Exempláře, které za běžných okolností zůstávají v útrobách depozitáře a jeho trezorů, nyní můžete vidět na jedinečné výstavě s názvem Skrytá krása: Středověké rukopisy z našich sbírek. Vlastivědné muzeum v Olomouci v ní ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, prezentuje středověké rukopisy, které doposud nebyly pro muzejní prezentaci zpracovány. Na výstavě se podílí Jiří Černý, mimo jiné člen katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Velký prostor v expozici mají i edukační prvky, které spoluvytvářeli studentky a studenti katedry výtvarné výchovy PdF UP.
Titul Skrytá krása má naznačit, že se publiku ukazují exempláře, které jen tak neuvidí. Velká část rukopisů totiž v muzejní prezentaci doposud nebyla předvedena, a dokonce i nejvýznamnější z iluminovaných středověkých kodexů, které Vlastivědné muzeum vlastní, německy psaná Olomoucká kniha věšteb, byla na Moravě k vidění naposledy před více než dvaceti lety.
„Impulzem pro vznik naší výstavy bylo zjištění, že se ve sbírkovém fondu Vlastivědného muzea v Olomouci nachází sice malý, ale ne nevýznamný soubor středověkých rukopisů. Ty do nedávné doby unikaly badatelskému zájmu a tím pádem i zrakům veřejnosti. Při průzkumu knihovního fondu jsme zjistili, že v doposud nezpracovaném misálu lpí na místě kánonového obrazu dřevořezové Ukřižování z doby kolem poloviny 15. století, které představuje jediný doposud známý dochovaný otisk. Kromě toho nešlo nepodlehnout kouzlu sice útlého, leč bohatě iluminovaného svazku Olomoucké knihy věšteb,“ řekl jeden z kurátorů výstavy Jiří Černý z katedry výtvarné výchovy PdF UP a Vlastivědného muzea v Olomouci. Se spoluautorkou výstavy Soňou Černou, absolventkou Univerzity Palackého, nyní z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, se proto rozhodli, že připraví komorní přehlídku popularizačního charakteru.
„Rukopis sepsal jeden písař a jazykový rozbor ukazuje, že se tak stalo v jižním Německu, nejspíše v Bavorsku. I proto klade uměnovědné bádání vznik nákladného obrazového doprovodu do této oblasti a časově jej vymezuje na první čtvrtinu 15. století. Německý text se dochoval v dalších dvou opisech, přičemž iluminace z kodexu uloženého v Edinburghu jsou takřka kopiemi maleb z olomouckého exempláře,“ dodal badatel Jiří Černý, který se primárně zaměřuje na tištěná média 15. a 16. století. Doplnil, že knihy věšteb představovaly speciální typ textu, protože nebyly určeny pro lineární čtení od prvního po poslední řádek. Jejich přitažlivost spočívala v postupném hledání kýženého orákula, k němuž se docházelo přes systém odkazů.
Nová expozice Skrytá krása: Středověké rukopisy našich sbírek představuje publiku nejen tento bohatě iluminovaný pergamenový kodex, ale i ostatní rukopisy s různými typy knižní výzdoby. Nabízí ke srovnání i několik rukopisných a tištěných misálů, které vznikly v 13.–15. století, iluminovaný antifonář z 80. let 14. století či lekcionář z první čtvrtiny 15. století. Na dalších kodexech je možné pozorovat pečlivě prováděné a hojně zdobené kaligrafické iniciály. Honosnější exempláře doplňují skromněji vybavené kodexy, na nichž se veřejnosti o to lépe a názorněji ukazuje, jak kniha vznikala a kolik různých rukou se na ní podílelo.
Výstava je určena široké veřejnosti, velký prostor v ní mají i edukační prvky, na jejichž tvorbě se podíleli studenti a studentky Pedagogické fakulty UP. Prezentují například i suroviny, ze kterých rukopisy vznikaly. Příchozí si mohou doslova osahat různé typy pergamenů či srovnat v přírodě se nacházející minerál s namletým pigmentem. Menší návštěvníci mohou zasednout za zmenšeninu psacího pulpitu a vyzkoušet, jestli jsou stížnosti středověkých písařů na namáhavou a fyzicky náročnou práci oprávněné. A protože je německý rukopis Olomoucké knihy věšteb plný medailonů se zobrazením zvířat a symbolů zvěrokruhu, je přehlídka doplněna také o reálná zvířata z přírodovědných sbírek muzea.
Expozici Skrytá krása: Středověké rukopisy z našich sbírek lze ve Vlastivědném muzeu v Olomouci (Handkeho sál) zhlédnout do 23. dubna. Spoluautor výstavy Jiří Černý nabízí o Olomoucké knize věšteb, jejím textu a malířské výzdobě také přednášku. Uskuteční se ve Vlastivědném muzeu v Olomouci 21. února od 17 hodin.
Jiří Černý, člen katedry výtvarné výchovy PdF UP, absolvoval dějiny umění, učitelství výtvarné výchovy a germanistiku na Univerzitě Palackého. Jeho badatelská činnost je zaměřena primárně na tištěnou produkci 15. a 16. století, speciálně na nejstarší evropskou grafiku a letákové spisy. V posledních třech letech se podílel na vytváření databáze NUSK, která by do budoucna měla sloužit jako nepostradatelný nástroj pro výzkum slepotiskové vazby 16. století.
