Nízké stipendium je jen jeden z mnoha důvodů, proč polovina českých doktorandů studium nedokončí. Nová studie Centra pro studium vysokého školství se zaměřila právě na trápení studentů postgraduálu. O jejích závěrech píše magazín vysokých škol Universitas, na jehož vydávání se podílí i Univerzita Palackého.
Podle autorky textu Zuzany Keményové výsledky studie ukazují, že doktorandy demotivuje vztah s mentory, malá možnost uplatnění po doktorátu i pracovní zázemí na univerzitě. Autoři studie proto doporučují, aby univerzity školitelům nabídly výcvik, jak studenty vést.
„Vztah mezi aspiranty na doktorát a jejich mentory, tedy školiteli, je jeden z hlavních aspektů, které ovlivňují spokojenost doktorandů v Česku. Vyplývá to z nedávné studie Centra pro studium vysokého školství, kterou trojice autorů dokončila v prosinci a již autoři poprvé prezentovali v květnu na Konferenci hodnocení kvality vysokých škol v Telči. Výzkum je aktuální svým tématem – o doktorandech, a především o jejich neutěšené finanční situaci se v posledním roce v médiích i v akademické obci živě diskutuje. I proto ministerstvo školství letos zvýší příspěvek na doktorandy z dosavadních 7 500 na 11 250 korun měsíčně,“ píše Universitas a připomíná, že ani lepší finanční podmínky nemusí chuť mladých vědců k dokončení doktorátu výrazně ovlivnit.
„Nespokojenost doktorandů nemá jen jediný důvod, ten problém je mnohem širší,“ cituje magazín autorku studie Michaelu Šmídovou.
Jak Universitas dále upozorňuje, na českých vysokých školách loni studovalo 23 tisíc doktorandů, zhruba polovina v prezenčním studiu. Jejich neúspěšnost je přitom vysoká. Více než polovina z nich studium nikdy nedokončí a jen 7 % doktorandů absolvuje v řádném termínu, tedy za tři nebo čtyři roky.
Jaké jsou příčiny a jaká jsou řešení, i o tom se píše v textu v magazínu vysokých škol. Celý článek si můžete přečíst ZDE. K tématu vydal Universitas i rozhovor s Kateřinou Cidlinskou, která je předsedkyní České asociace doktorandek a doktorandů. Rozhovor najdete ZDE.