Průmysl a zaměstnavatelé potřebují technicky vzdělané lidi s kreativním a inovativním myšlením. Jsou takoví lidé v přiměřeném měřítku v České republice? A kde v dané problematice vidí slabá místa vzdělavatelé? I o tom se diskutovalo na patnáctém ročníku konference Trendy ve vzdělávání – Technika, informatika a vzdělávací technologie. Dvoudenní mezinárodní setkání uspořádala katedra technické a informační výchovy pedagogické fakulty.
„Je dlouhodobě nezpochybnitelné, že výuka techniky a informačních technologií musí být nezbytnou a plnohodnotnou součástí už základního vzdělávání. Žáky je nutné připravit na budoucí život tím, že se učí využívat technologie v praktických aplikacích. Měli bychom tedy rozvíjet jejich intelektové a manuální dovednosti, učit je pracovním návykům a umožnit jim tak smysluplné formování postojů,“ řekl Jiří Dostál, vedoucí katedry technické a informační výchovy pedagogické fakulty.
V kontextu globální ekonomiky, aktuálně označované jako Průmysl 4.0, se podle Dostála naší zemi nevyhne výraznější robotizace, nasazení umělé inteligence do řízení podniků a firem, a hlavně připojení téměř většiny zařízení a přístrojů k internetu. Na tuto situaci musí reagovat vzdělávání včetně základního. To však z perspektivního hlediska pokulhává, ať už se jedná o kurikulární úroveň, kompetence učitelů anebo technické vybavení. Týká se to velké části základních škol.
„Inovace technického vzdělávání se zatím dotkla především středních škol, které své učebny obnovily ve velké míře a mohou tak dnes odpovídat evropským standardům. V případě základních škol je situace složitější, jelikož velmi často nebyly schopny plně využít projektů vedoucích k inovaci předmětů a deklarovaná podpora modernizace technického vzdělávání se tak často minula účinkem. Vrátit technickou výchovu v inovativní podobě do školních vzdělávacích programů se v celkovém měřítku podařilo jen velmi málo školám. Není to ale vina škol. Zřizovateli středních škol jsou krajské úřady, které se, na rozdíl od magistrátů a obecních úřadů, zhostily výzev se svým administrativním aparátem a zkušenostmi mnohem lépe,“ dodal Jiří Dostál. Podle něj si základní školy z hlediska rozvoje obecně technického vzdělávání zaslouží větší podporu státu.
„V důsledku automatizace ubyde pracovních míst, založených na jednodušší a opakující se činnosti a tato situace bude vyžadovat od absolventů nové kompetence. České školství se tak jistě nevyhne změnám,“ doplnil vedoucí katedry technické a informační výchovy. Dodal přitom, že už dnes spolupracuje řada technických středních škol s podniky, které si své zaměstnance vybírají právě díky spolupráci s danou školou.
„Příkladem je olomoucká střední průmyslovka strojnická, která spolupracuje s firmou Siemens v Mohelnici,“ uvedl Jiří Dostál a zdůraznil přitom, že kreativní, technicky přemýšlející lidé jsou uplatnitelní velmi dobře.
„Například před časem, když u Litovle začínal s výrobou podnik Miele. Byla to nejprve tak zvaná montovna a zaměstnanci byli spíše levnou pracovní silou. Před několika lety se tam ale začalo rozvíjet nové vývojové centrum a dnes, když si koupíte například sušičku Miele, je dobré vědět, že nebyla smontována, ale vyvinuta právě tady u Litovle. Česká republika dnes už není jen zdrojem levné pracovní síly. Její perspektivou je být zemí technické inteligence. Jsou poptáváni zejména programátoři, zájem je o profese, které se zabývají umělou inteligencí,“ dodal Dostál. Podporovat inovativně technicky přemýšlející jedince je podle něj bezpodmínečně nutné už na základní škole.
„V současnosti již nejde o tak zvané rukodělné dílny, ale o to přispět k rozvoji kreativity a technického myšlení. Výuka v moderním pojetí je dnes stavěna na principech badatelsky orientované výuky. Před žáky jsou stavěny určité technické problémy, které se snaží aktivně vyřešit. Tím, že realizují různé technické činnosti, poznávají různá technická povolání a aktivně přemýšlí při řešení technických problémů, formují své zájmy, což je velmi významné a mnohdy opomíjené. Když se pak takový žák hlásí na střední technickou školu, má úplně jiný přístup ke studiu, je motivovaný. Stejně tak je to v systému našeho vzdělávání o stupeň výše. Pokud se nerozvinou technické zájmy včas, obtížně se to ve vyšších vzdělávacích stupních dohání,“ dodal Dostál.
Mezinárodní konference Trendy ve vzdělávání – Technika, informatika a vzdělávací technologie se věnovala nejen proměnám technického vzdělávání na základních, středních a vysokých školách, ale i současným výzvám k inovaci technického vzdělávání. Účastníci z Česka, Slovenska, Polska, Slovinska, Ruska a Číny diskutovali o řadě témat ve dvou sekcích, v technické a informačně technologické. Jedním z výstupů této konference bude i monografie s názvem Perspektivy technického vzdělávání v kontextu globálních změn, která avizuje ambici o zařazení do databáze Web of Science. Řada příspěvků bude zařazena také do recenzovaného časopisu JTIE.
S partnery uspořádala konferenci Katedra technické a informační výchovy PdF UP ve dnech 25. – 26. 5.
Katedra technické a informační výchovy PdF UP: ročně přijme asi 40 studentů prezenční formy studia, stejný počet studentů přijme do kombinovaného studia. Asi polovina z prezenčních studentů odchází po absolutoriu bakalářského studia za prací do nejrůznějších firem. Učiteli technické výchovy s aprobací učit na základní nebo střední škole technickou výchovu či informatiku a příslušný další předmět se každoročně stane necelá dvacítka a podle vedoucího katedry i vzhledem ke generační výměně nacházejí tito absolventi velmi dobře uplatnění. „Chci však zdůraznit, že se výborně uplatňují i naši absolventi bakalářských oborů, kteří jsou vybaveni všeobecnými znalostmi ze základů techniky, jazykovými dovednostmi a širokým spektrem sociálních dovedností, což je velmi žádané,“ řekl vedoucí katedry Jiří Dostál.