Radana a Lukáš Merzovi. Rodina, v níž se Západ setkává s Východem

V rodině Merzových se Západ setkává s Východem. Radana vystudovala ukrajinistiku, její manžel Lukáš je anglistou a germanistou. Vzájemně se tak obohacují v oblasti kulturní, ale rovněž gastronomické. Pro jednoho bylo studijní směřování jasně vytyčené, pro druhého naopak sehrála velkou roli náhoda. Jejich portrét přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Meky Žbirka kdysi prohlásil, že se angličtinu začal učit proto, aby rozuměl tomu, o čem zpívají jeho oblíbení zahraniční interpreti. Lukáš Merz se učil angličtinu prostřednictvím hudební televize a pořadů na satelitu. „Krátce po revoluci jsme měli doma satelit s anglickými programy a já samozřejmě chtěl porozumět, o čem se na obrazovce mluví. Angličtinu jsem se učil díky MTV. Pomohli nám také příbuzní. Strýc Ivo Soudek byl profesorem angličtiny v USA, takže mě zásoboval slovníky, tiskovinami a dalšími materiály, které nebyly běžně k dispozici. Už na gymnáziu bylo zřejmé, že se budu chtít studiu jazyků věnovat důkladněji,“ vzpomíná Lukáš Merz.

Právě na gymnáziu v Liberci také poznal svou budoucí ženu Radanu. „Chodit jsme spolu ale začali až před maturitou. Lukáš uspěl u přijímaček na Univerzitu Palackého a já se také přihlásila ke studiu v Olomouci. V mém případě ale sehrála roli náhoda. Věděla jsem jen, že chci studovat jazyky. Vybrala jsem si latinu a potom řešila, jaký druhý jazyk k ní přidat. Když jsem šla na Den otevřených dveří, seděl na chodbě pan profesor Anderš, který v tom roce otevíral první ročník ukrajinské filologie. Vyloženě mě lákal, ať jdu ukrajinštinu zkusit, že mě to bude bavit. Tak jsem si řekla: Proč ne? Vůbec jsem v té době nemohla předpovídat, kam to povede,“ vrací se ve vzpomínkách Radana Merzová.

Po skončení studií zůstala u oboru jako asistentka a doktorandka. „Vůbec jsme neuvažovali o tom, že bychom se vraceli do Liberce. Považuji Olomouc za kulturní a humanitní město. Liberec je více sportovní a průmyslový,“ porovnává Radana Merzová, která je dnes vedoucí sekce ukrajinistiky na katedře slavistiky filozofické fakulty, zatímco Lukáš Merz působí v Ústavu společenských a humanitních věd fakulty zdravotnických věd.

Vzhledem k pracovnímu zaměření se v domácnosti Merzových střídá čeština s ukrajinštinou a angličtinou. „Ukrajinštinou Lukáš nemůže být nedotčen, protože je spousta zajímavostí, se kterými se chci podělit, takže když je doma po ruce, tak mu je řeknu, tomu se nevyhne,“ usmívá se Radana. „Díky tomu jsem se postupně naučil ukrajinskou abecedu, zvládnu přečíst text v azbuce a mám lehké povědomí o ukrajinské literatuře,“ dodává Lukáš.

Východ se Západem se ovšem střetává také v kuchyni. „Ukrajinskou kuchyni u nás předtím nikdo neznal a já se nenechala zahanbit a naučila se pár receptů. Ochutnali jsme tak tradiční ukrajinské pochoutky, umím vyrobit varenyky, o Vánocích jsem vyzkoušela sváteční pokrm kuťu. Když chci ochutnat dobré ukrajinské jídlo, nechám si poradit od kolegyň na katedře, které jsou velmi dobré kuchařky. Takový boršč od paní profesorky Arkhanhelské, to je prostě pohádka,“ zmiňuje Radana. Pokud byste chtěli ochutnat pravý anglický puding, jste u Merzových na správné adrese. „Lukáš se to stydí říct, ale on ho umí výborně připravit, mezi našimi známými je tím vyhlášený,“ prozrazuje Radana. „Je pravda, že puding občas udělám, z anglické kuchyně jsme převzali pár dobrot,“ potvrzuje Lukáš.

Uplynulý rok byl pro oba náročný. „Od té doby, co máme děti, jsem se snažila nenosit si práci domů. Od loňského února to ale prostě oddělit nešlo. Válka na Ukrajině prostoupila naše životy, takže jsem spoustu věcí vyřizovala z domu. Na začátku to byla prostě smršť telefonů a e-mailů. Lidé hledali pomoc a jako první našli kontakt na naši katedru. Postupem času vznikly skupiny a koordinační centra, které se semkly a sejmuly z nás to břímě,“ popisuje Radana Merzová. Její manžel měl v loňském roce plné ruce práce se vznikem Amerického centra UP, které se slavnostního otevření dočkalo v září. „Na začátku jsem nevěděl, do čeho se pouštím, ale myšlenka se mi líbila a už jsem nechtěl projekt opustit. Stálo to čas a energii, ale cítím zadostiučinění. Mám radost, že jsme sem dokázali dostat zajímavé hosty, například Michaela Žantovského nebo Petra Palouše. Zájem je i ze středních škol, už tu byli studenti z Olomouce, Uničova nebo Mohelnice. Doufám, že budeme mít i nadále co nabídnout,“ věří Lukáš Merz.

Je čas na práci a čas na odpočinek. Merzovi se snaží „dobít baterky“ v každém možném okamžiku. „Vyrážíme do přírody, máme rádi taky saunu a wellness. Čím jsem starší, tím více si dokážu říct: teď potřebuji cíleně vypnout,“ říká Radana Merzová. A co oblíbená dovolenková destinace? Leží na Východě, nebo na Západě? „Když jsem byla na Ukrajině na stáži, tak za mnou Lukáš dvakrát přijel na návštěvu. S rodinou jsme se tam zatím ještě nevydali, ale je to můj velký sen, láká mě neprobádaná západní Ukrajina. V současnosti hrozně trpím, už bych se tam nejraději vydala, ale kvůli válce to prostě není možné a ani rozumné. Poměrně pravidelně jezdíme do Anglie, i kvůli dětem, aby se dobře naučily angličtinu a osamostatnily se. Nejoblíbenější destinace je Londýn, ale byli jsme i v Cambridgi a Oxfordu. Snem je rodinná dovolená v New Yorku,“ prozrazuje Radana. „Třeba na to dojde, ale přece jen, když už se člověk vypraví do USA, tak chce, aby to stálo zato. Do Londýna na dva dny není problém, ale do Ameriky? Jinak ale cestujeme všude možně a rádi kamkoli, kde je co objevovat,“ dodává Lukáš Merz.