či již provdanou ženu.
„Na Nové Guinei si muži například vyráběli pro rituální účely klobouky z vlastních vlasů,“ uvedla další originální příklad pokrývky hlavy a zároveň poukázala na vystavenou zdobenou lebku předka ze skupiny Asmat. Tu expozici půjčil Martin Soukup z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.
„Lidé skupiny Asmat žijí v oblastech západní části indonéského ostrova. V jejich jazyce se jim říká ndambirkus. Lebka byla vyjmuta z hrobu po dekompozici měkkých částí a ozdobena jobovými slzami, tedy slzovkou obecnou, a peřím z kakadu. Tímto způsobem se běžně zdobily lebky významných příslušníků komunity,“ uvedl Martin Soukup, který se o příslušnou oblast zajímá. Doplnil, že lebky významných předků se pietně uchovávaly v asmatských domech. „Dokonce nebylo nic výjimečného, když ji ndambirkus používali i jako podhlavník,“ dodal.
Projekt Sinofonní příhraničí – interakce na okraji našel podporu v rámci výzvy Excelentní výzkum Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání a usiluje o komplexní chápání Číny. Jeho cílem je přehodnotit koncepci asijských a čínských studií. Kromě odborníků, kteří se specializují na konkrétní geografické oblasti, zahrnuje tento výzkum i výrazné metodologické přesahy: politologický, sociologicko antropologický, lingvistický a studium hmotné kultury, do něhož lze zařadit i zmíněnou expozici pokrývek hlavy.
