Skončil internetový výzkum Studenti UP 2021. Jeho cílem bylo zjistit, jak se studující Univerzity Palackého proměnili za posledních deset, dvacet let. Přestože zpracování získaných informací sociologům nějaký čas potrvá, už nyní poskytli první data.
Výzkum Studenti UP 2021 se dotazoval na zkušenosti i postoje současných studentek a studentů Univerzity Palackého. Otázky se týkaly studia na UP i toho, co mu předcházelo a s čím studenti počítají do budoucna. Šetření zahrnovalo vybrané postoje studentů i to, jak jsou na tom v současné nelehké době s prací a bydlením. Část odpovědí bude možné porovnat s výsledky výzkumů z let 2001 a 2010.
„Sběr dat jsme uzavřeli v úterý 11. května a fakt, že si odkaz na webu SurveyMonkey otevřelo během třech týdnů více než pět tisíc studentů UP, nás mile překvapil. Podobně jako zaměstnancům Českého statistického úřadu i nám teď bude zpracování takového množství odpovědí nějakou dobu trvat, přesto chceme nabídnout alespoň malou ochutnávku z prvních zjištění,“ řekl za výzkumný tým Dan Ryšavý z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.
Z prvních výsledků vyplývá, že bezmála polovina posluchačů prezenční formy a více než třetina studentů kombinované formy studia počítá s tím, že bude po dokončení nynějšího programu pokračovat v dalším studiu. Polovina ostatních ještě není rozhodnuta, druhá s pokračováním studia nepočítá. Mezi posledně zmíněnými převažují ti, kteří se spokojí s dosaženou úrovní.
„Nejeden student či studentka se už těší do praxe anebo chtějí založit rodinu. Nabídnutou variantu ´chybí mi motivace´ zvolila pětina z těch, kteří nepočítají s pokračováním studia. Konkrétně šlo o asi 250 odpovídajících,“ doplnil Dan Ryšavý. Pokud by stejné názory sdíleli i studenti, kteří se výzkumu nezúčastnili, přesáhl by podle něj počet takto ´demotivovaných´ studentů na celé Univerzitě Palackého tisícovku. Zklamání z úrovně výuky v době pandemie se podle Dana Ryšavého objevovalo v odpovědích řádově méně často, ale postoj desítek studentů tato varianta vyjadřovala nejpřiléhavěji.
Z prvních dat šetření také vyplývá, že více než čtvrtina z prezenčních studentů změnila v souvislosti s epidemií covidu-19 místo, v němž převážně přebývají. Zdá se, že do ekonomického života jim různá omezení zasáhla v menší míře. Dvě třetiny studentů prezenčního studia uvedlo, že si před nouzovým stavem během semestru příležitostně či pravidelně vydělávalo, což není o moc více než v současnosti (61 %). V případě kombinované formy studia není překvapením, že je podíl nevydělávajících minimální (zhruba 6 %). Není také známo, jaká část z odpovídajících v minulém roce změnila nebo byla nucena změnit práci.
„Až neuvěřitelně vyrovnané byly podíly těch, kteří mají přátele nebo známé mezi cizinci dlouhodobě pobývajícími v České republice, a těmi, kteří to o sobě sdělit nemohli. V prezenčním studiu šlo o poměr 50 : 50, u studentů kombinovaného studia mírně převážila záporná odpověď (53 %). Se zahraničími studenty se také pojí poučení do budoucna. I mezi těmi, kteří neovládají dost dobře češtinu, se našli tací, kteří by rádi na naše otázky odpověděli. V příštích výzkumech podobného rozsahu je tedy zapotřebí, aby vedle české počítaly také s anglickou verzí dotazníku,“ uvedl Dan Ryšavý.
Výzkumu se v mírné většině zúčastnili studenti prezenční formy studia. Častěji, než by odpovídalo struktuře studentstva UP, odpovídaly ženy, frekventanti bakalářských studijních programů a také zástupci filozofické a přírodovědecké fakulty. Rozdíly podle sociologů z filozofické fakulty však nebyly příliš výrazné. Na analýze dat se budou podílet studenti FF UP v rámci projektu SGS Sociální vědy 2021 (IGA_FF_2021_023).
Dan Ryšavý: „Všem zúčastněným patří velký dík za to, že si našli čas pro vyplnění dotazníku. Děkujeme i těm, kteří nám různými cestami pomohli s oslovováním. Věříme, že postupně zveřejňované výsledky výzkumu si najdou čtenáře i mezi studenty a studentkami UP, kteří tentokrát zůstali stranou.“