Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v Býčí skále na Blanensku. Přišli mimo jiné s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před naším letopočtem.
Cílem výzkumu vědců z několika českých univerzit bylo znovu probádat lokalitu, kterou před 150 lety, v roce 1872, zkoumal Heinrich Wankel. Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl zmíněný výzkum postupně nové a v mnoha případech zásadní poznatky.
„Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna se například myslelo, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Teď vše ale nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Nám se totiž podařilo pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně,“ uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Dodal, že nyní s využitím nejmodernější techniky pokračují v laboratořích rozbory a mnohé analýzy, například půdní DNA.
Současné poznatky podle archeologa Martina Golce naznačují, že v jeskyni bylo pohřbeno několik generací tehdejší vládnoucí elity. „Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575–450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ dodal.
Jako naprosto jedinečný pak vidí způsob ukládání mrtvých těl v místě, kudy protéká podzemní potok při velkých povodních. „Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali – v Evropě není známé. Myslíme si proto, že se tak dělo zcela záměrně. Šlo o symbolický akt. Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu/bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat,“ řekl Martin Golec. První předběžné výsledky archeologové představí ve dnech 17.–18. září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.
Hlavním řešitelem dvouletého projektu svatyně Habrůvka – ´Býčí skála´ s podtitulem Hroby elit z Býčí skály v povodňovém korytu podzemní řeky jsou katedra historie Filozofické fakulty a katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého společně s Univerzitou Karlovou v Praze. V letošním roce se k týmu připojilo i Moravské zemské muzeum Brno. Na výzkumu se podíleli také studenti z univerzit z Olomouce, Prahy, Opavy, Brna a Plzně, dále pak speleologové a středoškoláci.
