Univerzita Palackého si vylepšila, případně potvrdila své postavení v mezinárodních hodnoceních univerzit, která byla zveřejněna v posledních týdnech. Vůbec poprvé se probojovala do prestižního THE World University Rankings by subjects v oblasti společenských věd. Meziročně si olomoucké vysoké učení polepšilo například v QS World University Rankings i QS Emerging Europe and Central Asia Ranking.
World University Rankings 2019 by subjects společnosti Times Higher Education hodnotí univerzity v 11 oborech, v polovině října byly zveřejněny výsledky čtyř z nich (Education, Law, Social sciences, Business and Economics). UP se poprvé dostala do žebříčku v oblasti společenských věd, kde obsadila stejně jako Masarykova univerzita 501.-600. místo. Z tuzemských univerzit v dané oblasti figuruje ještě Univerzita Karlova na 301.-400. pozici. V předchozím roce se v rankingu podle jednotlivých oborů olomoucké vysoké učení umístilo hned ve třech kategoriích (Clinical, Pre-clinical and Health, Life Sciences, Physical Sciences), které letos zatím vydány nebyly.
„Univerzitě Palackého se daří postupně rozšiřovat počet výzkumných oblastí hodnocených v rámci prestižních mezinárodních žebříčků, což má pozitivní vliv na reputaci školy jak v rámci České republiky, tak minimálně v kontextu Evropy. Domnívám se, že naše univerzita má potenciál v blízké budoucnosti bodovat nejméně v osmi až deseti oblastech. To je však primárně úkol pro vedení fakult, kateder i jednotlivé akademiky a vědce,“ komentoval výsledky rektor Jaroslav Miller.
U. S. News Best Global Universities Rankings
Již popáté se UP prosadila v U. S. News Best Global Universities Rankings, kde letos skončila v hodnocení 1250 univerzit z více než 60 zemí světa na 489. pozici. Oproti předchozímu roku sice klesla o deset míst, udržela si ale v tuzemském srovnání třetí příčku za Univerzitou Karlovou (204. místo) a Českým vysokým učením technickým (427. místo). Českou republiku letos v rankingu reprezentuje deset vysokých škol, před rokem jich bylo osm.
„Ranking pracuje s daty databáze Clarivate Analytics InCites, dříve Thomson Reuters, a univerzity hodnotí na základě 13 indikátorů. Univerzita Palackého měla nejlepší výsledky v indikátoru ´regionální reputace výzkumu´, kde se nachází na 156. příčce ve světě," uvedla Michaela Janáková z Oddělení strategie a kvality UP.
K nejužší světové špičce se univerzita přiblížila například v biologii a botanice, kde obsadila 135. místo. V první třístovce figuruje stejně jako před rokem i v chemii (256. pozice) a nově také ve fyzice (293. místo).
QS World University Rankings
Oproti předchozímu roku si UP polepšila v QS World University Rankings. Zatímco v Loňském žebříčku obsadila 701.-750. pozici, letos se nachází na 651.-700. místě, čímž vyrovnala své nejlepší dosavadní postavení. Potřetí jsme se umístili v tomto žebříčku. Mezi tisícovkou nejlepších univerzit zastupuje Českou republiku pět vysokých škol, UP je na čtvrtém místě za Univerzitou Karlovou, ČVUT a Masarykovou univerzitou.
Letošní vydání rankingu je již 16. v pořadí. Podobně jako jiné žebříčky vysokých škol hodnotí i tento vědu a výzkum na základě bibliografických databází článků a citací, ale posuzuje například i poměr počtu pedagogů na studenty, podíl zahraničních studentů a akademických pracovníků a provádí i anketní šetření pro hodnocení reputace škol.
QS Emerging Europe and Central Asia Ranking
Dosud nejlepšího umístění dosáhla UP v letošním QS Emerging Europe and Central Asia Ranking. Meziročně vylepšila své postavení z 56. na 46. místo. Žebříček hodnotil přes 450 institucí, do samotného rankingu jich nakonec bylo zařazeno 300 z 24 zemí. Česko má mezi nimi 18 zástupců, nejstarší moravská univerzita je v TOP5. Univerzita Karlova je třetí, ČVUT deváté, Masarykova univerzita jedenáctá a brněnské Vysoké učení technické obsadilo 25. pozici. V porovnání s ostatními českými univerzitami je UP nejlepší v indikátorech Citations per Paper a International Faculty (počet zahraničních akademických a vědeckých pracovníků v porovnání k celkovému počtu akademických a vědeckých pracovníků).
„I z četnosti postupně zveřejňovaných výsledků je očividné, že počet mezinárodních žebříčků vysokých škol stále roste. Přestože se někdy ozývají pochybnosti o metodickém zpracování, je nesporné, že jejich vliv na vývoj a chování vysokých škol je viditelný. Pro vysoké školy toto hodnocení představuje také možnost vyhodnocovat informace systematicky a dlouhodobě - samozřejmě za předpokladu, že se příliš nemění metodika hodnocení, a také v komparaci k ostatním domácím i zahraničním vysokým školám. To nám pomáhá objevovat nejen případné rezervy, ale potvrzovat i naše silné stránky,“ uvedla k nově zveřejněným výsledkům prorektorka pro strategické plánování a kvalitu Hana Marešová.