Univerzita Palackého patří do skupiny nejlepších tuzemských výzkumných vysokých škol. Vyplývá to z informací Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která rozdělila na základě Hodnocení 2017+ výzkumné organizace do čtyř skupin podle bibliometrického porovnání a kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Do hodnocení spadaly i vysoké školy. UP uspěla především v oblasti přírodních věd a medicínských oborů.
Univerzita Palackého byla hodnocena ve skupině multioborových vysokých škol. RVVI jí dala na základě výsledků hodnocení „vynikající“. „V profilových oborových skupinách (přírodní vědy) je univerzita konzistentně hodnocena ve většině oborů jako vynikající, mezi vynikající vysoké školy spadá ještě i v medicíně a ve vedlejších technických oborech. Zastoupení společenských oborů je dosud, ve dvouletém období, málo početné a okrajové. Podobně je počet hodnocených výsledků v humanitních oborech ve dvouleté hodnotící periodě stále ne zcela dostatečný pro silné závěry hodnocení.“
Podle Pavla Banáše, prorektora pro strategii vědy a výzkumu, Univerzita Palackého opět ukázala, že jednoznačně patří mezi nejlepší výzkumné organizace v ČR. „Co je však podstatnější, i při diskuzích o možných dalších kritériích pro hodnocení výzkumných organizací, např. podle citačních ohlasů publikační činnosti, se naše univerzita opět jednoznačně řadí mezi přední české výzkumné organizace. Proto je i do budoucna důležité udržet si natolik kvalitní vědeckou činnost ve všech oborech, že budeme nepřehlédnutelní v kterémkoliv systému hodnocení,“ uvedl prorektor Banáš.
V podrobnějším oborovém hodnocení RVVI konstatuje: „UP vykazuje vyrovnaný výkon v širokém spektru přírodovědných oborů, které jsou z hlediska mezinárodního srovnání na ‚vynikající‘ úrovni: biologie, chemie, fyzika (kde i s přihlédnutím k podílu kolaborativních výsledků na prvním decilu (D1) v M2 zůstává na mezinárodní úrovni), vědy o zemi, matematika. Pro Univerzitu Palackého jsou tzv. velké kolaborace významnou prestižní oblastí prezentace výsledků výzkumu v některých oborech (zejména ve fyzice), ke které je nutné v národním srovnání přihlédnout. V národním srovnání se jedná o jednu z nejsilnějších a ve výzkumu nejkvalitnějších vysokých škol v dané oborové skupině. Přestože to není hlavním posláním, přispívá výbornými výsledky i v některých technických oborech, které jsou úzce propojeny s přírodovědnými. Mnoho vynikajících výsledků má v nanotechnologiích, materiálovém a environmentálním inženýrství a biotechnologiích; zároveň ale vykazuje vysoké množství výsledků v nejnižším segmentu kvality v inženýrství medicínském. V případě medicínských oborů patří UP ještě k vynikajícím výzkumným organizacím v národním srovnání.“
RVVI hodnotila i sociálně vědní a humanitní obory. „V sociálně vědních oborech je UP aktivní v celé šíři oborové skupiny, ale nedosahuje systematicky kvalitních výstupů. Žádný z oborů nedosahuje v národním srovnání nejvyššího stupně kvality. Kvalitní výstupy se nachází v oborech psychologie a sociální a ekonomická geografie. Humanitní obory jsou na UP pravidelně zastoupeny mezi kvalitními výstupy, ve většině oborů ve vyvážené kvalitativní struktuře. Celkově má UP vynikající poměr dobrých výsledků vůči průměrným a podprůměrným.“
Jak ale připomíná RVVI, hodnocení zahrnuje pouze výsledky uplatněné ve dvou letech. „Proto je škálování v implementačním období, kdy se na národní úrovni využijí pouze vybrané indikátory, považováno za indikativní a bude sloužit zejména výzkumným organizacím ke zjištění kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Indikativní zařazení z roku 2017 se může na základě hodnocení v roce 2018 a zejména podle mezinárodního hodnocení kompletních Modulů 1 a 2 v roce 2019 změnit.“