Za přínos v rozvoji uměnovědných oborů obdrželo ocenění dvaadvacet osobností

Dvaadvacet akademiků Univerzity Palackého obdrželo Cenu za přínos v rozvoji oborů vyučovaných v konviktu. Slavnostní příležitosti, která se stala součástí bohatého programu narozeninových oslav Uměleckého centra UP, se v Kapli Božího Těla UC UP společně s děkany dvou fakult účastnil i rektor Univerzity Palackého.

Dvacet let uplynulo od doby, kdy uměnovědné katedry dvou fakult Univerzity Palackého začaly psát novou etapu života ve zrekonstruovaných prostorách bývalého jezuitského konviktu. Narozeniny oslavilo Umělecké centrum UP koncerty, výstavami, setkáním absolventů i předáním cen.

V úvodu slavnostního setkání poděkoval rektor UP Martin Procházka své předchůdkyni Janě Mačákové a především prvnímu polistopadovému rektorovi Josefu Jařabovi za to, že se o rekonstrukci i rozvoj bývalého jezuitského konviktu zasloužili. Emeritní rektor Josef Jařab se ve své krátké řeči vrátil do doby, kdy se o rekonstrukci začalo uvažovat, i do období, kdy se rekonstruovaný objekt opět vrátil k účelu, pro nějž byl kdysi postaven.

„Vím, že se říká, že Jařab dal za konvikt jednu korunu. To je sice pravda, ale jednání, která všemu předcházela, i ta, která pak přišla, rozhodně vydala za víc než jednu korunu. Jsem velmi rád, že se dnes zde uměnovědným katedrám a jejich pedagogům i studentům daří,“ uvedl.

Za obnovení zdevastovaného konviktu poděkoval i Vojtech Regec, děkan pedagogické fakulty, který ve své řeči uvedl, že si pro působení katedry hudební výchovy a stejně tak i katedry výtvarné výchovy nedovede představit lepší místo. Poděkování zaznělo i v řeči Jana Stejskala, děkana filozofické fakulty, který v Kapli Božího Těla hovořil v danou chvíli především za katedry muzikologie, dějin umění a divadelních a filmových studií.

„S jednou z mých dřívějších doktorandek, která je zároveň řeholnicí, jsme se občas bavili i o tom, proč se modlí. Taky jak se modlí a kde se modlí. Říkala mi, že nejlíp to funguje v promodlených místech, tedy v nejstarších kostelech. Tisíce našich předchůdců v konviktu studovalo. Jsem velmi vděčný, že se podařilo obnovit toto proučené místo,“ řekl Jan Stejskal.

Ještě předtím, než si z rukou děkanů jmenovaných fakult převzaly vybrané osobnosti pěti uměnovědných kateder ceny, zazněla Kaplí Božího Těla nová znělka, kterou pro Olomouc složil Filip Tailor Krejčí z katedry hudební výchovy PdF UP (psali jsme zde). Před následujícím programem, jenž nabídl výstavy, koncerty i komentované prohlídky konviktu, poděkoval za oceněné vedoucím kateder i kolegům všech pracovišť prorektor Vít Zouhar z katedry hudební výchovy pedagogické fakulty.

„Představa emeritního rektora Josefa Jařaba byla krásná a prozíravá. Jsem velmi rád, že v tomto krásném prostředí můžeme už dvacet let pracovat a tvořit. Společně tak můžeme rozvíjet Univerzitu Palackého s globálním přesahem,“ řekl. Zároveň zdůraznil symbiózu a spolupráci kateder i to, že je dnes Umělecké centrum UP multifunkčním prostorem pro konání konferencí, sympozií, koncertů, vernisáží, festivalů, veletrhů i dalších akcí určených široké veřejnosti.

V rámci oslav 20 let konviktu si katedra divadelních a filmových studií, katedra muzikologie i katedra dějin umění FF UP připomněly 30 let od svého vzniku katederními absolventskými setkáními i dalším doprovodným programem. Katedry pedagogické fakulty si výročí připomněly již během zářijových Dnů pro absolventy. Znovu si výročí připomenou v prosinci na chystané odborné konferenci Kultura, umění a výchova. 

Proměna bývalého jezuitského konviktu v Umělecké centrum UP byla dokončena v roce 2002. Před rekonstrukcí a převodem do univerzitního majetku komplex sloužil potřebám armády.