Workshop ukázal, jaké má univerzita možnosti při komunikaci a popularizaci vědy

Foto: Vojtěch Duda
Thursday 10 October 2024, 10:30 – Text: Ivana Pustějovská

Jak mluvit o vědě? Jaké komunikační strategie na univerzitě nastavit? A proč je vůbec důležité, aby vědci dokázali veřejnosti svou práci srozumitelně vysvětlit? O tom všem byla řeč na workshopu zaměřeném na komunikaci vědy, který pro proděkany, fakultní i rektorátní a další PR a marketingové specialisty a studující managementu vědy připravil úsek pro komunikaci a studentské záležitosti.

Lektory celodenního pracovního setkání v Pevnosti poznání přírodovědecké fakulty byli Aleš Vlk, zakladatel platformy Vědavýzkum.cz, a novinář Martin Rychlík, který se dlouhodobě specializuje na popularizaci vědy. Dvojici doplnil v odpolední části programu i Otakar Fojt, vědecký atašé britské ambasády v Praze a současně předseda Správní rady Univerzity Palackého. Volba této trojice nebyla náhodná, právě tito tři muži jsou spolu s Pavlou Hubálkovou podepsání i pod knihou Science Communication. Úvod do komunikace vědy, která vyšla loni v nakladatelství MatfyzPress a v tuzemském odborném prostředí vzbudila velký ohlas. Poprvé totiž souhrnně zpracovává téma komunikace vědy, jeho nástroje i příklady dobré praxe.

Aleš Vlk a Martin Rychlík jsou současně spoluautory podrobné interní analýzy komunikace a popularizace vědy na UP, kterou nechala vypracovat prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková. „Datová analýza a srovnání s českými i evropskými univerzitami ukázaly, že jako výzkumná instituce se prezentujeme velmi obstojně v oblasti printových i online médií, tedy především formou psaných textů. Posílit potřebujeme v audiovizi, a hlavně v komunikaci s nejširší veřejností. Všichni akademici a akademičky by měli umět vysvětlit, jak na univerzitách užíváme veřejné prostředky pro výzkum, tedy proč a jak je naše bádání pro společnost užitečné,“ uvedla prorektorka.

Během workshopu lektoři na konkrétních příkladech ukázali možnosti, jak správně a vhodně prezentovat výsledky vědeckého bádání veřejnosti, jak využívat sociální sítě nebo jak správně nastavit komunikační strategii tak složité instituce, jako je univerzita. „Vědci ve veřejných institucích jsou placeni z peněz daňových poplatníků a výsledky své práce by s nimi měli sdílet, vzdělávat společnost, ve které žijeme, a informovat o nových znalostech ve svých oborech, a ukázat tak relevanci svého úsilí. Komunikace výsledků vědy tříbí samo vědecké poznání a může přinést nové perspektivy pohledu na vlastní výzkum,“ soudí Otakar Fojt a dodává, že sdílením výsledků své práce vědci motivují další generaci a inspirují ji. „A navíc je to radost pochlubit se, když se v náročné vědecké práci občas něco skvělého povede,“ míní vědecký atašé britské ambasády.

Podle Martina Rychlíka, který je nejen vědecký novinář, ale i etnolog a historik kultury a autor velmi úspěšné knihy Dějiny lidí, mohou získané zkušenosti komunikace s médií i veřejností prospět vědcům i v jejich odborné práci. „Vědcům a vědkyním se takové zkušenosti mohou hodit i k nerutinnímu utřídění jejich vlastních myšlenek, oč jim vlastně jde, proč svoji práci dělají a co je opravdu podstatné. Prostě poodstoupit od práce, nahlédnout ji jinak. Umět sdělit v pár větách zásadní ideu a smysl vlastní práce se může navíc hodit i při dalších příležitostech: mezioborových prezentacích, grantech, volbách v instituci... Někdy výjimečně se též stane, že překvapivá a neoborová otázka (od novináře, PR pracovníka či laika) pomůže nasměřovat uvažování o dalších výzkumech zcela nečekaným – a třeba i užitečným směrem. Zkrátka: komunikace vědy je v mnoha aspektech přínosná i pro samotnou vědeckou komunitu,“ tvrdí Martin Rychlík.

