Výzkumně-vzdělávací týden přilákal na UP řadu zahraničních studentů i badatelů

Foto: archiv katedry bohemistiky FF UP
Tuesday 1 April 2025, 8:00 – Text: Milada Křížková Hronová

Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.

Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.

„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.

Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesor Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.

„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.

„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.  

„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu.‘ Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.

Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)