Jakou roli hraje schopnost vyjadřovat a číst emoce při komunikaci mezi lidmi? Odpověď na tuto otázku se ve svém výzkumu snaží najít psychologové Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Pro unikátní výzkum, v němž budou vědci pomocí moderních metod sledovat reakce a pocity dvojice lidí při rozhovoru, hledají dobrovolníky z řad široké veřejnosti. Zájemci ve věku do 35 let se mohou hlásit na webu projektu EMOACT.
Přestože význam emocí při komunikaci z pohledu jednotlivce již vědci popsali v mnoha studiích, není dosud jasné, jakou roli hrají ve vzájemném porozumění dvou a více lidí.
„Emoce nejsou pouhými okny do duše. Signalizují to, co člověk cítí, a zároveň vyjadřují i to, co člověk chce, aby si okolí myslelo nebo cítilo. Signalizují naše pocity a záměry. V tomto smyslu je velmi důležitý sociální kontext k jejich porozumění,“ uvedl vedoucí výzkumu Konstantinos Kafetsios, který vedl výzkum na Lancaster University, Cambridge University či University of Crete a nyní jej vede na katedře psychologie FF UP.
„Budeme-li lépe znát efekt vyjádřené a pochopené emoce na to, co účastníci interakce následně zažívají, budeme také vědět, jak osoby při komunikaci podpořit k posílení pozitivních důsledků jejich setkání. Zjistíme, co je pro vzájemné porozumění při komunikaci potřeba zvýraznit nebo zdůraznit,“ doplnil Martin Seitl z katedry psychologie FF UP, který se na výzkumu podílí.
Výsledky výzkumu využijí odborníci například v rámci kariérního poradenství, při vzdělávání lídrů v organizaci nebo pedagogů. Dobrovolníci, kteří se do výzkumu zapojí, se dozví, jaká je jejich schopnost rozpoznávat emoce, a získají i popis své osobnosti na základě charakteristik, jako jsou emoční stabilita, extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost a svědomitost.
Ve výzkumu se vědci zaměří i na to, jak může pocit z neporozumění, způsobený neschopností či nemožností vyjádřit emoce na straně jedné nebo jejich nesprávným vnímáním a pochopením na straně druhé, ovlivnit budoucí komunikaci jednotlivce, jeho prožívání a v konečném důsledku i kvalitu jeho života.
Z dosavadních studií totiž vyplývá, že lidé mající dobrou schopnost rozpoznávat emoce u druhých jsou celkově spokojenější. Co se ale stane, když tito lidé při komunikaci narazí na někoho, kdo tuto schopnost nemá nebo emoce z objektivních důvodů, například při online komunikaci, může vyjádřit jen omezeně? Jak to ovlivní jejich další ochotu komunikovat? To už jsou další otázky, na které se psychologové budou snažit odpovědět.
„Schopnost vyjadřovat a číst emoce má při efektivní komunikaci význam hned z několika důvodů. Emoce dávají slovnímu vyjádření kontext, ze kterého jsme schopni pochopit třeba to, zda je informace míněna vážně nebo ironicky, zda z ní má autor radost, smutek, či obavy. Výraz ve tváři, mimika, gesta i postoj mluvčího či skupiny kolem něj navíc dávají ostatním rychlou informaci o celkovém kontextu debaty, kterou by jinak bylo nutné dlouhým slovním popisem vysvětlovat,“ popsal pro lepší pochopení Martin Seitl. Právě pro zlepšení znalosti toho, jak emoce při vzájemné komunikaci dvou lidí fungují, připravili psychologové sérii rozhovorů pro dvojice stejného genderu, při kterých budou sledovat a zaznamenávat všechny tři složky emocí, tedy osobní pocity, změny mimiky a napětí svalů ve tváři, ale i fyziologické změny v organismu. Nedílnou součástí bude i následné dotazování a zjišťování toho, jak se zážitek spojený s rozhovorem v laboratoři projevil v následné komunikaci v reálném životě.