Přednášky, workshopy, besedy, filmy, prohlídky i divadelní představení. Během letošního výzkumně-vzdělávacího týdne Czech-in to Literary Culture III přivítala Filozofická fakulta Univerzity Palackého třicet tři studentů bohemistiky z Polska, Chorvatska a Itálie. Program pro ně připravilo 25 badatelů z šesti českých a sedmi zahraničních institucí. Společným tématem všech aktivit byla česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu.
Nové přístupy ke studiu adaptací napříč médii a kulturami, Franz Kafka ve světové popkultuře, Čapkova Emilie Marty na plátně sovětských kin, filmové adaptace děl Karla Čapka v zahraničí, postava Švejka v polském televizním dramatickém cyklu Teatr Telewizji, srovnání chorvatské a české filmové adaptace Kunderovy povídky Nikdo se nebude smát či retrospektivní pohled na filmovou adaptaci jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí od Philipa Kaufmana jsou jen některá z témat, o nichž na FF UP debatovali bohemisté během třetího ročníku výzkumně-vzdělávacího týdne. Na olomouckou katedru bohemistiky dorazili odborníci z Krakova, Katovic, Záhřebu či Udine.
„První ročník výzkumně-vzdělávacího týdne byl zaměřen především na zahraniční reflexi utváření českého národního příběhu v 19. století a roli literární kultury v něm, v následujícím roce jsme se zaměřili na ‚slepé skvrny‘, resp. místa nepřeložitelnosti v překladech z a do češtiny. Tento rok byl v centru našeho zájmu transfer děl české literatury do zahraničního fikčního i dokumentárního filmového vyprávění a referování, a to napříč dvacátým stoletím a první čtvrtinou století jednadvacátého. Zajímalo nás, která díla české literatury byla převedena do filmové podoby, v jakém mezinárodním kontextu, z jakého důvodu a jakým způsobem. Přitom nám nešlo jen o filmové adaptace literárních děl, ale i o jiné vztahy zahraničních filmů k české literatuře, například o návaznost na specifickou poetiku konkrétních děl české literatury či o inspiraci zahraniční filmové tvorby českými literárními postavami či fikčními prostory atd. Neméně pozornosti jsme věnovali i zahraniční dokumentární tvorbě o české literární kultuře. Jsem přesvědčen, že externí pohled na českou literaturu a její multiperspektivní reflexe může přinést řadu impulsů jak pro promýšlení proměňující se pozice české literární kultury v rámci mezinárodního kontextu, tak pro sebereflexi české literární kultury samé,“ shrnul Jiří Hrabal z katedry bohemistiky FF UP, který stojí za ideou celého projektu a již tři roky jej organizačně zaštiťuje.
Mezi přednášejícími byli například profesor Petr A. Bílek z Univerzity Karlovy, docentka Joanna Królak z Varšavské univerzity, profesor Michal Bauer z Jihočeské univerzity, profesor Matija Ivačić ze Záhřebské univerzity, docent Martin Nodl z Filozofického ústavu AV ČR nebo docent Petr Bubeníček z Masarykovy univerzity. Události se zúčastnili i kolegové z FF UP, například David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky, který se ve svém zhruba dvacetiminutovém příspěvku s názvem Patří k slabým: filmová verze Nesnesitelná lehkost bytí po třiceti pěti letech zabýval vlastní reflexí filmu s odstupem šestatřiceti let i tím, jak se jeho pohled na snímek měnil v čase.
„Skvělého projektu s učiteli a studenty z Polska, Chorvatska či Itálie jsem se zúčastnil velmi rád. Je důležité rozvíjet mezioborovou a interdisciplinární spolupráci,“ uvedl David Livingstone, jenž se zabývá britskou literaturou, americkým folkem či literaturou pro děti a pro nějž tato a podobná setkání vždy znamenají další možnost, jak se něco naučit.
„Když jsem studoval na univerzitě a bylo mi kolem dvaceti, udělaly na mě velký dojem jak zmíněná Kunderova kniha, tak i poté film. Při opětovném čtení knihy v češtině a také i zhlédnutí filmu přibližně po třiceti pěti letech jsem si u filmu už všiml několika problémů,“ uvedl před bohemisty David Livingstone a zdůraznil přitom, že jej v knize zaujala zejména ta pasáž, v níž se Tereza rozhodne vrátit z exilu ve Švýcarsku do Československa, přestože věděla, že bude žít v nesvobodné zemi.
„Kundera o jejích úvahách píše ve třetí osobě takto: ‚Uvědomovala si, že patří k slabým, do země slabých, a že jim má být věrna právě proto, že jsou slabí a lapají po dechu.‘ Právě tato konkrétní pasáž znamenala pro mě hodně, stala se i důležitou pro mé rozhodnutí zůstat tehdy v Československu. Dnes vím, že slabí jsou ve skutečnosti všechny národy, jen některé slabost maskují. Tehdejší Československo nic nemaskovalo, a to mě přitahovalo. I když se země i lidé od té doby hodně změnili, výše uvedená myšlenka mě oslovuje i dnes. Je i jedním z důvodů, proč jsem v současné době motivován udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl lidem na Ukrajině. Milan Kundera sice zůstal až do své smrti v exilu ve Francii, jeho nejznámější kniha a filmová verze mě však přitáhly do jeho rodiště,“ dodal rodilý Američan.
Výzkumně-vzdělávací týden s tématem Česká literatura a literární kultura v zahraničním hraném a dokumentárním filmu se uskutečnil v týdnu od 24. do 29. března. Vedle Filozofické fakulty UP se na něm podílely také Filozofická fakulta UK v Praze, Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu, Univerzita v Udine, Jagellonská univerzita v Krakově, Slezská univerzita v Katovicích. Prezenčně konanému týdnu předcházel čtyřhodinový online workshop nazvaný Možnosti adaptace aneb Jak vyprávět filmem, který 7. března vedla profesorka Kateřina Svatoňová (FF UK).
