Má Rusko šanci stát se demokratickou zemí? A jak nás v Evropě změní probíhající válka? O těchto a dalších tématech se debatovalo na mezinárodní konferenci Evropské dialogy Václava Havla 2023, kterou připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s katedrou politologie a evropských studií FF UP. Nad jubilejním desátým ročníkem akce převzal záštitu rektor Martin Procházka. V Olomouci se dialogy konaly poprvé. Symbolicky se setkání uskutečnilo právě v posluchárně někdejšího disidenta, dramatika a prvního českého prezidenta.
V úvodu přivítal prorektor UP Jiří Stavovčík vzácného hosta, amerického velvyslance Bijana Sabeta, který ve středu navštívil UP. „Václav Havel byl vizionář,“ vyzdvihl americký ambasador a připomenul mj. jeho vliv na transformaci střední Evropy. Mluvil o tom, jak byly a stále jsou důležité hodnoty demokracie, které Havel vyznával a prosazoval. „Jsem proto rád, že zde vidím tolik mladých lidí, které zajímá jeho odkaz,“ uvedl při pohledu do plné posluchárny. Přítomné, kteří dorazili na diskuzi moderovanou historikem Jiřím Lachem z FF, pozdravil i děkan FF Jan Stejskal a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek. „Vidíme zcela rozdílné světy. Náš a ten ruský. Jsem rád, že stojíme na straně dobra,“ uvedl mimo jiné ve svém úvodním slovu olomoucký hejtman.
Název debaty Evropa ve střetu dvou světů pak inspiroval všechny řečníky k zamyšlení nad aktuální politickou situací, kterou vyvolala ruská agrese. Co nynější válka znamená pro Evropu? Jaké je a jaké bude Rusko? Kde stojíme my? „Nejde o lokální ani regionální konflikt. Průběh ruské agrese včetně vyjádření ruských politiků ukazuje, že v sázce není nic menšího než samotná podstata našeho světa. Rozhořel se konflikt mezi svobodou a tyranií,“ uvedl ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. „Málokterý Evropan o takový střet stál, ale když už nám byl vnucen, nemůžeme si dovolit v něm prohrát. Záleží to na každém z nás.“
Beseda měla mezinárodní obsazení, širší kontext k současné situaci z pohledu Ukrajiny nabídla ukrajinská socioložka Valeriya Korablyová, pohled dovnitř Ruska pak posluchačům zprostředkoval Alexej Kelin, historik a potomek donských kozáků. Ten zmínil, že Rusko nemá žádnou tradici demokracie, a připomněl, že první zkušenost s demokracií v novodobých dějinách znamenal pro většinu Rusů šok z rozkradení země a bankrotu státu. „Je to zločinecký stát a je potřeba mu pomoci se změnit,“ dodal Kelin, podle kterého to Rusko samo nedokáže a jeho změna je v zájmu i nás samých.
Ekonom Tomáš Sedláček se pak mimo jiné v diskuzi zamýšlel nad tím, co nyní spojuje Evropu, jaký duch společných hodnot. „Evropa poprvé ve svých dějinách zažívá něco jako opak krize identity,“ uvedl Sedláček. „Západu se podařilo vyvézt do celého světa kapitalismus, ale bohužel nikoli už demokracii,“ dodal ekonom.
Záznam celé debaty bude zveřejněný na stránkách Knihovny Václava Havla.
