Katedra rozvojových a environmentálních studií (KRES) na přírodovědecké fakultě navázala spolupráci s jihoafrickou University of Johannesburg. Konkrétním výstupem partnerství jsou již výměnné pobyty vyučujících i studentů doktorského studia, jejichž cílem byl vedle výuky i sběr dat a podkladů například pro dizertační práce.
U kořenů spolupráce stála Simona Šafaříková z KRES a její kontakty s jihoafrickou profesorkou Corou Burnett. Obě se věnují tématu „sport pro rozvoj“ a hovořily o něm během vzájemné výuky na partnerských univerzitách.
„Bylo pro mě velmi přínosné učit v jiném kulturním prostředí na univerzitě, která má přes padesát tisíc studentů. Rozhodně stojím o to, abychom ve spolupráci dále pokračovali a mohli si i v budoucnosti vyměňovat studenty a vyučující. Považuji to za nezbytné právě v oblasti rozvojových studií. Rozhodně se od sebe potřebujeme navzájem učit. Na obou stranách byla spolupráce velkým přínosem,“ uvedla Šafaříková, která v Johannesburgu přednášela na dvou fakultách a jednala i s jejich děkany.
Dvoutýdenní výukový pobyt má za sebou i Jiří Pánek, který v Jihoafrické republice v minulosti realizoval část svého výzkumu během doktorského studia. „Nyní jsem přednášel základy participativního mapování na katedře geografie a společně s kolegy z katedry antropologie a rozvojových studií jsme organizovali seminář o možnostech participace v komunitním plánování,“ přiblížil svůj pobyt Pánek.
Doktorandka Lenka Voleníková během své tříměsíční výzkumné stáže v JAR sbírala data pro dizertační práci v oblasti městského zemědělství. Zúčastnila se i workshopů pro farmáře ze South-Western Township (SOWETO), což je část na jihozápadním okraji Johannesburgu historicky označovaná jako rasově segregované území. „Vyzkoušela jsem si, jaké je to dělat výzkum ve zcela odlišném prostředí, ve kterém se silně odráží historie apartheidu. Kromě běžných etických zásad pro terénní výzkum musí být člověk navíc ještě velmi vnímavý vůči citlivým tématům, která na mě číhala doslova na každém kroku. Navíc Johannesburg je považován za hodně nebezpečné město a poměrně dlouho mi trvalo, než jsem si zvykla na všelijaká bezpečnostní opatření, která jsou pro Evropana mnohdy zcela nepochopitelná. Na druhou stranu je Johannesburg pulsujícím městem a po aklimatizaci a přistoupení na daná specifika jsem začala doceňovat všechny jeho krásy,“ uvedla Voleníková, která se hodlá na jih Afriky co nejdříve vrátit.
Výzkum pro svoji dizertační práci prováděla naopak v Olomouci studentka Engela van der Klashorst. „Olomouc je místo, které si získalo mé srdce. Tři měsíce, které jsem strávila na Univerzitě Palackého, bude navždy jeden z vrcholů mé profesní dráhy. Chování všech, s nimiž jsem se setkala, bylo profesionální. Naučila jsem se víc, než jsem očekávala, a dokonce jsem měla možnost být součástí Mezinárodního týdne výuky na fakultě tělesné kultury a potkat tak další zahraniční vyučující,“ uvedla studentka.