Zajímavé zkušenosti nabídl posluchačům i Aleš Vlk. Nynější proděkan pro vnější vztahy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se totiž problematice vysokých škol a vědy věnuje dlouhodobě a má zkušenosti jak z akademické, tak z mediální praxe. „Kromě toho, že komunikace vědy patří a měla by patřit k povinnostem vědkyň a vědců, kteří jsou financováni z veřejných prostředků, tak přidám ještě další pohled. Tím, že o sobě dáváme různými způsoby vědět, tak se o nás dozví potenciální spolupracovníci, partneři vědeckých projektů či možní odběratelé našich výsledků. A to se týká jak domácího prostředí, tak zahraničí. Příkladů, kdy se někdo ozval s nabídkou ke spolupráci či dokonce s finanční podporou na základě zajímavého článku, přibývá,“ připomíná možný benefit zpětné vazby komunikace vědy Aleš Vlk.

Ohlasy na workshop

Workshop byl příležitostí zamyslet se nad efektivitou naší komunikace a nad tím, co by mělo být jejím cílem. Pro pedagogickou fakultu je jistě důležité profilovat se v médiích jako výzkumná organizace, zároveň je naším hlavním posláním kvalitní vzdělávání budoucích učitelů a dalších odborníků pro pedagogický terén. A právě tuto naši nezastupitelnou úlohu – nikoliv vědu – musíme komunikovat především, to také očekává naše komunita a podle kvality naší vzdělávací činnosti nás posuzuje. Čistá věda je v našem případě prostředkem pro zkvalitňování světa vzdělávání, bez přímé opory o aplikaci jejích výstupů nedává její komunikace smysl. Také díky specifičnosti pohledů jednotlivých fakult bylo setkání velmi podnětné. Vedlo nás i k zamyšlení nad tím, co má naše univerzita jako celek společného a jak nás vnímá vnější svět.

Petra Šobáňová, proděkanka pro vnější vztahy a inovace, PdF UP

Věda a výzkum jsou důležitou a nedílnou součástí LF UP. Z toho důvodu byl tento celodenní workshop jistě přínosný. Bylo užitečné si vyslechnout příklady dobré praxe o tom, jak komunikovat vědecké poznatky veřejnosti jasně a srozumitelně.

Kateřina Čapková, referentka pro oblast komunikace a marketingu, LF UP

Velmi přínosné byly informace k práci s absolventy jako zatím dosti opomíjenou cílovou skupinou.

Šárka Dvořáková, studentka, Management vědy, FF UP

Pro svoji aktuální práci si odnáším poznatky o práci se sociálními sítěmi.

Petr Maršík, student, Management vědy, FF UP

Za velmi zajímavé téma považuji volbu správného komunikačního média pro jednotlivé cílové skupiny univerzit. A taky hned u sebe v práci zorganizuji snídani pro novináře a nabídnu popularizaci práci našeho vědeckého profilu.

Denisa Kollnerová, studentka, Management vědy, FF UP

Workshop byl užitečný především díky propojení všech aktérů na UP, kterých se téma popularizace vědy na univerzitě týká. Mohli jsme tak na jednom místě sdílet své poznatky pod vedením zkušených lektorů, kteří přinesli důležitý pohled a podněty zvenčí. Popularizace vědy na univerzitě tvoří most mezi vědci a veřejností. Ta má právo vědět, na co jsou vynaložené finance z veřejných zdrojů. Prostřednictvím kvalitní komunikace můžeme vysvětlovat, že podpora vědy a výzkumu obohacuje každodenní život společnosti.

Vendula Lužná, popularizátorka vědy, UP

Back

Privacy settings

We use cookies and any other network identifiers on our website that may contain personal data (e.g. about how you browse our website). We and some of the service providers we use have access to or store this data on your device. This data helps us to operate and improve our services. For some purposes, your consent is required to process data collected in this way. You can change or revoke your consent at any time (see the link at the bottom the page).

(Essential cookies enable basic functions and are necessary for the website to function properly.)
(Statistics cookies collect information anonymously. This information helps us to understand how our visitors use our website.)
(They are designed for promotional purposes, measuring the success of promotional campaigns, etc.)