Novým čestným doktorem Univerzity Palackého se stal Jiří Pavlica, význačný hudebník, skladatel, houslista, zpěvák a muzikolog. Titul doctor honoris causa získal za mimořádné zásluhy a tvůrčí přínos v oblasti české a zejména moravské hudby, také za šíření dobrého jména Univerzity Palackého, jejímž je absolventem.
Na návrh Vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP) stvrzený Vědeckou radou Univerzity Palackého (UP) převzal v olomoucké Redutě titul doctor honoris causa význačný hudebník a skladatel Jiří Pavlica.
„Jiří Pavlica patří zcela jednoznačně k našim nejvýznamnějším absolventům, jejichž jména velmi rádi a s patřičnou hrdostí a úctou zmiňujeme. I když si své hudební vzdělání rozšiřoval dalším studiem na jiných vysokých školách, vždy se k olomoucké univerzitě hrdě hlásil. Díky tomu se také Univerzita Palackého pravidelně objevuje vedle jeho jména všude tam, kde se píše o jeho úspěších a jeho všestranném talentu, s nímž se prosadil u nás i ve světě. Vděčíme mu za to, že pomáhá pečovat o dobré jméno naší univerzity. V tomto ohledu má zcela neoddiskutovatelné zásluhy, za něž mu dnes s velkou radostí a hlubokou úctou mohu předat čestný titul doctor honoris causa,“ uvedl rektor UP Martin Procházka v sále olomoucké Reduty, v místech, kde se před téměř osmdesáti lety uskutečnil i slavnostní akt otevření obnovené univerzity.
Jiří Pavlica vystudoval brněnskou konzervatoř v oboru housle, teorii kultury se specializací na hudební vědu na Filozofické fakultě UP a skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Bezprostředně před udělením čestného doktorátu představil laureáta děkan FF UP Jan Stejskal, který zdůraznil, že českou a zejména moravskou hudbu obohatil Jiří Pavlica výjimečným způsobem.
„Hudba provází lidská pokolení již tisíce let jako plnohodnotný a věrohodný svědek té či oné doby jako ta ušlechtilejší součást našeho lidství. Jsou to již stovky let, kdy jeden z teologů prohlásil, že hudba je jedním z nejkrásnějších a nejnádhernějších darů božích. Noty oživují slova. Hudba zahání duchu smutek, je nejlepší útěchou pro zarmoucené lidi, jí se srdce upokojí a osvěží. Jiří Pavlica je muž, jenž celý svůj život zasvětil oné útěše, občerstvování a upokojování srdcí. Jeho hudba zdůrazňuje nutnost vnímání světa v širších souvislostech filozofických i historických, bez nichž nelze budovat život současný,“ řekl děkan FF UP.
Jiří Pavlica je respektovaný hudební skladatel, muzikolog, zpěvák a houslista. Je také vedoucí osobností souboru Hradišťan, průkopník world music a znalec moravského folkloru. Jako spoludramaturg se podílí na Koncertech lidí dobré vůle na Velehradě. Zpočátku svou pozornost zaměřoval na moravský folklorní materiál, jenž nestudoval jen v regionálních souvislostech, ale i v historickém kontextu. Další jeho cesta se postupně rozšiřovala do nejrůznějších směrů, jak interpretačních, tak zejména autorských.
Ve své děkovné řeči zmínil olomouckou filozofickou fakultu a její tehdejší akademiky, od Roberta Smetany přes Pavla Čotka, Vladimíra Hudce, Libora Melkuse, Stanislava Běhala, Janu Glogarovou až po Alenu Burešovou či Jana Vičara, a Olomouc jako ideální univerzitní město.
„Ocitl jsem se tehdy přímo v hudebním ráji, ale až později jsem si začal uvědomovat, že v tomto intenzivně prožívaném štěstí jsem byl obdařen mnoha zásadními impulzy pro celý můj další umělecký život. Jednou mi profesor Smetana odpověděl na moji otázku, jak by se dal charakterizovat rozdíl mezi lidovou a vážnou hudbou, památnou větou: ‚Rozdíl mezi krásnou, čistou a pravdivou písní a Dvořákovou Stabat Mater je hodina a půl‘. To mi otevřelo oči a možná tam někde byly začátky mého snažení o hudební dialogy a stavění mostů mezi různými hudebními žánry. Stejně tak mě zásadně směrovaly přednášky i z jiných oborových předmětů. Nastolily mi zásadní poznatek, že vzdělávání v životě nikdy nekončí,“ uvedl Jiří Pavlica s tím, že by se bez univerzitního vzdělání k tak velké šíři kontextů nedopracoval.
Jiří Pavlica je nositelem řady odborných ocenění. Jeho autorská tvorba osciluje mezi výrazovými prostředky různých hudebních žánrů, přičemž formální hudební linie v multižánrových přesazích jsou vždy naplněny hlubším sdělením. Kromě Hradišťanu, se kterým je spjat dodnes, stál u zrodu dalších hudebních formací, jako Salvia, Talant či Ad Lib Moravia, které mu umožňovaly vyzkoušet si nejrůznější experimenty, jež postupně přerůstaly do originálního hudebního crossoveru. O šíři jeho aktivit a schopnosti spojovat hudebníky v nejrůznějších projektech svědčí i spolupráce s řadou výtečných interpretů a souborů doma i v zahraničí. Významná je jeho kompoziční práce, ať již v oblasti scénické hudby nebo hudby artificiální, často s duchovním obsahem. Pozornost si zaslouží i jeho hudební vztah k poezii Jana Skácela.
Podle Jiřího Pavlici hudba lidem skutečně může přinášet jisté pohlazení, poznání i poselství. K těmto třem P přidává ještě pokoru k tradici, ke kořenům a k duchovnímu odkazu hudby, kterou předává dalším generacím.
„Velmi děkuji za poctu, které se mi dostalo a které si velmi vážím. Vnímám ji jako ocenění mého životního snažení přinášet lidem ona už zmíněná tři P a touhu dělat lidi šťastnými, protože šťastný je ten, kdo dělá šťastnými druhé. Pevně věřím, že jste šťastní se mnou,“ dodal v sále olomoucké Reduty laureát čestného doktorátu Univerzity Palackého.
Součástí programu slavnostního aktu bylo i jeho krátké hudební vystoupení. Bohatý kulturní zážitek ještě umocnila účast a hudební vstup dalšího významného absolventa UP Emila Viklického, známého jazzového pianisty a hudebního skladatele, jenž od Univerzity Palackého obdržel titul doctor honoris causa loni. Slavnostní událost doprovodil i smíšený komorní sbor UP Ateneo.
Univerzita Palackého udělila od roku 1990 čestný doktorát pěti desítkám vynikajících domácích i zahraničních osobností, které se v mezinárodním měřítku významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury či se jiným způsobem zasadily o prospěch lidstva.
