Hlavní myšlenku cyklu Současná chemie, tedy ukázat propojení chemie a dalších vědních oborů, naplnil ve středu beze zbytku druhý host letošního ročníku - odborník na chemii nukleových kyselin Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. V přednášce s názvem Modifikované nukleotidy a nukleosidy jako cytostatika a základní kameny modifikovaných nukleových kyselin se pohyboval na pomezí chemie, biochemie, biologie a dalších biodisciplín.
„Michala Hocka jsem pozval mimo jiné proto, že patří k žákům jednoho z nejvýznamnějších přírodovědců 20. století a objevitele řady antivirotik Antonína Holého. Pokud je někdo blízko tomu navázat na Holého úspěchy, je to skupina Michala Hocka. Navíc chemie DNA a RNA, jak jsme mohli dnes slyšet, je velmi zábavná. Je to krásná věda,“ řekl fyzikální chemik Pavel Hobza, který cyklus Současná chemie vede. Jeho domovským pracovištěm, vedle působení na olomoucké přírodovědecké fakultě, je právě ÚOCHB v Praze.
Profesor Hocek představil tři projekty v oblasti nukleových kyselin, jimž se se svým týmem věnuje či věnoval. „Projekty mají různé cíle i zaměření. Jedním z nich je vývoj potenciálních léčiv na bázi nukleosidů a nukleotidů, zejména potenciálních cytostatik. Druhým projektem, do nějž jsme se zapojili velmi minoritně, ale jenž vedl k velmi zajímavým výsledkům, byl projekt na rozšíření genetické abecedy. V tuto chvíli upíráme hlavní pozornost na enzymovou syntézu modifikovaných nukleových kyselin, kdy se snažíme připravovat DNA nebo RNA sondy, které na sobě nesou další připojené molekuly, a používat je například v diagnostice,“ objasnil vědec.
Obdobně jako řada jeho předchůdců i on zdůraznil význam kvalitního základního výzkumu. „Nejprve musíte mít nějaký originální zajímavý výsledek ze základního výzkumu, se kterým se dá dál pracovat směrem k aplikacím. U některých našich projektů v medicinální chemii, kde se již snažíme o preklinický vývoj cytostatik, se dá mluvit o aplikovaném výzkumu. Směřujeme totiž ke konkrétní aplikaci, přestože pravděpodobnost úspěchu v klinických zkouškách není příliš vysoká. Zbylé oblasti, které jsem zde prezentoval, jsou zatím ve stadiu základního výzkumu. Ačkoliv i u DNA nebo RNA sond je celá řada možných aplikací, které ale máme zatím jen v hlavě,“ uvedl Hocek.
Michal Hocek se zabývá bioorganickou a medicinální chemií nukleových kyselin. Je vedoucím seniorského týmu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a působí i na Katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2015 obdržel prestižní Akademickou prémii. Je určena pro mimořádné vědecké osobnosti, jež v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž Akademie věd ČR.
Kurz Současná chemie pokračuje ve středu 29. března přednáškou Pavla Jelínka z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který bude hovořit o perspektivách rastrovacích mikroskopů pro současnou chemii. Všechny přednášky cyklu jsou (nebo budou) dostupné zde.