Zdeněk Čermák, student oboru Archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, se v části své diplomové práce věnuje rekonstrukci jednoho z nejcennějších archeologických nálezů střední Evropy, rituálního vozu. Jeho práce bude součástí blížící se zábavně-vědecké akce Návrat do Býčí skály.
Býčí skála v Moravském krasu se stane dějištěm rekonstrukce rituálního pohřbu ze starší doby železné. Dopoledne 17. září se v prostoru palouku nedaleko jeskyně objeví pravěká osada a v rámci akce určené široké veřejnosti se nabídnou i ukázky dobových řemesel. Hodinu po poledni vyrazí z křižovatky v Josefově průvod lidí v halštatských krojích, který doprovodí rituální vůz. Na unikátní replice vozu z doby železné, kterou potáhnou koně, pojede bohatě oděná žena symbolizující bohyni.
„Rituální vůz je velmi cenným archeologickým nálezem. Dostal jsem se k jeho rekonstrukci díky, docentu Martinu Golcovi, který mi diplomovou práci vede, a Zuzaně Golec Mírové, pro niž jsem vyráběl dříve halštatská udidla pro koně. Ve volném čase se totiž věnuji platnéřství a výrobě historických replik. Právě s ohledem na tento můj zájem napadlo Martina Golce, že bychom mohli udělat jedno kolo od vozu z Býčí skály, a já tehdy prohlásil, že ‚vyrobím vůz celý‘,“ uvádí Zdeněk Čermák.
Jeho rozpracovaná diplomová práce s názvem Experimentální rekonstrukce vozu typu Býčí skála 3 by mohla být obřím projektem. Sám totiž říká, že je pro něj velmi těžké udržet rozumný rozsah práce.
„Textového i fotografického materiálu bych momentálně měl na několik set stran,“ dodává. Diplomovou práci by měl odevzdat v příštím roce, a i v budoucnu by se rád věnoval experimentální archeologii.
Experimentální archeologie je velmi mladý podobor archeologie, jenž se zabývá zjišťováním výrobních procesů, způsobu života a dalších činností lidí v průběhu dějin pomocí experimentů. Snaží se o výrobu a rekonstrukci nástrojů a dalších výrobků, které jsou objevovány archeology. Smyslem tohoto vědeckého experimentu je především ověření hypotéz v podmínkách co nejbližší realitě. Proto se většina těchto experimentů zabývá replikací artefaktů, struktur, technologií anebo přírodních či kulturních procesů.
„Příští rok plánuji výrobu kónické přilby od těžby železné rudy, tavbu, vykování plechu, až po samotnou výrobu přilby včetně kroužkového závěsu,“ říká student, který historické repliky vyrábí v nedaleké tršické kovárně. Připravovaná událost bude pro jeho nově vytvořený vůz zkouškou jízdy a praktických vlastností.
Během akce Návrat do Býčí skály bude rituální vůz veřejnosti podrobně představen a pokřtěn. Při křtu se zájemcům nabídne i pravěké pivo z konce doby bronzové připravené podle dobové receptury. Tu objevili doktor Lukáš Kučera a docent Martin Golec z Univerzity Palackého v loňském roce. Vůz pak bude trvale vystaven v archeologické expozici na zámku v Blansku.
Slavnostní rituální průvod bude ukončen před jeskyní, kde archeologové představí lokalitu, halštatské kroje i doplňky, které se již dříve ve velkém množství v jeskyni našly. Organizátoři akce nabídnou i souboje o srdce bohyně, program uzavře v Předsíni jeskyně koncert pravěké hudby. Zábavu podpoří i herec Tomáš Hanák.
Návrat do Býčí skály, 17. září. Ukázky pravěkých řemesel, slavnostní průvod bohyně, kulturní program před jeskyní.
V Evropě se nachází kovem (většinou bronzem) zdobených vozů třináct. Z toho šest bylo nalezeno právě v jeskyni Býčí skála. Podle odborníků je železem okovaný vůz nejsložitějším a nejluxusnějším. Moravský exemplář byl uložený v knížecí hrobce v Habrůvce – Býčí skále a ač byly jeho první části objeveny již před 150 lety, v roce 1872, otcem moravské prehistorie Heinrichem Wankelem, tento vůz v roce 2018 rozpoznala archeoložka Zuzana Golec Mírová. Jsou pouze dva v celé Evropě a nejspíše jde o nejluxusnější archeologický předmět na území Moravy z pravěku.
Zábavně-vědeckou rekonstrukcí návratu bohyně do Býčí skály na rituálním voze vyvrcholí oslavy 150 let od objevu v jeskyni Jindřichem Wankelem. Univerzita Palackého je jedním ze spolupořadatelů uvedené akce. Více i o programu akce ZDE.
Archeologové UP pracují v Býčí skále na Blanensku delší dobu. Nedávno, v roce 2021, přišli pod vedením Martina Golce, který se na katedře historie FF UP specializuje na starší dobu halštatskou na Moravě, mimo jiné s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před Kristem. Zjistili, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikala tlením, ne hořením, jak se myslelo. V jeskyni bylo pohřbeno několik generací tehdejší vládnoucí elity. „Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o svatyni z let 575–450 před Kristem. Identifikovali jsme i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ řekl M. Golec pro Žurnál Online. Více ZDE.