Univerzita Palackého má za sebou několikaměsíční externí hodnocení, které pro ni dělali zástupci Evropské asociace univerzit (EUA). Své dosavadní výsledky pětičlenná komise ve složení Oktem Vardar, Jean-Pierre Gesson, Lil Reif, Jordi Villà-Freixa a Linda Teikmane prezentovala vedení UP. Jak hodnocení dopadlo a k čemu budou závěry sloužit, vysvětluje v rozhovoru prorektorka pro strategické plánování a kvalitu UP Hana Marešová.
Univerzita požádala o externí hodnocení v souvislosti s přípravou institucionální akreditace Univerzity Palackého. „Jedním z důležitých aspektů pro obdržení institucionální akreditace na dobu 10 let je nutnost mít funkční a vzájemně propojený systém hodnocení činností UP (činnosti vzdělávací, tvůrčí a souvisejících činností). Proto jsme potřebovali, kromě provedení vlastní sebeevaluace těchto činností, mít k dispozici i externí pohled na UP, který nám poskytne potřebný náhled zvenčí, a to renomovanými odborníky v dané oblasti,“ říká Hana Marešová.
Jaký čas věnovala komise hodnocení?
Vlastní hodnocení instituce proběhlo od února do května 2018, nicméně přípravné práce jsme prováděli už od podzimu 2017, kdy jsme navštívili centrálu EUA v Bruselu a dohodli se na postupu a obsahu evaluace. Hodnocení spočívalo v sepsání sebehodnotící zprávy, kterou vytvořila UP za spolupráce všech jejích fakult a která bude po ukončení evaluačního procesu spolu se závěrečnou zprávou komise EUA k dispozici na webových stránkách univerzity. Následně vykonala komise dvě kontroly na místě, a to letos v březnu a květnu.
Jakým oblastem se věnovala?
Evaluace byla zaměřena na oblast managementu vědy a výzkumu, neboť se jedná o oblast, která v současné době prochází významnými změnami na národní i evropské úrovni. Na národní úrovni se připravuje hodnocení tvůrčích činností vysokých škol a výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+, v evropském kontextu se mění způsob dotační politiky zemím EU s platností od roku 2021. V této oblasti tudíž zažíváme určité přechodné období nejistoty, jak bude financování vědy a výzkumu v dalším období vypadat a zda budeme schopni adekvátně financovat tvůrčí činnost na UP po ukončení stávajícího dotačního období v případě snížení objemů prostředků ze strany EU.
Proto jsme považovali za důležité zmapovat dosavadní nastavení procesů v této oblasti, abychom mohli na aktuálně identifikovaná riziková místa zareagovat a vhodně je nastavit v rámci nových strategických cílů UP na další období. V příštím roce nás totiž čeká příprava Dlouhodobého záměru UP na léta 2021–2025 a pro jeho zpracování je zásadní mít představu, jak si stojíme.
V čem vidíte rozdíl mezi externím hodnocením a vlastním hodnocením?
Sebeevaluace organizace je prováděna pracovníky uvnitř instituce a není vždy schopna postihnout případný problém, na který je lépe vidět pohledem „zvenku“. Proto vnímáme metodu externího hodnocení jako vhodné doplnění pohledu na UP a na to, kam by se měla vzhledem ke změnám, které probíhají v jejím okolí, posunout. Zároveň volba hodnotitelů ze strany evropské instituce, spojené se širšími strukturami EU, nám poskytuje rovněž lepší záruku, že budeme hodnoceni v kontextu evropské strategie v oblasti terciárního vzdělávání.
Co se týče průběhu evaluace, počátkem roku 2018 jsme vypracovali již zmiňovanou sebehodnotící zprávu, kterou jsme komisi zaslali. Následně komise vykonala dvě kontroly na místě, kdy probíhaly řízené rozhovory v rámci tzv. focus groups, tedy skupin zaměřených na jednotlivé oblasti činností. Komise se například setkala s rektorem a prorektory, děkany fakult, s řediteli výzkumných center, se zástupci Akademického senátu UP, výzkumnými pracovníky, zaměstnanci rektorátu, studenty a dalšími.
Komise také navštívila vybraná pracoviště – PřF, FTK, FF a výzkumná centra (například CRH a RCPTM). Na závěrečném setkání komise s kolegiem rektora pak byly prezentovány předběžné výsledky kontrolního šetření. Nicméně tím evaluace není u konce. Nyní komise vypracuje závěrečnou zprávu, kterou budeme moci připomínkovat, a následně komise naše připomínky případně zohlední ve finální verzi, kterou bychom měli od EUA obdržet v září 2018. Teprve poté budou výsledky zveřejnitelné.
Můžete zmínit některá doporučení, která vám připadají zásadní?
