Epidemioložka Dagmar Horáková, matematik Karel Hron, ekolog Ivo Machar, germanista Karsten Rinas, performer a výtvarník Vladimír Havlík a neurolog Daniel Šaňák – to jsou jména šesti nových profesorů, kteří působí na Univerzitě Palackého. Jejich jmenovací dekrety podepsal v závěru loňského roku prezident Miloš Zeman.
Tradiční slavnostní předávání dekretů v pražském Karolinu kvůli epidemii koronaviru prozatím nemohlo proběhnout. Svůj dekret převzala pouze Dagmar Horáková, která řízení ke jmenování profesorkou v oboru Epidemiologie, preventivní lékařství a hygiena absolvovala na Univerzitě obrany. Dekret jí před Vánocemi předal státní tajemník Ministerstva obrany ČR Petr Vančura.
Dagmar Horáková, LF UP
Dagmar Horáková působí na Ústavu veřejného zdravotnictví Lékařské fakulty UP, kam nastoupila po absolvování studia Všeobecného lékařství a kde je v současnosti zástupkyní přednosty. Specializovanou způsobilost k výkonu povolání lékaře v oboru Epidemiologie získala v roce 2008, praktické zkušenosti sbírala mimo jiné na krajské hygienické stanici a pracovala také v Centru očkování a cestovní medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Je garantkou preventivně zaměřených předmětů, jako je cestovní medicína a podpora veřejného zdraví, členkou oborové rady doktorského studijního programu Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie na LF UP a taktéž členkou zkušební komise ministerstva zdravotnictví pro atestace v této oblasti.
Ve vědecké práci se zaměřuje na epidemiologii chronických neinfekčních nemocí, zejména pak na diabetes a možnosti včasné diagnostiky inzulinové rezistence. Je autorkou a spoluautorkou více než 70 prací, jedné monografie a kapitol v monografii Epidemiologická propedeutika. „Zdůrazňuji význam prevence a zastávám názor, že v současné medicíně se často soustředíme na sekundy, minuty a hodiny při akutních situacích na operačních sálech a jednotkách intenzivní péče a promarníme dlouhá léta, kdy bylo možné pro prevenci a hlavně každý sám pro sebe hodně udělat,“ podotkla Dagmar Horáková.
Daniel Šaňák, LF UP
Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem jmenován i další lékař, Daniel Šaňák z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Po studiu olomoucké medicíny se atestoval v oboru Neurologie, cenné zkušenosti v oboru získal i během zahraničních stáží ve Francii a v Německu. Od roku 2011 je vedoucím lékařem Komplexního cerebrovaskulárního centra FNOL. Na pregraduální i postgraduální výuce na LF UP se soustavně podílí od roku 2007, v současnosti je mimo jiné členem oborové rady doktorského studijního programu Neurologie a jeho stálé zkušební komise.
V jeho odborném zájmu je problematika cerebrovaskulárních onemocnění, tedy onemocnění mozku souvisejících s poruchami mozkových cév, jejich diagnostika, terapie i prevence. Profesor Šaňák jako první v ČR zavedl rutinní použití magnetické rezonance v diagnostice akutní ischemické cévní mozkové příhody. Zabývá se i vztahem mezi cévními mozkovými příhodami a nemocemi srdce a novými metodami léčby ischemických iktů. Mimo jiné se spolupodílel na zavedení použití takzvaných stent-retrieverů, zařízení pro mechanické odstranění krevní sraženiny z akutně uzavřené mozkové tepny, na svém pracovišti – opět jako první v ČR, přičemž pilotní zkušenosti byly publikovány v prestižním americkém časopise Journal of Vascular and Interventional Radiology. Intenzivně se věnuje také problematice ischemických iktů u mladých pacientů. Byl hlavním řešitelem tří grantových projektů Ministerstva zdravotnictví ČR a na několika dalších aktivně participoval. Je autorem nebo spoluautorem 70 původních vědeckých prací, z nichž většina byla publikována v časopisech s impakt faktorem, dvou desítek přehledných vědeckých prací, pěti monografií a dvou kapitol v monografiích, také spoluautorem pedagogických publikací. Podílel se na tvorbě a implementaci národních doporučení a doporučených klinických postupů pro léčbu a prevenci cévních mozkových příhod, také na organizaci řady národních i mezinárodních konferencí a sympozií. Je členem několika odborných společností, mimo jiné World Stroke Organization a European Stroke Organization.
