Tisíciletá voda zaplavila v červenci 1997 třetinu Olomouce a přímo postihla na 30 tisíc jejích obyvatel. Napáchala obrovské škody, ve městě bylo vydáno 191 demoličních výměrů. Tyto další a skutečnosti si ve čtvrtek odpoledne připomněli účastníci vzpomínkového odpoledne Povodně v Olomouci 20 let poté, které se uskutečnilo v aule přírodovědecké fakulty. Hovořilo se ale i o tom, že v řadě oblastí povodeň iniciovala velký pokrok.
Vzpomínková akce se konala v režii Středomoravské pobočky České geografické společnosti. Vystoupili na ní zástupci olomouckého magistrátu, Hasičského záchranného sboru i ostravského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. „Účast byla poměrně pestrá, byli tady jak účastníci povodní, tak odborníci. Otevřela se zde řada velmi zajímavých témat, která umožňují zapojení studentů i pedagogů do výzkumných aktivit a spolupráce s městem,“ uvedla hlavní organizátorka Irena Smolová z katedry geografie.
Lepší technika i spolupráce
Podle všech pozvaných řečníků jsou dnes záchranáři, samosprávy a státní správa na obdobné živelní pohromy mnohem lépe připraveni. Obrovský posun nastal mimo jiné v komunikační technice, informovanosti veřejnosti i mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému, v technickém vybavení záchranných složek i ve vzájemné spolupráci úřadů a institucí.
„Mnohem lépe než před 20 lety jsou dnes vnímáni záchranáři. Hasiči jsou připraveni vždy, samozřejmě se vyvíjíme a poznáváme nové techniky. Ale vždy nejvíce záleží na lidech a je potřeba užívat zdravého rozumu,“ uvedl mluvčí Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Zdeněk Hošák, který shodou okolností v roce 1997 k hasičům nastupoval. Při povodních tehdy pomáhal na Bruntálsku. „Ze všeho nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že musejí opustit svoje domovy. A to se časem nezměnilo,“ doplnil.
Největší protipovodňové opatření se chystá
Vedoucí odboru ochrany obyvatelstva na olomouckém magistrátu Jan Langr připomněl, že povodně v roce 1997 naučily veřejnost přemýšlet o záplavovém území a protipovodňových opatřeních. Úředník shrnul již realizované projekty a hovořil také o připravované realizaci II. B etapy v centru města, jež bude pro Povodí Moravy největší investiční akcí od roku 1997. Přípravné práce by měly začít letos na podzim.
„Současná úroveň protipovodňové ochrany převede městem bezpečně padesátiletou povodeň. Přípravy mnohých projektů, a to nejen v Olomouci, zkomplikovaly majetkoprávní záležitosti. Všichni chtějí, aby se opatření proti povodním provedla, ale nikoliv na jejich pozemku,“ přiblížil jeden z problémů Langr.
Na události před dvěma desetiletími vzpomínali i účastníci povodní z řad akademických pracovníků i veřejnosti. Mezi nimi i Jiří Tužka z místní části Černovír, která byla zasažena nejvíce. „Byl jsem tam celou dobu. Spal jsem na půdě, protože v domku byly dva metry vody. Když se hnala povodňová vlna, byl to hukot jako při velké bouřce. Bylo to něco nepředstavitelného,“ uvedl muž.
Výstava bude znovu na podzim
Povodně připomněla i výstava ve foyer. Jelikož obyvatelé města poskytli řadu dobových fotografií i dokumentů, pořadatelé zvažují, že výstavu v rozšířené verzi znovu připraví po letních prázdninách. Dokumenty se zřejmě objeví i na webu katedry geografie.