Jak už jsem uvedla, zatím nemáme povoleno výsledky zveřejňovat, neboť musejí projít oboustranným schválením ze strany UP i EUA. Ve chvíli, kdy budou výsledky k dispozici, jsme připraveni s nimi plně seznámit nejen akademickou obec, ale i naše externí partnery a spolupracovníky. Pokud bych ale měla naznačit některé akcenty, které vyplynuly z diskuzí v rámci jednotlivých focus groups, byla to například potřeba více implementovat do strategie vědy a výzkumu i tzv. horizontální témata EU, jako jsou udržitelný rozvoj, rovné příležitosti, ochrana životního prostředí a tak dále.
Byla zmíněna i nedostatečná centralizace ve smyslu jisté jednotící strategie pro realizaci tvůrčích činností a jejích výsledků na jednotlivých fakultách, které působí spíše jako samostatné jednotky s vlastními pravidly, či akutní potřeba dokončit a aplikovat do každodenního života rodící se systém hodnocení kvality činností na UP.
Co vás osobně na pohledu zvenčí nejvíc překvapilo?
Vzhledem k tomu, že komise EUA sestávala z osobností z různých evropských univerzit s odlišnou zkušeností pravidel v terciárním vzdělávání, za poněkud názorově dynamické bych označila zejména debaty nad silnou autonomií fakult a úrovněmi pravomocí rektora a vedení UP. Někteří členové komise, kteří měli zkušenost s „manažersky“ řízenými univerzitami, byli překvapeni nízkou úrovní pravomocí rektora, který zároveň není v podmínkách naší země jmenován do funkce manažera, jenž univerzitu skutečně tímto způsobem řídí, nýbrž je volen zástupci akademického senátu. Z toho následně také vyplývá jiný způsob komunikace a centrálního řízení organizace jako celku.
K překvapivým patřil i názor komise na množství orgánů, které se na řízení univerzity obecně podílejí, a z toho vyplývající snížené možnosti operativního řízení, vzhledem k nutnosti jednu věc prodiskutovávat z různých úhlů pohledu, které se mohou vzájemně vylučovat. Na základě jejich návrhu na zrušení některých orgánů jim bylo z naší strany vysvětleno, že se jedná o oblast, kterou univerzita sama nijak ovlivnit nemůže, neboť je daná podmínkami zákona o vysokých školách.
Osobním překvapením pak pro mě byla přesnost, s jakou dokázali členové komise na základě sebehodnotící zprávy a dvou několikadenních návštěv na místě objevit rezervy, které sami pociťujeme. Dá se tedy říci, že řada závěrů komise se shoduje s našimi vlastními pozorováními, k nimž jsme došli na základě procesu sebeevaluace, ať už při přípravě zprávy o hodnocení kvality UP, nebo při přípravě implementace systematického modelu hodnocení kvality na UP, kterým je model excelence EFQM.
Jak s tímto hodnocením bude univerzita pracovat dál?
Jakmile obdržíme závěrečnou zprávu od EUA, což by mělo být v průběhu června 2018, máme možnost se k jejímu obsahu vyjádřit a komise může případné připomínky ve své zprávě zohlednit. Závěrečnou zprávu bychom pak měli obdržet v září 2018 s tím, že bude obsahovat doporučení ke změnám. Poté se můžeme rozhodnout, zda projdeme ještě tzv. follow-up procesem, spočívajícím v tom, že zašleme komisi zprávu, která z doporučení jsme se rozhodli přijmout a kam se nám podařilo v mezidobí dospět. Následně bychom prošli ještě jedním kolem zhodnocení ze strany EUA.
Co se týče využití výsledků evaluace, kromě již zmíněné potřeby „vnějšího“ pohledu nezávislých expertů na naši organizaci, které bylo ze strany EUA na UP zrealizováno naposledy v roce 1998, je pro nás hodnocení významnou pomocí při přípravě strategického záměru UP na léta 2021-2025, na kterém budeme pracovat v roce 2019. Dále nám pomohlo lépe se identifikovat a nasměrovat v rámci širšího kontextu evropského terciárního vzdělávání a hodnocení institucí v tomto prostoru, pomůže nám rovněž při přípravě výstupů celouniverzitního projektu OP VVV Univerzita Palackého jako komplexní vzdělávací instituce a zároveň bude významnou pomocí při revizi (a případně identifikaci nových) indikátorů hodnocení kvality, zejména v oblasti tvůrčích činností. Ty jsou u nás definovány vnitřní normou Postupy a metody zajišťování kvality na UP, jež na škole vznikla v loňském roce na základě požadavků novely vysokoškolského zákona v souvislosti s procesem získání institucionální akreditace pro UP.