Karsten Rinas, FF UP
Nového profesora má ve své akademické obci také Filozofická fakulta UP. Je jím Karsten Rinas z katedry germanistiky, jmenovaný v oboru Německý jazyk. Pochází z oblasti Kolína nad Rýnem, na tamější univerzitě studoval germanistiku, filozofii a obecnou lingvistiku. V roce 1997 začal učit na Slezské univerzitě v Opavě jako germanistický lingvista a naučil se česky. „Zabývám se česko-německou srovnávací lingvistikou, překladatelskými problémy a interferenčními chybami,“ uvedl.
Na katedře germanistiky FF UP své odborné zájmy rozvíjí od roku 2006. Patří k nim syntax, sémantika, stylistika, rétorika, kultura jazyka a dějiny jazykovědy. Jazykovědu chápe jako součást filologie a zdůrazňuje přitom její propojenost s literární vědou – zejména v oblasti textové analýzy. „Jsem přesvědčen, že takto chápána filologie je důležitým příspěvkem k intelektuálnímu vývoji studentů: Schopnosti jako rozebírat texty, identifikovat sled myšlenek a hlavní argumenty a rovněž posuzovat kvalitu textu, případně adekvátnost překladu, jsou důležité – a v naší době moderních masových médií jistě dále i budou,“ dodal profesor Rinas.
Vladimír Havlík, PdF UP
Vladimír Havlík byl jmenován profesorem v oboru Výtvarná tvorba na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického v Brně. Od roku 1990 působí na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kde vede Ateliér intermediální tvorby. Ve své umělecké činnosti se zabývá akčním uměním, zejména land artem, performancí, happeningem, ale také abstraktní malbou, ktesbou a vizuální poezií. Po obsahové stránce se jeho tvorba zaměřuje na interpretaci vztahů mezi přírodním a městským prostředím, fyzickým a psychickým vnímáním a prožíváním prostoru a času. Různé formální přístupy spojuje poetický princip tvorby, silná metaforičnost a sklon k romantismu. Vladimír Havlík uspořádal u nás i v zahraniční přes 60 samostatných a účastnil se asi 300 kolektivních výstav. Jeho práce jsou zastoupeny v Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brně, Muzeu umění v Olomouci, Landesgalerii v Linzi a dalších významných sbírkách. V roce 2017 mu byla udělena celostátní cena pro umělce nad 35 let.
„Žijeme mezi obrazy, skutečnými i ´neskutečnými´, tedy reálnými i virtuálními, permanentně nás atakují a nelze se před nimi schovat. Ve dne na nás blikají z displejů, v noci se vynořují ze snů. V intermediální tvorbě se snažíme se studenty a doktorandy tyto obrazy rozpoznávat, kriticky analyzovat, nacházet mezi nimi souvislosti. Na druhé straně se zabýváme možnostmi kreativního přístupu k současnému světu, možnostmi osobitého vyjádření vlastních zkušeností intermediálními prostředky, například výtvarnou akcí, instalací, fotografií nebo videem,“ uvedl Vladimír Havlík.
Karel Hron, PřF UP
V oboru Aplikovaná matematika byl na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity jmenován profesorem Karel Hron, působící od ukončení svého doktorského studia v roce 2007 na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP, aktuálně jako zástupce vedoucí katedry. V současnosti na fakultě také zastává funkci proděkana pro vnější vztahy. „Skutečnost, že jsem dosáhl titulu profesor v relativně mladém věku, vnímám z několika aspektů. Jednak cítím velkou vděčnost, kromě podpory rodiny, za všechna setkání a spolupráce, které mi umožnily posunout se dále z hlediska rozvíjení statistické metodiky, kterou se zabývám, a též poznáním širokého spektra aplikací, kde je tato užitečná při získání relevantních informací z datových souborů. Dále bych rád podpořil profesní rozvoj svých kolegů, u studentů rozvíjel vztah k matematice a jejím aplikacím a rozšířil povědomí o tom, že mnohá z dat, která jsou získávaná z přístrojů či dotazníků, mají kompoziční charakter a je potřeba k nim takto přistupovat. A podpořit tak třeba vznik nějakého nového multioborového výzkumu,“ řekl.
