V oddělení religionistiky, které je součástí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, vznikne během dvou let kognitivní laboratoř pro výzkum náboženství. Olomoucká religionistika se tak stane jedním z mála evropských pracovišť, kde se budou k výzkumu náboženského chování používat nejmodernější technologie.
Religionistika jako sekulární věda o náboženství patří na Univerzitě Palackého k nejmladším vědním disciplínám, její činnost byla oficiálně zahájena otevřením dvouoborového studia v roce 2015. Jedná se o interdisciplinární obor, který se zabývá studiem různých náboženských tradic, zejména jejich učením, rituálním chováním a organizací.
Členové olomouckého pracoviště se specializují na několik výzkumných témat. Především je to historický, sociologický a antropologický výzkum náboženských tradic Evropy, Asie, Afriky a střední a jižní Ameriky a v neposlední řadě také výzkum podob ateismu a bezvěrectví v moderní společnosti, nových náboženských hnutí, včetně studia magie a čarodějnictví.
„Kognitivní výzkum bude dalším, a řekněme klíčovým, mezioborovým přístupem, který umožní na půdě humanitních věd využívat moderní výzkumné metody, postupy a technologie při výzkumu náboženství nejen na kulturní a sociální úrovni, ale také na úrovni biologické,“ řekl docent Tomáš Bubík, vedoucí oddělení religionistiky.
Kognitivní laboratoř vznikne na třídě Svobody 26 díky Operačnímu programu Věda, výzkum a vzdělávání (OP VVV). Hlavním cílem projektu je založení a rozvoj doktorského studia v oboru religionistika. Laboratoř by zároveň měla umožnit postgraduálním studentům a vědeckým pracovníkům rozšířit jejich poznání mimo tradiční disciplinární hranice a pomoci získat znalosti z oblasti neurověd, behaviorálních a kognitivních věd. Výzkumný tým školitelů a jejich doktorandů bude náboženské chování sledovat na fyziologické, emocionální a behaviorální úrovni, bude zkoumat, jak lidská mysl a tělesnost reagují na nábožensky ukotvené stimuly a jakých kognitivních mechanizmů k tomu využívají.
„Základním předpokladem tohoto přístupu je, že náboženství je součást evolučně vyvinuté výbavy člověka, do které patří i mozek a mysl,“ dodal Tomáš Bubík, který je zároveň řešitelem projektu. K výzkumu budou využívány kromě standardních zařízení určených pro měření základních biometrických funkcí také přístroje, jako je například eye-tracking, umožňující sledování pohybů očí, speciální EEG pro výzkum elektrické aktivity mozku či Motion capture systém (Mocap) snímající pohyby objektů. K vytváření nábožensky motivované stimulace bude laboratoř používat 3D projekci a virtuální realitu. Experimenty přitom budou probíhat nejen v laboratoři, ale i v terénu, tedy v přirozeném prostředí participantů, k čemuž bude využíváno mobilních laboratorních zařízení.
„Věříme, že tím dojde k obohacení religionistického výzkumu, k lepšímu pochopení náboženských jevů a současně také k postupnému propojování humanitních a přírodních věd,“ doplnil Tomáš Bubík.