Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) představuje klíčový dokument, který vymezuje strukturu, obsah a cíle vzdělávání na 1. stupni (1.–5. ročník) a 2. stupni (6.–9. ročník) základních škol i v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií. Je závazný pro všechny základní školy a plní důležitou roli také v individuálním vzdělávání žáků. V polovině ledna tohoto roku došlo k oficiálnímu zveřejnění tohoto dokumentu s jasně prezentovaným harmonogramem jeho implementace do praxe.
Úspěšné absolvování programu znamená nejen splnění povinné školní docházky, ale především dosažení základního vzdělání, které otevírá dveře k dalšímu vzdělávacímu rozvoji a profesnímu směřování. RVP ZV je nejen podkladem pro výuku, ale i nástrojem, který školám pomáhá vytvářet podmínky pro učení založené na spolupráci, respektu a podpoře.
Úpravy a inovace se samozřejmě nevyhnuly ani školní tělesné výchově. I když to nejzákladnější zůstává zachováno, přesto je tu několik relativně pozoruhodných informací, které je vhodné zdůraznit:
a) Minimální časová dotace pro vzdělávací obor tělesná výchova zůstává zachován na min. 2 hod./týdně. Jedná se o stejnou časovou dotaci jako ve stávajících učebních plánech. Avšak ve světle toho, že se tělesná výchova stává zřejmě jediným předmětem s garancí minima hodin, získává tato informace na pozitivním významu. Učební plán, tedy počet hodin pro jednotlivé vzdělávací obory, je totiž rozvolněn a může být velmi flexibilně implementován dle preferencí školy pro naplňování očekávaných výsledků učení. Tělesnou výchovu však musí zařadit všechny. I když se nejedná fakticky o navýšení, už pouhé udržení bylo opřeno o některé významné dokumenty, na kterých se výraznou měrou podíleli i pracovníci Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci. Jednalo se zejména o Plán podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu pro období 2024–2028.
b) Pohybová gramotnost jako termín se dostává do popředí a předznamenává principiální pojetí TV jako předmětu, který má za cíl radost z pohybu, zvyšuje motivaci k němu, představuje nejen „know-how", ale zejména „know-what“, „know-when“ a „know-why“.
„Vzdělávací obor tělesná výchova (dále TV) rozvíjí u žáka cíleně pohybovou gramotnost, která zdůrazňuje osvojení základních znalostí o pohybu, o potřebném objemu a intenzitě pohybu v denním režimu, o jeho rozvíjejících i korektivních účincích na organismus atd., rozvoj pohybových dovedností a odpovídající tělesné zdatnosti a motivaci k pravidelnému každodennímu pohybu jako základu pro eliminaci sedavého způsobu života, který je příčinou nadváhy, vzniku svalové nerovnováhy, zdravotních problémů atd. Žák by tak měl získávat kladný postoj k pohybu jako základní životní potřebě.“
c) Drobný, avšak neopomenutý odkaz najdeme i na podporu dalších pohybových aktivit nejen v systému vzdělávacího oboru tělesná výchova. V souladu s dokumentem České školní inspekce Aktivní škola, na které se podílela celá řada akademických pracovníků, včetně početné skupiny zástupců Fakulty tělesné kultury UP v Olomouci, je součástí očekávaných výsledků učení důraz na celkový pohybový režim na půdě školy, podpora pro realizaci pohybově zaměřených volitelných předmětů, případně pohybových kroužků a podpora pobytu v přírodě, včetně táboření.
„Je žádoucí zařazovat volitelné předměty zaměřené na pohybové činnosti podle zájmu žáků a možností školy.“
d) Za viditelnou inovaci lze považovat také změnu názvu vzdělávací oblasti na Člověk, zdraví a bezpečí. Výraznější část než kdykoliv dříve v kurikulech České republiky je věnována otázkám osobního bezpečí (a to nejen v této vzdělávací oblasti). Transformací lze nazvat i doplnění očekávaných výsledků učení o bezpečnostní témata (tedy v kontextu Fakulty tělesné kultury bychom uvést studijní program zaměřený na učitelství tělesné výchovy a ochrany obyvatelstva), a to vede ke změně názvu vzdělávacího oboru na Výchovu ke zdraví a bezpečí. Výsledky učení zde uvedené je nutné naplňovat v mezioborové spolupráci. Tím se vlastně i rozšiřuje možné pojetí tělesné výchovy právě o tato témata.
e) V neposlední řadě pak ve vztahu k celé oblasti aplikovaných pohybových aktivit RVP ZV přináší alternativní úpravy očekávaných výsledků učení ve vztahu k inkluzivnímu pojetí tělesné výchovy. TV tak získává unikátní postavení jako vzdělávací obor, který a priori řeší úpravy výsledků učení, které mohou pomoci při řešení úprav obsahu či podmínek, včetně následného hodnocení žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami. RVP ZV nově tedy jednoznačně deklarují to, že žák do inkluzivně pojaté tělesné výchovy jednoznačně patří. Tam, kde není možné naplnit očekávané výsledky učení, je pak možné využít formulaci alternativních. Kromě toho je samozřejmě v souladu s ostatními předmětu vydefinovaná i minimální doporučená úroveň výsledků učení ve vztahu k některým skupinám jako jsou žáci s lehkým mentálním postižením (chcete-li poruchou vývoje intelektu), žáci se sluchovým postižením apod. Pro žáky s potřebou podpory pro tělesnou výchovu (nejen žáci se SVP, ale i žáci u nichž je uplatňováno částečné uvolnění dle paragrafu 50 školského zákona) se kromě alternativních výstupů nabízí možnost organizační úpravy tělesné výchovy v podobě zdravotní a aplikované tělesné výchovy. Pro takto zařazeného žáka se však nejedná o „one-way ticket“, nýbrž o dočasné řešení pro co nejoptimálnější začlenění do inkluzivního, tedy společného vzdělávání v tělesné výchově. Terminologicky i pojetím zaměření celého dokumentu se aplikovaným pohybovým aktivitám, modifikace pro TV a celá řada dalších dříve opomíjených souvislostí pro podporu účasti žáků se SVP s cílem rozvoje úrovně jejich pohybové gramotnosti, dostává oficiálního prostoru v takto významném dokumentu. Poprvé se tak dostává pozornosti aplikované tělesné výchově v celém spektru svých forem a jednoznačně je deklarována snaha hledat rozličné cesty pro maximální zapojení všech žáků v heterogenním kolektivu třídy. Primárně je však jako preferovaná forma jednoznačně uvedena inkluzivní tělesná výchova.
Tyto úpravy v oblasti aplikované tělesné výchovy budou v nejbližší době doplněny metodickým pokynem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který ještě více podpoří implementaci těchto kroků do praxe. Tento pokyn vzniká opět ve spolupráci se zástupci Fakulty tělesné kultury UP, ale i Právnické fakulty UP v Olomouci s výrazným přispěním Veřejného ochránce práv Ombudsmana, České asociace aplikovaných pohybových aktivit, České společnosti učitelů tělesné výchovy, České společnosti tělovýchovných lékařů, Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti JEP a dalších subjektů. Pro všechny tyto kroky byly zužitkovány zkušenosti a postupy získané zejména v průběhu systémové řešení implementačních projektů (od roku 2017) podporované Odborem školství a mládež Olomouckého kraje, včetně v současnosti řešeného projektu Implementace dlouhodobého záměru ve vzdělávání Olomouckého kraje.
Pro seznámení se s inovovaným RVP ZV (nejen) pro tělesnou výchovu navštivte oficiální stránky.
Ondřej Ješina, katedra aplikovaných pohybových aktivit FTK UP