V rámci své odborné činnosti se Karel Hron zabývá statistickou analýzou kompozičních dat, tedy dat relativní povahy, což je většina pozorování (nejen) v přírodních vědách měřených v koncentracích, procentech či proporcích. Jedná se vlastně o data, kde je podstatná informace obsažena v podílech mezi svými složkami. V této oblasti je uznávaným odborníkem s téměř stovkou impaktovaných publikací a více než dvěma tisícovkami citací, několika kapitolami v odborných knihách a je spoluautorem monografie v prestižní Springer Series in Statistics. O jeho postavení v odborné komunitě svědčí řada zvaných přednášek i volené pozice v managementu předních profesních organizací, jako je International Association for Statistical Computing, International Association for Mathematical Geosciences nebo Association for Compositional Data. Aktivně podporuje i tuzemskou matematickou komunitu, ať již jako hodnotitel v rámci RVVI, NAÚ nebo člen panelu GA ČR.
Ivo Machar, PřF UP
Na základě úspěšného profesorského řízení na Mendelově univerzitě v Brně byl profesorem jmenován také Ivo Machar z katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty UP, a sice v oboru Ekologie lesa. Odborně se věnuje vazbě mezi ekosystémovými službami, biodiverzitou a udržitelným managementem lužních lesů temperátní zóny Evropy. „Lužní lesy podél nížinných řek jsou již nejméně tisíc let, od dob Velkomoravské říše, velmi intenzivně ovlivňovány lidskými aktivitami. Možná právě proto jsou z hlediska biodiverzity nejbohatším typem evropského opadavého lesa. Náš multidisciplinární tým pracuje s vizí klíčové role lužních lesů v konceptu takzvané chytré krajiny údolní nivy, která zajišťuje svými ekologickými funkcemi jak ochranu lidských sídel před zvyšující se frekvencí povodní v kontextu klimatické změny, tak i zadržování vody v krajině v době sucha a ochranu nádherné lužní přírody,“ přiblížil Ivo Machar.
V současnosti jako hlavní řešitel vede dva vědecké projekty. „Letos úspěšně zakončujeme pětiletý projekt Kulturní krajina Arcidiecéze olomoucké – výzkum, prezentace a management, který byl mimo jiné zaměřen na studium historických změn krajiny arcibiskupských lužních lesů v povodí Moravy. Druhý náš multidisciplinární projekt s názvem Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity se věnuje kulturním ekosystémovým službám a biodiverzitě vázané na významné stromy v evropské krajině,“ doplnil Ivo Machar, který je výkonným editorem vědeckého časopisu Journal of Landscape Ecology, místopředsedou hlavního výboru České společnosti pro ekologii krajiny, členem Vědecké rady PřF UP a členem Etické komise přírodovědecké fakulty. Jako své celoživotní koníčky pěstuje ornitologii a bojová umění.
Prezident Miloš Zeman v prosinci podepsal jmenovací dekrety 79 profesorkám a profesorům. Mezi nimi je s Univerzitou Palackého spojena ještě jedna nově jmenovaná profesorka, Soňa Jandová působící na Technické univerzitě v Liberci a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Profesorské řízení v oboru Kinantropologie, stejně jako dříve habilitační, absolvovala na Fakultě tělesné kultury UP. S FTK UP spolupracuje především v oblasti biomechaniky tělesných cvičení, je členkou komisí doktorských zkoušek, oponuje disertační a habilitační práce, spolu s kolegy z FTK UP publikovala několik článků zaměřených na biomechaniku chůze a běhu.