Necelý týden před Vánoci vyrazily skupiny studentů třetího ročníku na vánoční trhy do centra Olomouce. Ne ale proto, aby tužily kolektiv nebo nasávaly vánoční atmosféru, rozhodly se využít většího počtu lidí k osvětě. Tentokrát na téma porušování lidských práv. A nápad k takové osvětě přišel od samotných studentů.
„Jsme inspirovaní hlavně naší školou. Studujeme na CARITAS - Vyšší odborné škole sociální a zároveň na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého a v rámci předmětu Mezinárodní právo jsme přemýšleli, že by jako zakončení bylo lepší místo kolokvia vymyslet nějakou aktivitu nebo osvětu. Rozhodli jsme se, že se budeme zabývat tematikou porušování lidských práv. A protože lidská práva se porušují ve většině států, museli jsme si některý vybrat. Rozhodli jsme se pro Čínu, protože se to týká každého z nás, protože každý nakupuje, a to docela často a hlavně věci, které jsou tak trochu in. Vybrali jsme si Čínu právě proto, že výrobky, které používáme prakticky každý den, jsou vyráběny za nelidských podmínek,“ vysvětlila Lujza Kučerová.
Turisty i Olomoučany, kteří navštívili tradiční vánoční trhy, skupinky, jejichž svršky často zdobily motivy výrobků, při nichž se lidská práva porušují, trochu překvapily. Reakce ale byly různé. „Někteří se to snaží svalit na nás mladé. Že my máme změnit celý svět, ale to, v jakém stavu nám zanechali planetu, je moc nezajímá. Někteří jsou milí, chtějí si s námi popovídat, diskutovat o tom, jiní jsou překvapení a ani nevěděli, že podmínky při výrobě věcí, které používají každý den, jsou až tak zlé. Jiní si jen vezmou letáček a jdou dál. To je ale asi normální. Hodně lidí, hodně reakcí,“ prozradila.
Kolemjdoucí se často pozastavovali nad tím, které výrobky de facto vedou k porušování lidských práv v Číně. Velkým překvapením byla pro některé pyrotechnika. „Myslím, že spoustu lidí překvapilo, že mezi takové výrobky patří i pyrotechnika. Obzvlášť když to spojíme s tím, že to často vyrábí nezletilé děti. V ten moment se tak nějak pozastaví nad tím, o co vlastně jde,“ dodala studentka se slovenskými kořeny. Jiné pro změnu překvapila debata na téma hraček. Tedy dárků, které jsou v předvánočním čase žádanou komoditou. „Já se zase setkala s tím, že lidi překvapily hračky. Respektive tím, že je to zacílené jak na rodiče, tak na děti, setkala jsem se s argumenty, že když chtějí rodiče koupit svým dětem hračky z České republiky, jsou často velice předražené a lidi neví, co s tím,“ doplnila Aneta Pavloková.
Sami studenti přiznali, že se díky projektu jejich pohled na tuto tematiku zase o něco změnil. „Myslím si, že ano. Já osobně mám celkem ráda petardy a rachejtle, ale čím jsem starší a čím déle jsem na naší škole, tím víc si uvědomuji, že je třeba začít od sebe a že si těch pár petard, které navíc nejsou ani ekologické, můžu odpustit. Když vím, že to navíc děsí zvířata a v jakých podmínkách se vyrábí, ani mě nelákají,“ přiznala Lujza Kučerová.
Podle spoluautorů projektu (tedy osvěty) se ale povědomí o nelidských podmínkách, ve kterých jsou některé žádané výrobky vyráběné, zlepšuje. Stále ale je na čem pracovat. „Podle mě se to zlepšuje, ale na druhou stranu je internetový prodej čím dál tím jednodušší a všichni chceme trochu ušetřit. Možná hlavně my mladí, když ještě nemáme tolik financí, například právě při studiu. Je rozdíl, když si člověk koupí obal na mobil z Aliexpressu za 25 Kč nebo jinde za dvě stovky. Je to malý rozdíl, ale člověk si pak ani neuvědomuje, že kvůli tomu nakupuje výrobky třeba právě z Číny,“ uvědomovala si Kučerová. Stejně tak si ale studenti uvědomují, že cesta ke zlepšení bude dlouhé. Ne však nemožná. „Je to takový zamotaný kruh trošku. Otázka je, co s tím a dá se říct, že je to v rukách nás mladých,“ dodala Aneta Pavloková.
Jak studenti sami přiznali, cílem nebylo návštěvníky trhů poučovat či snad dokonce moralizovat. Sami si totiž uvědomují, že i oni jsou součástí celosvětového obchodního koloběhu. „I od toho tu jsme. Abychom dělali osvětu a s lidmi se o tom bavili. Nejsme tu proto, abychom kázali. Sami s tím bojujeme. Každý z nás asi přemýšlí, co může změnit, ale ty změny nejsou vždycky lehké. Je to těžší cesta, ale možná stojí za to, pokud nám záleží na tom, kde a v jakém světě žijeme,“ usmívala se Lujza Kučerová.
Možná i vánoční čas přispěl k tomu, že se lidé u studentů zastavovali poměrně často. Jak ale reagovali na takto mladé lidi, kteří se snaží šířit osvětu o tématu, které sice patří do kolonky celosvětových, tak často se o něm ale nemluví. „Celkově je to téma svým způsobem chozením po tenkém ledě. Řekla bych, že kdyby s tím přišel kdokoliv, nikdy to nebude úplně příjemné a lidi se o tom nebudou chtít jen tak bavit přede všemi,“ přiznala závěrem Aneta Pavloková.
Zuzana Spurná ve spolupráci se studenty CMTF a CARITAS
