Během vzdělávacího pobytu navštívili Univerzitu Palackého krajanští učitelé českých škol v Chorvatsku. Ve slavnostním sále Rektorátu UP je přijal rektor Jaroslav Miller.
Vzdělávací semináře v České republice mají pro české učitele z Chorvatska více než padesátiletou tradici. Opět hospitovali na vybrané základní škole, na hodinách svých českých kolegů diskutovali o učebnicích, pomůckách i současné problematice.
K organizaci letošního semináře se připojila Univerzita Palackého, která s českou menšinou v Chorvatsku spolupracuje už několik let. Pro krajanské učitele připravila poznávací program Olomouce, jehož součástí bylo i seznámení se s pracovišti univerzity.
„Českou menšinou v Chorvatsku jsme se pod vedením Iva Bartečka začali zabývat v roce 2016 prostřednictvím projektu IGA Češi v Daruvaru (Chorvatská republika) realizovaného na filozofické fakultě. Naší snahou bylo pojednat o historii a současnosti české menšiny s využitím historicko-antropologického a lingvistického přístupu. Ke spolupráci jsme proto přizvali Andreu Preissovou Krejčí, která založila obor kulturní antropologie na filozofické fakultě a která nyní působí na pedagogické fakultě, a Helenu Stráníkovou, chorvatskou Češku, která se dlouhodobě zabývá jazykovým aspektem české menšiny v Chorvatsku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z opakovaných badatelských pobytů vzešla kniha Po českých stopách na Daruvarsku vydaná Vydavatelstvím UP v loňském roce,“ uvedla Jana Kočí z katedry antropologie a zdravovědy pedagogické fakulty, která s kolegy krajanské učitele z Chorvatska po Olomouci i UP provázela.
Už během výzkumných pobytů se podle Jany Kočí dalo tušit, že spolupráce s krajany v Chorvatsku by mohla nabýt mnohem hlubšího významu. Z rozhovorů s představiteli české menšiny – zejména s bjelovarsko-bilogorskou místožupankou z řad české menšiny Táňou Novotnou Golubićovou, s tehdejší předsedkyní Svazu Čechů Libuší Stráníkovou, s poradkyní pro školy s výukou českého jazyka Jitkou Staňovou Brdarovou či s poslancem za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu Vladimírem Bílkem – totiž na povrch vyplynula potřeba krajanů seznámit se s českou soudobou kulturou a současným českým jazykem, a to zejména v případě dětí a dospívajících.
V roce 2017 tak byla prostřednictvím internacionalizačního projektu katedry antropologie a zdravovědy pedagogické fakulty zahájena přímá spolupráce s českými školami v Chorvatsku. Ta našla konkrétní formu v podpoře praktických stáží studentů UP na českých školách v Chorvatsku v rámci programu Erasmus plus, které na základě pozitivních ohlasů všech zúčastněných stran pokračují i v roce 2018.
„Během dvou let se nám podařilo vyslat na české školy v Chorvatsku již 19 studentů pedagogické fakulty. Na školách získávají cennou pedagogickou praxi. Žáci a učitelé z českých škol v Chorvatsku mají díky tomu zase pravidelný a dlouhodobý kontakt se spisovnou češtinou napříč předměty. Do budoucna chceme možnost praktických stáží nabídnout i kadetům učitelství z dalších fakult UP. Případně je možné stáž rozšířit na další krajanské instituce. Podle šéfredaktorky krajanské Novinově-vydavatelské instituce Jednota Jany Staňové by o české stážisty, zejména studenty žurnalistiky a bohemistiky, byl zájem také v jejich redakci,“ doplnila Jana Kočí.
Češi představují v Chorvatsku početnou národnostní menšinu, která se dodnes hlásí k jazykovému a kulturnímu odkazu svých předků. V současnosti žije na chorvatském území přibližně deset tisíc potomků českých emigrantů. Do prostoru Slavonie přicházeli v rámci tak zvané vnitřní kolonizace od konce 18. století a krátce ještě i po rozpadu Rakouska-Uherska, zhruba do 30. let 20. století. Mnohdy se jedná až o desátou generaci Čechů, která český jazyk a kulturu zachovává.