Mapování zkušeností z pandemie covid-19 s využitím sociálněvědních výzkumných technik slouží jako primární zdroj dat v projektu, jehož cílem je pomoci psychosociální péči v době omezeného přímého kontaktu. Na distančních metodických postupech, které budou přínosem nejen v dalších případných krizích, ale najdou využití i v situacích omezeného kontaktu s klienty i mimo čas krize, pracují společně s experty z praxe odborníci z katedry psychologie FF UP.
Od loňského října pracují odborníci katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého na projektu s názvem Možnosti on-line psychosociální péče pro situace omezeného přímého kontaktu. Projekt, který je zaměřený na všechny základní resorty s ambulantní péčí, tedy zdravotnictví, školství a sociální služby, podpořila Technologická agentura České republiky. Už během prvních tří měsíců se do něj zapojili nejen lidé z Univerzity Palackého, ale i šestnáct expertů z praxe na danou problematiku. Pod vedením Leony Jochmannové z katedry psychologie FF UP tak proběhla první šetření.
„Jde nám především o metody on-line péče poradenství, psychoterapie a psychodiagnostiky. Z informací, které zatím máme, vyplývá, že je k distančním krokům lépe připraven privátní a neziskový sektor oproti státním organizacím. Jako problematická oblast se nám zejména jeví psychodiagnostika. Už vzhledem k tomu, že metody musí být administrovány standardní cestou. Při loňské jarní pandemii nemohly například realizovat vyšetření školní zralosti pedagogicko-psychologické poradny. Ovlivnilo to tak celý ročník předškoláků,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Leona Jochmannová.
Projektový tým již uskutečnil část výzkumu, zatím provedl dotazníkové šetření, kterého se účastnilo 441 osob, dále 35 individuálních rozhovorů s odbornými pracovníky a některými klienty. „Data z šetření i rozhovorů nyní analyzujeme,“ řekla Leona Jochmannová. Potvrdila, že už při podání projektu navázal tým akademiků z FF UP spolupráci s některými profesními sdruženími, například Asociací klinických psychologů, Asociací manželských poradců, také s pracovníky intervenčních center a s konkrétními odbornými pracovišti napříč Českou republikou. „Odborníci z praxe budou klíčová témata připomínkovat. Chceme zohlednit současně i zkušenosti ze zahraničí, kde distanční péče pro poradenství, psychoterapii a psychodiagnostiku probíhá – mám tím na mysli zejména ty země, kde velké vzdálenosti osobní kontakt neumožňují,“ doplnila klinická psycholožka Leona Jochmannová. Za významného partnera považuje i Národní telemedicínské centrum při Fakultní nemocnici Olomouc, díky jehož vstřícné spolupráci se na podzim uskutečnil online webinář týkající se telemedicíny v psychologii.
Podle Leony Jochmannové byla distanční péče před pandemií covid-19 na různé úrovni připravenosti a obecně využívaná spíš nebyla. „Z našeho dotazníkového šetření vyplynulo, že byl distanční kontakt využíván pouze výjimečně nebo občas. Do distanční péče byly zahrnuty videohovory nebo třeba i jen telefonáty, chat a podobně,“ uvedla. K cíli, který si projekt vytyčil, je tak ještě kus cesty. A řešitelé projektu i očekávají v praktické aplikaci různá úskalí. Půjde o absenci technického vybavení, vnitřní rezistence při zavádění IT technologií, chybějící metodické pokyny, které jsou jiné například ve zdravotnictví, v neziskovém sektoru, školství či sociálních službách. Problematickou oblastí je rovněž zabezpečení dat a možnosti technického vybavení na straně klientů.
Výsledkem dvouletého projektu má být metodika distančních postupů připomínkovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Odborníci nabídnou dále monografii a odborné články na uvedené téma a také webináře a dostupný e-learning. V obecném měřítku se však od projektu očekávají konkrétní doporučení a postupy pro využívání online videopodpory pro psychosociální obory tak, aby bylo možné pak následně již tyto postupy přizpůsobit standardům péče v jednotlivých oblastech.
Projekt TL04000033 Možnosti on-line psychosociální péče pro situace omezeného přímého kontaktu je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA. Jeho cílem je řešení absence systematických postupů distanční (online) péče pro metody psychodiagnostiky, psychoterapie a poradenství v případech, kdy je znemožněna odborná ambulantní péče. Oblastmi výzkumu jsou obory klinické psychologie, sociálně-psychologického a pedagogicko-psychologického poradenství. Hlavní řešitelka: PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. Více ZDE.